Desfourský palác

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Palác
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Na Florenci 1023
11000 Praha – Nové Město
50° 5' 20.1'', 14° 26' 11.7''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Hlavní město Praha (katastr)
Majitel komunikuje
Architekt: Josef Kranner

Informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

5/2018 Díky mezinárodnímu festivalu Open House a projektu prazdnedomy.cz, měli návštěvníci možnost během dvou dnů nahlédnout do interiérů tohoto opomíjeného skvostu.
2016 TCP zajistila konečnou Studii využitelnosti Paláce Desfours. Studie se snaží co nejméně zasahovat do cenných prostorů Desfourského paláce a má za cíl zpřístupnit je veřejnosti. Na základě této studie bude projednán Radou hl. m. Prahy záměr komplexní rekonstrukce objektu s využitím pro výstavní potřeby Muzea hl. m. Prahy.
2015 Chátrající Desfourský palác oživil na devět dní mezinárodní festival 4+4 dny v pohybu. Do Prahy přivezl víc než 15 souborů alternativního divadla, hudby a tance.
2012 Bylo rozhodnuto o zajištění malířské výzdoby stropů restaurováním a podepřením.
1995 Prázdný

Od tohoto roku ve vlastnictví hlavního města Prahy.
1983 Během příprav na výstavbu sídle Rudého práva bylo zbouráno dvorní křídlo s navazujícími pavlačemi. V této době se také uvažovalo o demolici celého objektu v souvislosti s plánovanou výstavbou magistrály, ale z těchto plánů naštěstí sešlo.
1982 V roce 1982 byl uliční objekt prohlášen za nemovitou kulturní památku.
1968 V rekonstrukci

Hlášeny stav. úpravy majitelem - Potravinoprojekt.
1956 V rekonstrukci

Hlášeny stav. úpravy majitelem - Mrazírenský trakt.
1955 V rekonstrukci

Hlášeny stav. úpravy majitelem - Obrana lidu
1951 Demolice skleníku ve dvorní zahradě. Šlo o novorenesanční stavby na široké terase s ústřední kopulí.
1945 Rodina Krasnopolski zahynula během 2. světové války a její právní zástupce předal objekt po roce 1945 do správy podniku Rudé právo, jehož sídlo v ulici Na Poříčí sousedilo s parcelou paláce na severozápadní straně.
1939 V rekonstrukci

V tomto roce byla vyměněna dřevěná konstrukce pavlačí za kovovou.
1932 V rekonstrukci

V tomto roce byl opět konstatován špatný stav průčelí a byla nařízena jeho oprava
1912 V rekonstrukci

V tomto roce byl konstatován špatný stav průčelí a byla nařízena jeho oprava
1909 V rekonstrukci

Roku 1909 byl pověřen Matěj Blecha zřízením garáže místo kočárové kůlny a adaptací bytu ve 2. patře.
1905 V rekonstrukci

V letech 1905 – 1909 byly provedeny úpravy interiéru v secesním slohu (reprezentační byt v 1. patře východního křídla, úpravy v přízemí, 2. i 3. patře).
1900 Kolem rok 1900 dům koupila rodina Krasnopolski. V letech 1914 – 39 docházelo v objektu k dílčím stavebním úpravám.
1878 Vdova po Františku Vincencovi roku 1878 palác prodala a své pražské pobyty trávila v jednom malostranském nájemním bytě.
1851 V rekonstrukci

Už v tomto roce byly zjištěny konstrukční závady zřejmě v důsledku použití nekvalitního dřeva. V hlavní budově byly proto kompletně vyměněny trámové stropy 3. patra a opraveny stropy 1. a 2. patra.
1847 Ještě jako rozestavěný jej od Alberta Kleina roku 1847 koupil František Vincenc hrabě Desfours-Walderode, velkostatkář a od roku 1861 poslanec Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou. Na nákladné vnitřní výzdobě nárožního paláce se pak podíleli malíř K. Nacovský a štukatrér F. Pischelt.
1846 Byl předložen magistrátu nový projekt. Změny se týkaly zejména vnitřní dispozice a schodišť. Autorem plánů stavebních změn z roku 1846 byl pravděpodobně významný stavitel a kameník Josef Kranner (1801 – 1871).
1845 Vznik

Začala výstavba obytného domu palácového typu v pozdně klasicistním stylu. Stavitelem byl Jan Nevole.
1842 Začala příprava výstavby prvního pražského nádraží. Pozemky v okolí dráhy a budoucího nádraží značně stouply na ceně. Pro dráhu a nádraží byly pozemky vykoupeny v roce 1844 a provoz dráhy a nádraží byl zahájen už v srpnu 1845. Stavbu pražského nádraží vedl Albert Klein (1807 – 1871), který v roce 1844 koupil část Teisingerovy zahrady a roku 1845 předložil magistrátu žádost o povolení třípatrového domu.
1348 Lokalita poblíž městských hradeb byla vymezena již v souvislosti se založením Nového Města Karlem IV 1348. Bloky mezi osadou Na Poříčí a Horskou cestou (Hybernská) však zůstaly dlouhou dobu málo zastavěné, ačkoliv byly v blízkosti brány, kterou vedla obchodní cesta přes Prašnou bránu na Staroměstské náměstí.

Média

2. října 2015
V chátrajícím paláci na Florenci se usídlí umělci. Začíná festival 4+4 dny v pohybu
24. ledna 2014
Desfourský palác u Florence bude opraven, město čeká na analýzu

Knihy

Externí galerie (foto / video)

22. března 2018
Radomír Kočí
29. ledna 2017
prachcasu.cz
7. července 2012
Václav Potůček

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Hlavní město Praha
Mariánské náměstí 2/2, Staré Město, 11000 Praha 1

Street view

Mapa

Autor karty hanka.matousova Spoluautoři: Rendy, pe.zeman aktualizováno: 3. květen 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.