Palác U Stýblů (Alfa)
29. srpna 2017 22:56
Tato významná konstruktivistická stavba z 30-tých let se nachází v samém centru Prahy na Václavském náměstí. Je dílem architekta Ludvíka Kysely (autor například i obchodního domu Baťa a Lindt) a Jana Jarolíma pro tehdejšího knihkupce Václava a Ondřeje Stýbla. Původně na tomto pozemku stály dva nízké domy s průjezdem do dvora, mezi roky 1928-29 zde byl ale realizován jeden z největších multifukčních objektů s 8 nadzemními a 3 podzemními patry. Přiznaná železobetonová skeletová konstrukce s výraznými pásovými okny umožnila velkorysé řešení dispozic. Hlavní osou domu je obchodní pasáž s velkolepou prosvětlenou dvoranou. Skleněný strop dvorany je tvořen železobetonovými žebry vyplněnými luxfery. Pasáž propojuje Václavské náměstí s Františkánskou zahradou a pasáží Světozor. Zasklená pasáž navazuje na nižší přístavek s částečně zastřešenou pasáž. Pří ústí do Františkánské zahrady je brána Františka z Assisi od Petra Císařovského z roku 1993.
Objekt obsahoval v době své největší slávy obchodní pasáž, vyhlášenou taneční kavárnu Boullevard (později název Alfa), restauraci, kanceláře a směrem do zahrady byty. Za pasáží byla přistavena nižší budova, kde v roce 1934 zahájilo provoz Nové divadlo, později od roku 1959 divadlo Semafor. V podzemních patrech bylo legendární kino Alfa.
V průběhu socialismu budova postupně chátrá, a proto po pádu stropu v kině v 60-tých letech dochází k rekonstrukci, při níž je přestavěna kavárna a kino upraveno. Praskající luxfery pasáže byly postupně zalévány asfaltem.
Po revoluci byl objekt navrácen vnuku původního majitele Ondřej Stýblovi. Dům byl po 40-ti letech v havarijním stavu a potřeboval rekonstrukci. Restituent slavnou pasáž pronajal firmě, která přislíbila rekonstrukci, ale nakonec ze zamýšleného plánu padlo. V roce 1994 byly ukončeny smlouvy s nájem
níky (kina, divadla, kanceláří, kavárny…) a do pasáže se nastěhovali stánkaři a vietnamci. Ti naštěstí záhy zmizeli, ale dodnes je budova prázdná a chátrá. Jedinou funkční je obchodní pasáž v parteru.
Na projekt rekonstrukce bylo ydáno stavební povolení. Objekt je chráněn jako kulturní památka.
Pasáž s kavárnou
Ústředním prostorem je obchodní pasáž, v jejím centru je oválná, prosvětlená, dvoupodlažní dvorana se zastřešením připomínajícím loď. Do dnešního dne se dochovali výkladce a kiosek uprostřed.Směrem do dvorany se ve druhém patře otvírá proslulá kavárna Boullevard. Kavárna se rozprostírala po celém patře s výhledem do Václavského náměstí, Františkánské zahrady i dvorany pasáže a byla přístupná dvěma schodišti přímo z pasáže. Svého času to byla jedna z největších kaváren u nás o 900 m2 s terasou směrem do zahrady. V kavárně se odehrávali taneční a hudební představení, byl zde i kulečníkový sRekonstrukce v 60-tých letech se podepsala i do podoby kavárny. Kulturní reprezentativní prostor byl přepažen a rozdělen na diskotéku, gril bar, hernu a noční klub. Podnik byl přejmenovaný na Alfa, stejně jako celý palác.
Proslulé kino Alfa
Legendární kinosál Alfa tvořil první a druhý suterén a byl přístupný přímo z centrální dvorany. Do dnešního dne se dochovali nápisy nad vstupními dveřmi
do kina. Alfa v době své nevětší slávy vévodila nejen počtem sedadel (až 1250), ale i svou popularitou. Obsahovala krom kinosálu ještě menší sál pro pořádání besed, zázemí a velkorysý předprostor.
Počátky biografu jsou spojeny se jménem Osvalda Koseka, který ihned po úspěšné kolaudaci v roce 1929 otvírá v suteréních prostorách paláce kinosál vybavený nejlepší dostupnou zvukovou technikou své doby. Kapacita sálu byla 1100 osob. Slavnostní otevření kina se uskutečnilo 6.prosince 1929 za přítomnosti orchestru Národního divadla předehrou k Prodané nevěstě. Prvním promítaným filmem byl americký snímek Zpívající bloud od společnosti Warner Brothers.
V rámci počešťování za bouřlivého obdoví po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo kino přejmenováno na Aleš, později v protektorátu v roce 1940 proběhlo další přejmenování na UFA-Alfa. Po skončení války nedošlo k návratu majetku do rukou původního majitele, ale biograf i celý dům zůstaly v rukou státu.
V druhé polovině 50.let je kinosál jako první u nás vybaven širokoúhlým formátem CinemaScope. V 60-tých letech ale dochází vlivem chátrání budovy k propadnutí stropu, což spouští rozsáhlou rekonstrukci během níž je navýšen počet osob na 1250, kino přechází na formát 70 mm jako první v Praze a je instalován zvukový systém Dolby Stereo. Takto vybavený biograf se stává nejmodernějším u nás a v této podobě funguje až do roku 1994, kdy končí nájemní smlouva. V projektu rekonstrukce se nepočítá s obnovením kina.
Populární divadlo
Údajně na přímluvu syna majitele Aloise Stýbla bylo v přistavěném nízkém křídle směrem do zahrady otevřeno divadlo. Alois Stýblo byl přítelem slavného Vlasty Buriana a pro něj bylo divadlo původně postaveno. Po dokončení se ale divadelní sál zdál Burianovi malý, proto se prostory stávají od roku 1934 domovskou scénou Nového divadla prvorepublikového herce Oldřicha Nového. V roce 1954 Nové divadlo prostor opouští a v divadelním sále hraje od přelomu 50-tých a 60-tých let divadlo Semafor. Divadlo se stává svými představeními s Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem, Šimkem a Grossmanem a jinými velmi divácky populární. Před sníženou pasáží se v této době tvoří dlouhé fronty a pasáž Alfa se stává kulturním centrem pražské zábavy. Divadlo v prostorách fungovalo až do roku 1994, kdy stejně jako ostatní nájemníci dostalo výpověď.
Do dnešního dne připomíná existenci divadlo v tomto mít nápis „Semafor“ na stěně směrem do Františkánské zahrady. Autorem nápisu je zakladatel divadla Jiří Suchý, který byl krom jiného původně reklamním grafikem a výtvarníkem.
Smutný konec slavného paláce?
Dům se na chvíli proměnil ve veřejně přístupné místo a to v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, který se pořádá každoročně v prázdných, významných budovách. Festival se konal v prostorách bývalé kavárny, kde byl znovu otevřen bar a prostor byl zpřístupněn veřejnosti. Kurátorem výstavy byli Krištof Kintera a Denisa Václavová. Součástí festivalu byla debata o budoucí podobě Václavského náměstí. V roce 2005 byl v architektonické soutěži vyhlášen vítězný návrh Jakuba Cíglera, dodnes se na Václavském náměstí žádná přeměna neudála. Město by mohlo pomoci stimulovat změny v centru metropole, ale prozatím se ukazuje spíš nezájem.
Budova je přes svůj nesporný potenciál a polohu trvale nepřístupna veřejnosti.