Zámek Brtnice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Zámek 1
58832 Brtnice
49° 18' 20.6'', 15° 40' 26.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Spolek Svébyt Brtnice, z.s. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2017 Majitel chce část zámku prodat, město část zámku ale nechce odkoupit, už jen proto že majiteli nejde o dobro města, ale o svůj zisk. Je si dobře vědomo, že cifra, kterou majitel uvedl na rekonstrukci (300 mil.) je nedostatečná na kompletní rekonstrukci, což pochopí každý, kdo tuto velmi rozlehlou a zajímavou památku navštíví.
2015 Bylo oznámeno, že majitel zámku se snaží získat první část z celkem potřebných několika set milionů korun z evropských fondů. Také proběhla jednání s městem Jihlavou, kdy zámek měl být zařazen Integrovaného plánu rozvoje územní jihlavské sídelní aglomerace. Zámek do tohoto plánu z několika důvodů zařazen nebyl. Další peníze chce majitel zámku získávat veřejnou sbírkou, od sponzorů či z pronájmů. Majitel zámku by na zámku rád provozoval minipivovar, restauraci, vinárnu, ubytování, školící středisko či další služby. (viz článek 7.12.2015)
2014 Snaha o opravu zámku se rozeběhla nanovo, tentokrát pod vedením společnosti Zámek Brtnice, o.p.s. Zároveň sem byla umístěna mj. expozice Brtnických kovadlin (viz odkazy).
2012 1. března 2012 soud přiřkl vlastnictví zámku Nadaci Svébyt, ovšem likvidátor Stavebního bytového družstva Svébyt v likvidaci, které bylo do té doby majitelem, Tomáš Zachat, podal na podzim téhož roku dovolání k Nejvyššímu soudu. Od Nadace Svébyt, kterou vede Oleg Rybnikář, má zámek pronajatý firma OPUS MORAVIAE, o. p. s., jejímž cílem je zámek opravit a znovu zpřístupnit veřejnosti. (viz článek 27.12.2012)
2011 Ke smíření mimosoudní cestou doposud nedošlo a tak je zámek pořád předmětem soudních tahanic. Ani jeden z účastníků do zámku neinvestuje a tak ty nejnutnější opravy zařizuje město, a to i přes to, že majitel jim odmítá vycházet jakkoliv vstříc. Zámek byl od června 2011 poprvé v historii zpřístupněn veřejnosti, přičemž přípravy na otevření zámku začaly už v lednu. Ale ve čtvrtek 22. září po 21. hodině se zřítila část střechy jižního křídla na prvním nádvoří. Zámek byl uzavřen a o dalším postupu rozhodne statik a konzultace s památkáři.
1989 Prázdný

Zámek se po revoluci prodával za 1 kč, aby se našel někdo, kdo by ho opravil. Kupců bylo několik ale vzhledem k rozloze a stavu jej nakonec nikdo nechtěl. Koupila ho Nadace Svébyt a začíná zde velmi podezřelé chování. Zámek byl poté převeden na Spolek Svébyt Brtnice, z.s. a od té doby se spolu s Nadací Svébyt soudí o vlastnictví ( v obou figuruje stejná osoba, v jedné jako jediný člen, ve druhé jako jeden z členů (zakladatel) OLEG RYBNIKÁŘ, jehož příbuzný podle neoficiálních zdrojů právě zámek převedl na spolek).
1945 Po válce byl collaltovský velkostatek včetně zámku vyvlastněn na základě Benešových dekretů a dosavadní majitel Oktavián z Collalta a San Salvatore se odstěhoval v roce 1947 s rodinou do Itálie. Pro celý rozsáhlý objekt se však nenašlo vhodné využití, a tak sloužil jako depozitní prostory, sklady a byty a postupně chátral.
1842 V rekonstrukci

Jihlavský stavitel Jan Rathauský postavil v tomto roce nákladem 2 389 zlatých patro nad do té doby přízemním traktem západního křídla středního nádvoří. Budova byla také prodloužena směrem k severu a tak došlo k zastavění dosud volného prostoru někdejšího příkopu. S těmito přestavbami zřejmě souvisí také úprava příčného křídla mezi středním a severním nádvořím. S použitým romantických novogotických architektonických detailů pak bylo upraveno křídlo mezi středním a jižním nádvořím. Tím se v podstatě architektonický vývoj podoby brtnického zámku uzavřel.
1818 V rekonstrukci

V tomto roce byla zbourána a znovuvystavěna v menší výšce polozřícená bašta na východní straně zámku.
1817 V rekonstrukci

Podstatnou změnu prodělal zámecký park. Ten byl v roce 1817 založen v anglickém stylu a byl v něm postaven Dianin chrámek.
1760 Stavební činnost neustala ani v prvních desetiletích 19. století, i když zřejmě s několikaletou přetržkou způsobenou napoleonskými válkami. Na zámku po rozsáhlých stavebních opravách provedených po požáru v r. 1760, docházelo po dobu téměř sedmdesáti let jen k dílčím změnám. Měnilo se využití jednotlivých místností, zřizovaly a přestavovaly se hospodářské prostory, vkládaly se dodatečné příčky.
1650 V rekonstrukci

Barokní přestavba zámku, snad z let 1650 – 1655, proběhla v době Rombaldova syna Claudia. Nasvědčuje o tom i nápis nad římsou bosovaného portálu východního paláce na třetím nádvoří. Claudius získal vzdělání v oboru práva v Lublani a později se stal vyslancem v Itálii, Sasku, Braniborsku a Anglii.
1622 Zkonfiskované panství bylo ohodnoceno na 110 000 zlatých moravských. Císař Ferdinand II. jej odprodal svému plukovníkovi Rombaldu XIII. hraběti de Collalto et San Salvatore coby náhradu za jeho vojenské služby. Tak se na Brtnici dostal v historii druhý a zároveň poslední šlechtický rod v historii.
1621 Posledním Valdštejnem na Brtnici byl Hynkův synovec Zdeněk. Dostalo se mu vzdělání např. na univerzitě ve Štrasburgu. V letech 1599 – 1602 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Z tohoto období se zachoval jeho deník, který je uchováván ve Vatikánské knihovně. V době vypuknutí stavovského povstání stál Zdeněk Brtnický z Valdštejna na straně povstalců, což se mu stalo osudným. Roku 1621 byl zatčen a uvězněn, jeho statky mu byly zabaveny. Zemřel na Špilberku roku 1623.
1593 V rekonstrukci

Přestavby hradu na zámek byly započaty již Hynkovým otcem Zdeňkem. Hynek společně se svojí manželkou Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu a Jevišovic přestavby dokončil snad roku 1593. Na třetím nádvoří se od této doby nachází renesanční arkády, které jsou dílem italského architekta Baltazara Maggi de Ronio.
1486 Další pán na Brtnici se jmenoval Hynek. Byl přísedícím zemského soudu a královským radou. Postupně přikupoval okolní vesnice, a tak zvětšoval svoje panství. Na jeho žádost povýšil r. 1486 Matyáš Korvín jako markrabě moravský Brtnici na městečko.
1444 Vznik

Zdeněk z Valdštejna přibližně v roce 1436 zakládá brtnický hrad. Až v roce 1444 se výslovně mluví o brtnickém hradu. Je pravděpodobné, že na místě již předtím stávalo jakési menší opevnění nebo hradiště, z něhož se ovšem do dnešní doby nezachoval žádný hmotný ani písemný důkaz.

Média

12. září 2017
Majitel chce část zámku prodat, město ale zájem nemá
25. července 2016
Zámek Brtnice se díky smíru v soudních tahanicích otevřel veřejnosti
7. prosince 2015
Zámek v Brtnici znovu ožívá, opravy vyjdou na půl miliardy
27. prosince 2012
Chátrající zámek v Brtnici se po více než půl roce znovu otevřel
29. září 2011
Prosouzené roky mění zámek Brtnice v trosky

Externí galerie (foto / video)

3. květen 2016
Zdena Stonožka Svobodová

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

16. prosince 2017
Spolek Svébyt Brtnice, z.s.
Zámek 1, 58832 Brtnice
23. července 2017
Nadace Svébyt
Zámek 1, 58832 Brtnice

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) Spoluautoři: katerina.nohelova, Pedro aktualizováno: 1. dubna 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.