Umělecký průmysl Bučovice

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Spotřební
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Nádražní 366
68501 Bučovice
49° 8' 49.3'', 16° 59' 54.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Město Bučovíce (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Areál i nadále chátrá, plánuje jej koupit město a zdemolovat.
2007 Komplex bývalé továrny koupila firma Nafea, která přišla s velkým plánem výstavby nových moderních hal, které dají práci stovkám lidí, vznik obchodní, kulturní a zábavní zóny nebo třeba vybudování moderních bytů.
1995 Prázdný

Podnik skončil likvidací.
1989 Po listopadových událostech byl český průmysl technologicky zaostalý. Rozpadem RVHP ztratily podniky své zákazníky a neměly dostatečný odbyt pro své výrobky.
1969 Koncem 70. let 20. století zaměstnávaly UP závody Bučovice 4500 zaměstnanců. V celonárodním srovnání patřily UP závody Bučovice v této době mezi přední podniky v nábytkářské výrobě. Podílelo se cca jednou pětinou na veškeré výrobě nábytku v tehdejší ČSR. Mezi léty 1963 až 1978 se výroba zvýšila více než dvojnásobně a do roku 1980 se plánovalo dosáhnout trojnásobku produkce z roku 1960. K dosažení tohoto cíle měla posloužit realizace investičních záměrů a samozřejmě celková modernizace výroby.
1966 Od roku 1966 se závod začal věnovat i samotné výrobě na objednávku, aby mohla uspokojit i individuální poptávku. Bučovický závod měl tradici i ve vývozu svých výrobků do ostatních zemí. Hlavní země kam se nábytek vyvážel, byly samozřejmě státy bývalého východního bloku. Také se ale podařilo prodávat nábytek i jinam. Kancelářský nábytek si našel své zákazníky v Anglii, Švýcarsku, Tunisu nebo Alžíru. Ložnice se vyvážely do Anglie, Kanady, Rakouska či Egypta (75 let nábytkářského závodu v Bučovicích, 1969).
1957 Bučovický závod postihl v tomto roce obrovský požár. Vyhořela opět velká část první budovy. Při požáru dokonce uhořely 3 ženy a několik pracovníku se zranilo, tudíž byl nejhorší v dosavadních dějinách výroby nábytku v Bučovicích. Po obnově se výrobní program zaměřil jen na výrobu ložnic a dýh. Postupné zavádění nových technik se výroba neustále zvyšovala.
1948 Během socialismu šlo o koncernový podnik Umělecký průmysl Bučovice, který byl největším výrobcem nábytku v Československu. Knihovny a ložnice z jeho výroby měly před lety snad všechny domácnosti. Pod UP závody Bučovice se soustředilo 6 závodů a 18 provozů nacházejících se jen na Moravě a ve Slezsku. Největší závod se nacházel v Bučovicích. Druhý největší závod, co do počtu zaměstnanců a s nejdelší historií byl v Koryčanech, kde Michael Thonet vyráběl ohýbaný nábytek od roku 1856. Ostatní závody se nacházely např. ve Velkém Týnci, Krnově nebo Veselí nad Moravou.
1940 Hlavní hala opět vyhořela, v tu dobu už v ní opět byla velká spousta hotových a rozpracovaných jídelen a ložnic. V průběhu 2. světové války obsadily továrnu jednotky SS, které firmu ještě rozšířily. Stále zde pracovalo okolo 1950 zaměstnanců. Během války se v továrně vyráběly součásti letadel Masserschmidt. 
1938 Firma D. Druckner zkrachovala a dostala se do konkursu. Majetek získala Živnobanka, která ho prodala Němci Mayovi za 1 milión marek. Tímto skončila éra rodiny D. Druckera v Bučovicích a její členové se odstěhovali do Anglie či Brazílie. Nástupnický podnik se jmenoval Deutsche Edelmöbel Aktion Geselschaft nebo – li DEAG. Spekulovalo se o tom, zda krach nebyl fingovaný a nešlo jen o převod majetku do zahraničí před hrozící 2. světovou válkou.
1913 Vyhořela celá hlavní budova. Továrna se opravila a během 1.světové války se většina výroby soustředila na armádní zboží, muniční bedny a bedny na polní telefony. Po skončení války se výroba přeorientovala na kancelářský nábytek, kostry na klavíry, telefonní skříňky a samozřejmě nábytek do ložnic, kterým se později Bučovice proslavily.
1898 Chvíli po začátku výroby ovšem D. Drucker zemřel. Majetek se dostal do rukou jeho čtyř synů. Bučovickou firmu dostal na starost nejstarší syn Julius. J. Drucker podnik dále rozšiřoval. Z firmy se ovšem bratři snažili co možná nejvíce profitovat. Mzdy tlačily na únosné minimum a zaměstnanci je nazývali „kapitalistickými vydřiduchy“. O pár let později postihla rodinu pohroma. Synové D.Druckera, hromadící své majetky, špatně investovali a 2 spáchaly sebevraždu, jeden zemřel na bojišti v Karpatech a na živu zůstal jen nejstarší Julius. Ten ovšem vedl Union Banku v Brně a nemohl přímo řídit továrny
1894 Vznik

Bučovice byly původně soukenickým městem, kde fungovalo několik textilních manufaktur a továren. Po úpadku textilní výroby byla v tomto roce založena Drucknerova továrna. David Drucker vykoupil pozemky poblíž nádraží. V továrně vznikly různé pily, kotelna, budova pro parní stroj, kanceláře apod. Ihned zaměstnal 300 dělníků, což svědčilo a velikosti jeho firmy. Na post ředitele dosadil svého švagra Maxe Bondyho.

Média

23. ledna 2018
Bučovice kupují zchátralý objekt UP. Půjde k zemi
22. srpna 2014
Bývalá bučovická chlouba dál chátrá. Město hledá kupce pro nábytkářský komplex
6. července 2010
Škodík: Když vidím UP Bučovice, je mi těžko u srdce

Knihy

Externí galerie (foto / video)

12. srpna 2018
Stopy času - URBEX
10. srpna 2018
Odstřel šedesátimetrové budovy
27. února 2017
adam900.rajce.idnes.cz
28. června 2014
ceskatelevize.cz - Závod na prodej (UP Bučovice)

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

10. srpna 2018
Město Bučovíce
23. července 2017
NAFEA s.r.o.
Křenová 299/26, Trnitá, 60200 Brno

Street view

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy aktualizováno: 10. srpna 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.