Zámek Hořín

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Hořín 1
27601 Hořín
50° 20' 45.1'', 14° 27' 47.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Lobkowicz Jiří (katastr)
Architekt: Jan Christian Spannbrucker

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2018 Zámek je oplocen a střežen i volně pobíhajícím psem. Na rekonstrukci zatím čeká.
1989 Prázdný

v 90. letech byl navrácen mělnické větvi rodiny Lobkowiczů a jeho současným majitelem je Jiří Lobkowicz, narozený v roce 1956 v Curychu. Po revoluci přijal československé občanství a dnes žije na mělnickém zámku, který opravil a vrátil do něj například i výrobu vína. Větší rokokový hořínský zámek, který býval sídlem mělnických Lobkowiczů, a další lobkowiczké nemovitosti v Hoříně se však rekonstrukce dosud nedočkaly.
1948 Hořínský zámek byl zestátněn a byla do něj umístěna zemědělská škola a internát.
1790 K posledním stavebním změnám došlo na sklonku 18. století, kdy byl na zahradním průčelí postaven nízký tympanon a uvnitř zámku přestavěno schodiště. Tyto zásahy však nijak pronikavěji neovlivnily celou stavbu Jana Christiana Spannbruckera a Anselma Luraga, takže hořínský zámek patří k nejzachovalejším objektům slučujícím prvky pozdního baroka s raným rokokem. „Kamenné pokoje“ pak představují nejvyzrálejší rokokové prostory v Čechách.
1766 V letech 1766 až 1767 byla dokončena knihovna, kde prováděl práce malíř a pozlacovač z Mělníka Josef Antonín Dittmann. Rokoková kamna v zámku dělal hrnčíř Josef Züng a většinu nábytku dodal místní hořínský truhlář Jiří Skalník.
1760 Změna majitele přinesla i nové oživení stavebních prací na Hoříně, především nových úprav vnitřních prostor. V l. 1760 až 1763 vyzdobil dva tzv. Kamenné pokoje v přízemí zámku Carlo Giuseppe Bossi, člen naturalizované štukatérské rodiny pocházející z Porta, asymetrickým hřebínkovým štukem, rámujícím zcela volně nástěnné malby a popínajícím jako stvoly rostlin stěny i stropy. Malby krajin, které ve stejné době namaloval na stěnách Ondřej Pečina, doplňují výzdobu těchto nevelkých a intimních prostor.
1753 Dokončený zámek se stal částí věna dcery Marie Isabely z druhého manželství s Františekm Antonínem Černínem, Marie Ludmily z Černína, když se v r. 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkovic. Této větvi Lobkoviců patřil pak zámek až do r. 1948.
1750 Stavební program byl splněn někdy okolo r. 1750.
1747 Vysvěcením kaple v r. 1747 však stavba zámku neskončila. Pokračovala dále budovami stájí a pracemi na vnitřním zařízení.
1746 Sochy pro hlavní i oba postranní oltáře dodal v r. 1746 Ignác František Platzer. Lavice s kazatelnou a postranní oltáře dělal truhlář Jan Bendl a pozlacovačské práce byly svěřeny malostranskému malíři Janovi Georgiovi Schmidtovi. Varhany v kapli jsou dílem nepomuckého stavitele varhan Jana Ondřeje Niederleho. Velká freska na klenbě kaple s námětem oslavy Jana Nepomuckého i devět dalších obrazů s alegorickými náměty na vedlejších klenbách jsou dílem Jana Petra Molitora.
1744 Anselmo Lurago na počátku roku dodal plány a ještě téhož roku na příkaz hraběnky Marie Isabely začal se stavbou. Lurago se lehce vypořádal s problémy, které vznikly tím, že byl nucen navazovat na Spannbruckerův obdélný pavilón. Vnitřní výzdoba kaple byla svěřena vynikajícím umělcům. Byli to Bernardo Spinetti, který současně s kaplí v Hoříně zdobil štukaturou Černínský palác v Praze, hlavní oltář z barevných mramorů postavil podle Luragova návrhu kameník Josef Lauerman.
1742 Ve stavbě se pokračovalo až do r. 1742, kdy architekt Jan Christian Spannbrucker zemřel, aniž se dočkal dokončení díla. Smrti stavitele a nejisté poměry prvních let vlády Marie Terezie způsobily přestávku v práci. Především bylo nutno rozhodnout o stavbě zámecké kaple, která byla svěřena Anselmu Luragovi.
1739 Když byla stavba v plném proudu, František Antonín Černín v r. 1739 zemřel. Jeho zájem o stavbu dosvědčuje i poslední vůle, ve které ukládá vdově Marii Isabele, aby hořínský zámek dokončila v plném rozsahu podle původních plánů. Zdůrazňoval zvláště stavbu zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého.
1736 V rekonstrukci

Přípravné práce na stavbě byly zahájeny v r. 1736.
1733 Po náhlé smrti Františka Josefa Černína v r. 1733 se vdova Marie Isabela, rozená markraběnka z Westerloo, provdala za jeho bratra Františka Antonína. Novému majiteli zámek v Hoříně opět nevyhovoval a pověřil stavitele Jana Christiana Spannbruckera dalšími úpravami, především rozšířením zámku.
1713 Mladému Černínovi dosavadní lovecký zámek nestačil, a proto dal podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky postavit na jeho místě v l. 1713 – 1720 barokní zámek.
1710 V tomto rce působil v Hoříně krátce jako stavitel František Maxmilián Kańka. Z této první stavební etapy hořínského zámku se nezachovalo téměř nic. Když hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic v tomto roce zemřel, zdědil panství nezletilý syn František Josef, jehož poručnicí byla jeho sestra Marie Markéta, provdaná za hraběte Františka Josefa z Valdštejna.
1696 Vznik

Okolo tohoto roku si dal hrabě Heřman Jakub Černín postavit v Hoříně barokní lovecký zámek podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, který malbami vyzdobil malíř F. M. Schiffer se svým bratrem Antonínem. Současně byla u zámku nově zřízena a upravena zahrada a postavena kašna.

Média

28. září 2017
Lobkowiczké sídlo chátrá a ohrožuje místní, majitel nekomunikuje
17. srpna 2011
Bude tu nový svět, slíbil pán ze zámku. Podzámčí nevěří

Knihy

Externí galerie (foto / video)

20. července 2018
Mizející památky - Zámek Hořín

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Lobkowicz Jiří
Svatováclavská 19/16, 27601 Mělník

Street view

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy, pe.zeman aktualizováno: 13. března 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.