Sklárna Chlum u Třeboně

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Sklářský
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Chlum u Třeboně 196
378 04 Chlum u Třeboně
48° 57' 10.4'', 14° 55' 25.9''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Stasek Ferdinand Ing. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Sklárna byla zřízena v objektu bývalé válcovny na jemné železo, kterou si najala tehdy známá sklářská firma C. Stölzle a synové. V roce 1898 po smrti Rudolfa Stölzla se podnik přeměnil na akciovou společnost.

1909 - v září byla výroba skla v Chlumu úplně zastavena. K zastavení jejího provozu přispělo i sousedství se zámkem a parkem majitele panství a následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d´Esta, který nelibě nesl blízkost sousední sklárny za svým letním rodinným sídlem.

1914 - po dobu 1. světové války nebyla výroba ve sklárně obnovena a nová éra této výroby spadá až do poválečných let.

1918 - 27. 11. si pronajal tovární objekty chlumské sklárny Václav Hrdina. Zprvu se vyráběly odlivky, vázy, toaletní soupravy. Část výroby tvořil i sortiment lisovaného skla. V této době se kladou základy nové tradice ve výrobě nejnáročnějších druhů domácenského skla, zejména kalíškoviny. Zvláštností sklárny v Chlumu u Třeboně byla obnova výroby huťsky zdobeného a tvarovaného skla.

1934 - z důvodů hospodářské krize byl továrník Hrdina nucen koncem srpna provoz ve sklárně zastavit.

1935 - 15. listopadu byla podepsána nájemní smlouva s novým zájemcem Ing. Zdenko Drapellou. Ten 26. května 1936 koupil sklárnu v dražbě. Od 2. 11. 1936 byla sklárna znovu v provozu.

1938 - sklárna pracovala po celou dobu 2. světové války. Byla začleněna mezi podniky vyrábějící hospodářsky - válečně důležité zboží pro říši. V průběhu celé druhé světové války trpěla sklárna nedostatkem surovin a paliva. Nedostatek paliva byl řešen zvýšenou těžbou rašeliny a pařezů. 

1945 - 2. května byl provoz sklárny zastaven, ale už 19. května byla do závodu dosazena národní správa. 14. srpna byl jmenován národním správcem Josef Matoušek. 24. října byl na základě dekretu presidenta republiky č. 100 závod začleněn do národního podniku Sklárny Český křišťál se sídlem v Českých Budějovicích. Vedoucím závodu byl jmenován Josef Matoušek. Do tohoto národního podniku byly dále začleněny tyto závody: Rejštejn, Annín, Lenora, Nižbor a Včelnička.

1963 - neblaze se do historie sklárny v Chlumu zapsala událost v listopadu tohoto roku, kdy v noci z pátku na sobotu z 1. na 2. listopad došlo k požáru hutní haly. Ohnisko požáru bylo v meziprostoru mezi dřevěným stropem a původním dřevěným krovem se staletým prachem, který působil jako zápalná šňůra. Materiál byl nadměrně vyschlý a to vše umožnilo neúměrně rychlé rozšíření požáru na celou původní hutní halu. Znalcem byl označen jako možný vznik požáru elektrický zkrat. Požárem byla zcela ochromena hutní prvovýroba a ohrožen chod následných zušlechťovacích provozů. Byla zajištěna pracoviště v závodě Lenora a ve spojených sklárnách Lednické Rovné na Slovensku. Byla urychlena výstavba technologie v budované přístavbě hutní haly a již v dubnu 1964 byla zahájena hutní výroba na jedné peci.

1966 - dochází k zásadnímu obratu v technologii hutní výroby skla ve sklárně v Chlumu u Třeboně na kontinuální výrobu ve vanových tavicích agregátech. Byla zahájena výroba nové skloviny "Speciál" s 6% obsahem olova. 

V závodu byly prováděny časté investiční úpravy a to jak stavební tak i strojní, závod se udržoval stále na dobré úrovni a byl konkurenceschopný. Kromě toho nemálo prospěla umělecké úrovni i spolupráce s výtvarníky Janem Gabrhelem a Stanislavem Králem. Národní podnik Český křišťál získal mnohé pocty a ceny na zahraničních i domácích výstavách. Z cizích to byly hlavně Triennale v Miláně, světové výstavy v Bruselu a Osace, dále výstavy v Moskvě, Leningradu, New Yorku, Paříži, Bombayi a jinde. Neméně významná byla i účast na světové výstavě EXPO v Montrealu v roce 1967. Ani doma však nezůstalo sklo z Českého křišťálu pozadu. Získalo ceny na Libereckých výstavních trzích 1965 a 1967, v Ostravě 1965 a 1966 a z I. Mezinárodní výstavy skla a porcelánu v Jablonci si v roce 1973 přineslo nejvyšší ocenění.

Od sedmdesátých let byla sklárna Český křišťál Chlum u Třeboně součástí oborového podniku Crystalex Nový Bor.

1990 - Po listopadové revoluci byl závod Sklárny Český křišťál součástí a.s. Crystalex Nový Bor a spolu s ostatními významnými výrobci užitkového skla byl zahrnut do skupiny Porcela Plus. Závod měl v té době více než 600 zaměstnanců, výroba byla orientována z 80% na vývoz na celosvětové trhy, zejména USA, Japonsko, Austrálie, Anglie, Itálie atd. Vývoz skla byl zajišťován vývozní společností Skloexport, následně společností Bohemia Crystalex Trading Liberec.

2003 - a.s. Crystalex Nový Bor sklárnu uzavírá a prodává. Současný majitel areálu firma České sklo a porcelán Petr Stasek s výrobou nezačal.

Časová osa

V časové ose nejsou žádné záznamy.

Mědia

19. listopadu 2009
O sklo je zájem, ale sklárny ho již nevyrobí
21. července 2004
Sklárny v Chlumu u Třeboně mají znovu ožít

Externí galerie (foto / video)

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

5. prosince 2017
Stasek Ferdinand Ing.
sídl. 9. května 700, 37806 Suchdol nad Lužnicí

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 5. prosince 2017

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.