Klášter Milosrdných bratří

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Církev
Stav: V rekonstrukci
Adresa mapa
Svatoplukova 7
796 01 Prostějov 1
49° 28' 23.2'', 17° 7' 2.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Arcibiskupství olomoucké (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2015 V rekonstrukci

V roce 2015 jej řád milosrdných bratří prodal arcibiskupství olomouckému. Oficiálně se bratři rozloučili s Prostějovem při slavnostní mši 19. prosince 2015. Arcibiskup Jan Graubner prohlásil, že po generální opravě bude areál sloužit charitativním účelům. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl přifařen do farnosti sv. Petra a Pavla a jeho statut již není klášterní, ale filiální.[1]
1990 Prázdný

V roce 1990 byl konvent navrácen řádu. Bratři však byli během komunismu velmi oslabeni a nedokázali budovu dále spravovat. [1]
1989 Kostel se znovu věřícím k bohoslužbám otevřel až roku 1989.[1]
1959 V květnu 1959 byli bratři násilně donuceni k opuštění prostějovského kláštera. Kostel sv. Jana Nepomuckého spravovala farnost Povýšení sv. Kříže, ale záhy musel být uzavřen. V klášteře se nacházel domov důchodců s lékárnou. [1]
1950 Po zrušení řádů roku 1950 byly milosrdným bratřím odebrány i zbylé pokoje a předány Charitě.[1]
1948 Po nástupu komunistů k moci byla nemonice zestátněna a přejmenována na Státní okresní nemocnici II. a sloučena se Státní okresní nemocnicí I. Znárodněna byla i lékárna, po znárodnění fary u kostela sv. Petra a Pavla se farní správa přesunula do místností konventu. [1]
1943 V listopadu roku 1943 se z kláštera stal německý lazaret a o pár let později ruský. Nemocnice byla v této době vyloupena a značně poničena. Kostel zůstal ušetřen, kromě vitráží a zvonů. 18. června 1945 obnovili bratři svoji činnost. Zůstalo jich pět. Převor P. Petronius Válek a fráteři Josef Vrkačka, Damián Oucírek, Gothard Zbraslavský a S. Kovařík. [1]
1941 V roce 1941 oznámilo Gestapo převorovi, že řád Milosrdných bratří byl na celém území Protektorátu Čechy a Morava zrušen. Všechen majetek prostějovského konventu přešel na Velkoněmeckou říši. Členům konventu nebylo poskytnuto žádné zajištění, přešli převážně do okresní nemocnice, kde během války působili jako ošetřovatelé. [1]
1940 Pamětní deska Františkovi Krumlovskému na budově bývalého kláštera Milosrdných bratří. Autorem pamětní desky je sochař Jan Tříska. Deska byla odhalena 29. prosince 1940.[1]
1730 Vznik

O tři roky později byl za nové působiště řádu milosrdných bratří vybrán Prostějov. Bratři si zvolili nemovitost na olomouckém předměstí. Představitelé města s tímto záměrem nesouhlasili, ale kníže Lichtenštejn odkoupil dům za 6 000 zlatých. Ani poté to však milosrdní bratři neměli ve městě lehké. Prostějovští lékaři a lékárníci brali jejich působení jako konkurenci a stejně tak farnost. Po sporu bratří s prostějovským farářem Janem Birhelem musela v kostele začínat mše svatá až po skončení té u Povýšení sv. Kříže. Špitál během válek sloužil jako lazaret. Nacházela se v něm i známá lékárna. [1]
1727 Na počátku historie kláštera stojí slib kněžny Marie Anny z Lichtenštejna, který učinila za uzdravení svého syna Jana Nepomuka z Lichtenštejna. Roku 1727 byla podepsána zakládací listina, ovšem bez uvedení konkrétní lokality. [1]

Média

2. října 2018
Charitní projekt, nebo ochrana historických budov? Památkáři rozhodují o osudu kláštera v Prostějově | Olomouc

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

5. září 2017
Arcibiskupství olomoucké
Wurmova 562/9, 77900 Olomouc

Street view

Mapa

Autor karty peter_baco Spoluautoři: Rendy aktualizováno: 7. listopadu 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.