Zámek Encovany

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: K záchraně
Cena: dohodou
památkový katalog
Adresa mapa
Polepy 1
41145 Polepy – Encovany
50° 31' 41.1'', 14° 14' 56.6''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: BYBLOS, spol. s r.o. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Ves Encovany se poprvé připomíná v r. 1269; tehdy ji držel litoměřický kanovník Jan z Encovany. R. 1335 koupil ves probošt Petr pro chotětovský klášter v západních Čechách. Kolem r. 1339 byly přikoupeny i sousední Polepy. Tak vzniklo malé církevní zboží, které patřilo chotěšovskému klášteru až do r. 1563. 
Chotěšovský klášter však toto své vzdálené zboží často zastavoval. Poprvé tak učinil již v druhé polovině 14. století, kdy je získal Henzlin  z Turgova. Zástavu vyplatil před r. 1404 chotěšovský probošt Sulek z Hrádku, který však ves dal ihned do správy svému bratru Janu z Hrádku (1404 – 1411); po něm ji držel jako zástavu jeho syn Zachariáš. Probošt Sulek z Hrádku se objevuje poprvé r. 1393 mezi dvorskými preláty. Byl výborným vojákem, a proto se stal r. 1406 velitelem královských vojsk. V l. 1406 – 1409 zasedal v korunní radě krále Václava IV. Zemřel někdy v l. 1415 – 1416. 
Pravděpodobně již r. 1335, ale nejpozději za Jana z Hrádku, vznikla v Encovanech tvrz, doložená však písemně až r. 1508, stojící na místě dnešního zámku. Zástavní držitele vsi v době husitských válek neznáme. R. 1436 zastavil císař Zikmund tento církevní majetek Janu ze Smiřic, který držel již sousední arcibiskupskou Roudnici nad Labem a hrad Helfenburk (Hrádek). Tak se poprvé dostávají Encovany k Roudnici. Tři roky po smrti Jana Smiřického, který byl popraven pro velezradu r. 1453 v Praze, byla zástava vyplacena, ale král Jiří z Poděbrad zastavil ihned Encovany Hertvíkovi z Ostružna. V r. 1483 prodal Hertvík svou zástavu na Encovanech Ješku Svojanovskému z Boskovic. V r. 1498 chotěšovský klášter Encovany opět vyplatil, ale hned následujícího roku je zastavil třem bratrům Černínům z Chudenic, z nichž Vilém přímo na encovanské tvrzi bydlel (1508). Od r. 1512 se Encovany vrátily opět chotěšovskému klášteru. 
V r. 1543 získal Encovany do zástavy sekretář krále Ferdinanda I. Osvald Zemdliv ze Šenfeldu a v r. 1563 je od chotěšovského kláštera koupil za 8750 kop grošů českých Osvald Zemdliv ze Šenfeldu, místokancléř Království českého. Zemřel v r. 1589 a byl pochován v nedalekém hrušovanském kostele, kde se zachoval jeho velmi cenný renesanční náhrobek. O několik týdnů později zemřela v Encovanech i jeho manželka Lukrécie z Wittennu, jež má v hrušovanském kostele rovněž pěkný náhrobek. Encovany převzal jejich syn Rudolf Zemdliv ze Šenfeldu, ale ten zemřel bezdětný v r. 1602. 
Noví držitelé Encovan Šenfeldové se rozhodli dosavadní tvrz přestavět. V l. 1563 – 1602 tak vznikl velký renesanční zámek o čtyřech jednopatrových a dvoupatrových křídlech kolem uzavřeného čtvercového nádvoří a arkádami. V jihovýchodním nároží je hranolová věž, v níž jsou zachovány při oknech zbytky renesančních festonů a rolverkových lemů. Pod střechou severního nároží jsou dva renesanční komíny s členitými hlavami. Zámek má bosovanou bránu, hladké průčelí a částečně sdružená okna. Na schodišťovém přístavku jsou zachovány pozdně gotické pravoúhlé portálky v ostěních, členěných přetínajícími se pruty. Zámecké prostory mají hřebínkové klenby, trámové stropy a zachovaly se i zbytky renesančních nástěnných maleb. Renesanční charakter zámku se v podstatě dochoval dodnes. 
Vdova po Rudolfu Zejdlicovi ze Šenfeldu, Ludmila rozená Vratislavová z Mitrovic, se podruhé vdala za Ladislava Zejdlice ze Šenfeldu a po sňatku mu zapsala celé své jmění. Zejdlic byl ve dvorských službách jako nejvyšší kraječ a později jeho nejvyšší zemský sudí. V r. 1610 byl přijat do panského stavu. Patřil k humanistickým sběratelům památek, které měl uloženy na encovanském zámku. Po sňatku byl i krajským hejtmanem v Litoměřickém kraji. Protože se přidal k protihabsburském odboji z let 1618 – 1620, měl být 6. února 1621 uvězněn. Kníže Lichtenštejna mu vymohl svobodu, protože se včas přihlásil císařskému spojenci, saskému kurfiřtu, a požádal o milost. Přičinil se prý i o to, že byly pro císaře zachráněny Litoměřice a celý kraj. Přesto však byl Zejdlic potrestán v r. 1623 konfiskací veškerého jmění. Mohl však zatím zůstat, i jako nekatolík, v Praze a dostával z české komory 50 zl. měsíčně. To již byla jeho žena Ludmila pochována v hrušovaném kostele, kde je dodnes její náhrobek. R. 1628 však Ladislav Zejdlic přece jen odešel do emigrace v Sasku. V r. 1631 se vrátil se Sasy do Čech a ujal se encovanského panství. Byl i poradcem hraběte Thurna, a musel proto opustit s ustupujícími Sasy zemi. R. 1634 byl opět odsouzen ke ztrátě veškerého jmění; dříve než bylo tento rozsudek vynesen, zemřel r. 1632 v Pirně. 
Již při první konfiskaci v r. 1623 koupila encovanské zboží za 71 494 zl. kněžna Polyxena z Lobkovic. Encovany pak vytvořily se sousedním velkým lobkovickým panstvím Roudnicí jeden celek. 
V r. 1673 vypracoval lobkovický stavitel Antonio da Porta plán na barokní úpravu encovanského zámku, která však byla provedena jen částečně (část arkád). 
Encovanští poddaní se velmi aktivně zúčastnili v r. 1680 velkého nevolnického povstání, které zasáhlo i další lobkovická panství; a byli také vyšetřující komisí 12. dubna 1680 odsouzeni. 3 rychtáři z Malešova, Vetlé a Lounek měli být na Mělníce popraveni; dva z nich však zemřeli již ve vězení a lounecký rychtář Jan Maxa dostal 16. dubna milost. Řada nevolníků byla odsouzena k nuceným pracím a k vězení, ale když později složili slib poslušnosti, byli na kauci propuštěni domů. 
a Encovanech byly umístěny některé lobkovické úřady a v zámku byly až do r. 1923 byty panských úředníků. V r. 1925 byla značná část zemědělské půdy přidělena podle zákona o pozemkové reformě českým reemigrantům, kteří se vrátili z Polska. Zbytek byl spravován z Roudnice. Za okupace byly Encovany zabrány a po osvobození zde byla provedena revize pozemkové reformy. 
Zámek sloužil MNV k hospodářským účelům, byly zde i byty a depozitář knihovny Zemědělského muzea v Praze.e

 

Časová osa

12/2017 K záchraně

Zámek na prodej.

Média

22. květen 2014
Chcete zámek v Encovanech? Připravte si 11,9 milionu

Knihy

Externí galerie (foto / video)

1. července 2018
Mizející památky

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
BYBLOS, spol. s r.o.
Malešická 2749/18, Žižkov, 13000 Praha 3

Street view

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy, pe.zeman aktualizováno: 20. července 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.