Zámek Liberec

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: K záchraně
Cena: dohodou
památkový katalog
Adresa mapa
Felberova 61
46005 Liberec – Liberec V-Kristiánov
50° 46' 5.7'', 15° 3' 39.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: ÚSTÍ DEVELOPMENT s.r.o. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2006 K záchraně

Po krachu firmy, vytunelované bývalou herečkou Reginou Rázlovou a jejími společníky, zámek od tohoto roku vlastní Holanďané skrz společnost ÚSTÍ DEVELOPMENT s.r.o.. „Stávající vlastník není z těch, který by investoval do rekonstrukce zámku. Už tehdy ho koupil s tím, že ho chce prodat," uvedl pro Deník ekonomický náměstek libereckého magistrátu Jiří Šolc (LO).[2]
1990 Prázdný

Celá rekonstrukce skončila až roku 1990. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti. [1]
1970 V rekonstrukci

Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské. Skloexport hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Rozšířením arkádového přízemí vznikla vstupní hala a rozsáhlými úpravami prošly interiéry celého redernského křídla včetně kaple. [1]
1945 Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola – Vysoká škola strojní (dnešní Technická univerzita). [1]
1938 Za druhé světové války v zámku sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. [1]
1933 Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. [1]
1927 Nový zámek se roku 1927 změnil v ubytovnu zámecké správy.[1]
1852 V rekonstrukci

Další přestavba čekala zámek v letech 1852–54, kdy byl Nový zámek přestavěn v duchu tehdejšího romantismu. Novou podobu navrhl vídeňský architekt Friedrich von Stache a realizoval Heinrich Ferstel. Právě při této přestavbě byla také vybudována nová dominanta objektu – čtyřboká věž, propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. Zámek však již v té době přestal sloužit jako šlechtické sídlo. [1]
1850 Roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud.[1]
1785 V letech 1785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných staveb po přestavbě zůstala pouze severní bašta u kaple (zvonice), původní ohrazení bylo strženo.[1]
1615 Požár roku 1615 zničil celé redernské křídlo, nikoliv však hradní kapli. Dle tehdejšího mínění měšťanů šlo o boží trest seslaný na Kateřinu za to, že z hejnického kostela odvezla na zámek sošku Panny Marie a tamní obětní svíce nechala přetavit na svíčky pro svou potřebu. Zámek po požáru opravoval opět žitavský Jan Arkon. V této podobě zůstal zámek až do doby hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Ten nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané Nový zámek. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze.[1]
1604 Kateřina se rozhodla roku 1604 vystavět na severní straně libereckého zámku kapli. Základy této stavby byly položeny 12. května a stavbu provedl Jan Arkon ze Žitavy. Zároveň s kaplí byla zbudována také věž na severním nádvoří. Tato věž, sloužící jako zvonice i bašta, je jedinou věží zachovanou do současnosti. Stavba kaple trvala dva roky. Na ní navázala výstavba druhého, tzv. nosticovského křídla, postaveného pro Kateřininu sestru Mikulášku Nosticovou v roce 1609.[1]
1600 Po smrti Melchiora 20. září 1600 se stala správkyní rodového majetku jeho manželka Kateřina (hraběnka Šliková), spravující panství jménem svého syna Kryštofa. [1]
1591 Když 3. září 1591 Kryštof zemřel, přešel veškerý redernský majetek na Melchiora.[1]
1583 O přeměnu této usedlosti v sídelní zámek se však zasloužili až Redernové, konkrétně bratři Kryštof a Melchior, kteří roku 1583 začali nedaleko správcova domu budovat renesanční zámek, který měl odrážet jejich stále významnější postavení v politice habsburského císařství. Stavba byla dokončena po čtyřech letech. Předpokládá se, že jejím autorem byl Marcus Antonio de Lancio, působící v té době ve Zhořelci. Budova tehdy patrně byla jednoduchou, pozdně renesanční dvoupodlažní stavbou se sedlovou střechou. Byla obehnána zdí se (spíše ozdobnými) střílnami.[1]
1538 Vznik

Jáchym z Bibrštejna, kterému liberecké panství patřilo v letech 1537–1544, koupil od libereckého měšťana Antona Plischkeho rodinnou usedlost (1538). Z té se po dostavění obytného, tzv. panského domu pro správce stal základ dnešního zámku. [1]

Média

12. června 2017
Park u libereckého zámku se po letech přes prázdniny otevře
20. února 2015
Liberec chce koupit pustnoucí zámek a vytvořit u něj velkolepý park
4. října 2014
Opuštěnému zámku v centru Liberce hrozí zkáza. Jeho stav děsí památkáře
7. června 2014
Liberecký zámek hledá své využití
10. srpna 2013
Liberecký zámek je na prodej za šest milionů eur
[2]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

20. srpna 2017
ÚSTÍ DEVELOPMENT s.r.o.
Pařížská 127/20, Josefov, 11000 Praha 1

Street view

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy aktualizováno: 8. října 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.