Hrad Vildštejn

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Hrad
Stav: V rekonstrukci
Adresa mapa
Pod Hradem 81
351 34 Skalná
50° 10' 10.6'', 12° 21' 38.2''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Pumrová Zuzana (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Hradní budova je celá zrekonstruována. Je v ní muzeum hradu, středověká hodovna, královský sál, obřadní síň a muzeum hasičské techniky. Zámecká novější budova dnes nabízí prohlídku středověké kovárny, vězení i muzeum vězeňství na Vildštejně. Její rekonstrukce dále pokračují.[1]
2001 Za dva roky intenzivní obnovy byl hrad otevřen pro veřejnost. Zakladatelé tohoto hradu rod Nothaftů jej za toto úsilí nechali povýšit do šlechtického stavu s právem užívat titul rytíř.[1]
1999 V rekonstrukci

V roce 1999 koupil hrad a zbytky zámku pan Miroslav Pumr. [1]
1980 V osmdesátých létech objevil ruiny hradu pan Zdeněk Buchtele, dal dohromady partu nadšenců a s finanční podporou státu se mu podařilo chátrání hradu zastavit. Na zámeckou budovu bylo dokonce v osmdesátých letech vydáno demoliční rozhodnutí a budova byla vymazána z katastru nemovitostí. Naštěstí totalitní líný dělník nikdy budovu fyzicky úplně neodstranil.
1951 Od roku 1951 byl objekt v majetku státních statků a posléze města Skalná. Hrad i zámek byl totálně zdevastován a s následnou úplnou absenci údržby téměř zničen. [1]
1950 Prázdný

V roce 1950 byl zrušen okresní soud, zámek byl osídlen rumunskými reemigranty, kteří spálili všechny dřevěné části a oba objekty zcela zdevastovali.[1]
1945 V roce 1945 Fridrichu Adamovi hrad i zámek zkonfiskoval stát. [1]
1918 Koncem první světové války koupil hrad Fridrich Adam Geipel. [1]
1850 Když byl na Vildštejně roku 1850 založen okresní soud , pronajmul rytíř Osvald Wilhelm z Hemfeldu soudu kromě zámku i budovu hradu a sladovna tím byla záhy zrušena.[1]
1840 V rekonstrukci

Asi ve čtyřicátých letech 19 století nechali Wilhelmové adaptovat hrad na sladovnu pivovaru.[1]
1818 Prázdný

V roce 1818 městečko Vildstejn (Skalná) vyhořelo a požárem byly postiženy zámecká i hradní budova.[1]
1799 Trautenberkové drželi panství do r. 1799, kdy hrad koupil rytíř Jan Jiří Wilhelm von Helmfeld za 160 000 Guldenu , rod jej vlastnil do roku 1884, kdy jej koupil baron Engerhardt Wolkenstein-Trostburg za 400 000 Guldenu. [1]
1783 V rekonstrukci

Stavbou zámecké budovy ve slohu barokního klasicismu kolem roku 1783 přestal hrad sloužit jako šlechtické sídlo. [1]
1614 Zadlužené panství koupil za 18 000 chebských zlatých Zikmund Abrahám z Trautenberka. Tomuto rodu zůstal hrad bezmála 200 let. Trautemberkové měli spory zase s poddanými, jimž ukládali nadměrné roboty, i s městem Chebem, které nechtělo trpět vaření piva ve Vildštejně. Spor vyvrcholil označením jedné z dcer z rodu Trautenberků za domnělou čarodějnici, které tímto hrozilo upálení a následné zabrání rodových majetků. Dcera nebyla nikdy nalezena a ani upálena. Z této doby pochází ostatky nalezené zazděné na hradě. Že by se jednalo právě o její ostatky?[1]
1596 Při druhé výpravě proti Vildštejnu roku 1596 byl Kašpar Viršperk zajat a uvězněn nejprve v Chebu a potom v Bílé věži na Pražském hradě. Byl odsouzen k pokutě 6000 Guldenů (zlatých) a ke konfiskaci majetku; tamtéž i zemřel v r. 1607.[1]
1561 Volf z Viršperku zemřel v r. 1561. Jeho syn Volf Adam byl už v r. 1568 stižen chebskou klatbou pro vraždu Vildstejnského rychtáře. O rok později zavraždil Kašpar Viršperk svého bratrance Abraháma ze Starého Rybníka. Brzy po požáru Vildštejna zavraždil Bartl Viršperk svého příbuzného Volfa Kryštofa a pana Lamingena. Řada jiných krvavých zločinů vyvolala dvě nové výpravy proti Vildštejnu (1579 a 1596). [1]
1539 Spory Viršprků vyvolaly už v r. 1539 výpravu proti Vildštejnu pro neshody mezi chebskými cechy a Viršperky. V krvavé bitce pod hradem byli mistři se svými lidmi a s chebským soudním vykonavatelem zahnáni střelbou. Přesto byl Volf z Viršperku roku 1546-1547 chebským královským purkrabím a markrabským správcem na Hohenberku (v dnešním Bavorsku). [1]
1531 Jeroným Šlik hrad roku 1531 prodal Wolfovi z Viršperka, jehož rod zde vládl až do r. 1596. Viršperkové byli prchliví a suroví a jejich vláda byla plná velkých a často krvavých sporů s městem Chebem i ostatními sousedy, ba mnohdy i s vlastními příbuznými.[1]
1522 Roku 1522 hrad opět padl do držení rodu Šliků a to, když jej vyženil Jeroným Šlik.[1]
1452 Pro odboj proti českému králi v roce 1452 vypálilo hrad vojsko Jiřího z Poděbrad. [1]
1419 Za husitských válek (1419 – 1434) získali hrad Šlikové, ale posléze jej prodal Albrecht Šlik Nikolajovi Gummerauerovi. Tento rod pak vlastnil hrad téměř sto let. [1]
1375 Od roku 1375 se stali majiteli hradu rytíři Zikmund a Pavel Frankengrünerové.[1]
1362 V roce 1362 hrad udělil císař Karel IV panství v léno rytířům Walterovi a Rudolfovi z Ramberka. [1]
1299 V letech 1299 až 1362 byl hrad v držení rodu Rábů z Mechelsgrünu.[1]
1298 V majetku Nothaftů byl hrad do roku 1298, kdy na jeden rok zastavil hrad Waldsaskému klášteru Elgelhart Nothaft z Vildštejna. [1]
1295 Roku 1295 je zmiňován ještě Engelhard Nothaft z Vildštejna se svým synem Adalbertem Nothaftem z Falknova (Sokolov), který byl římským ministeriálem.[1]
1225 Vznik

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1225, kdy se jeho jméno objevuje v přídomku jedné z větví rodu Nothaftů, který patřil mezi přední šlechtické rody Chebska. V té době hrad ale již stál, přesné datum kdy vznikl není znám, má se za to, že to bylo kolem roku 1166 a to stanoveným rozborem dochovaných původních částí hradu. [1]

Média

22. květen 2001
Hrad Vildštejn otevírá brány

Knihy

Externí galerie (foto / video)

14. září 2018
Aristokrat club

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

17. září 2018
Pumrová Zuzana
Družstevní 202/7, Horní Lomany, 35101 Františkovy Lázně

Street view

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 17. září 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.