Druhý ročník naší konference jsme se rozhodli zaměřit hlouběji na problematiku nemovitostí kolem železnice. Dráhy procházejí historickými změnami, které se asi nejviditelněji promítají do způsobu využívání nádraží, technických a zabezpečovacích budov.
To znamená novou energii, nová řešení, ale také velké ohrožení budov, které ztratily svou potřebnost.
Spolek Prázdné domy uspořádal za finanční podpory nadace Agosto Foundation dne 22.10. 2021 konferenci, která se konala pod názvem „Prázdné domy na vedlejší koleji“.
Šlo o druhou konferenci v dějinách spolku, jenž byla pořádána zcela v režii Prázdných domů z.s.
Jak napovídá název letošní konference, rozhodli jsme se hlouběji zaměřit na problematiku nemovitostí kolem železnice. Dráhy procházejí historickými změnami, které se asi nejviditelněji promítají do způsobu využívání nádraží, technických a zabezpečovacích budov.
To znamená novou energii, nová řešení, ale také velké ohrožení budov, které ztratily svou potřebnost.
Prvním vystupujícím konference byl Jaroslav Němec, zastupitel MČ Praha 2, ale také aktivista, který se dlouhou dobu snaží zachránit pražské nádraží Vyšehrad. Jeho vystoupení jasně ukázalo, že dnes neexistují rychlá právní řešení pro samosprávy, které se snaží zodpovědně chovat, pokud samotný majitel nespolupracuje.
Lukáš Titl z Institutu plánování a rozvoje ve svém vystoupení obecně zhodnotil možnosti rozvoje nádražních budov v budoucnu. Optimisticky mluvil o rozvoji příměstské regionální dopravy, o zapojení železnice do systému městské hromadné dopravy a o budoucím rozvoji vysokorychlostních tratí, které budou konkurovat letecké dopravě.
Ondřej Zapletal nás všechny pozval do světa nádražních restaurací, které mapuje ve svém projektu Nádražky.
První řadu přednášek uzavřel Radim Kravčík ze spolku S.O.S Karviná, který se pustil do záchrany nádražní budovy Karviná – město. Spolek se nakonec rozhodl zabránit nebezpečí tím, že budovu koupil a začal sám opravovat.
Druhou řadu odstartovala členka spolku Prázdné domy přednáškou o vzniku, používání a rekonstrukci nádražní budovy v Poděbradech. Nádraží jako architektonická perla, nádraží jako dopravní terminál a v neposlední řadě nádraží jako společenské centrum města – to vše se v Poděbradech podařilo a stále daří.
Matěj Žaloudek, zastupitel městské části Prahy 3 mluvil o zanikajícím nákladovém nádraží na Žižkově a potenciálu, který jeho budovy a zejména rozsáhlé pozemky do organismu města přinášejí.
Dalším zastupitelem na naší konferenci byl Jan Lacina, který z pohledu Prahy 6 hovořil o procesu výběru vhodného využití a také provozovatele nádražní budovy Bubeneč, tedy nemovitosti, která pro České dráhy zcela ztratila význam.
Na závěr druhé řady vystoupil milovník železničních budov Martin Kašpar, který popsal svoji snahu o záchranu nádraží Náměšť na Hané.
Poslední kolo zahájil Adam Guzdek se spolku Důl architektury s popisem peripetií, ale nakonec přece jen s úspěšnou snahou o záchranu nádraží v Havířově.
Nový řečník, další velké nádraží – Roman Černík a využití nádražní budovy Plzeň- Jižní Předměstí. Příjemný kontrast se zatím neúspěšnou snahou záchrany nádraží Vyšehrad.
Že se i na malém nádraží typu Milovic dá provozovat kvalitní kavárna až komunitního typu – tak to nám naservírovala Janette Oubrechtová. Příjemné osvěžení skoro na závěr konference.
Konferenci uzavřel Martin Kašpar, tvůrce FB profilu Zachraňme nádraží, s přehledem spíše dobrých příkladů ve využívání nádražních budov.
Konference, konaná v příjemném industriálním prostředí Prostoru 39, dlouho odkládaná vzhledem ke známým epidemiologickým opatřením, nakonec proběhla v příjemné a přátelské atmosféře. Děkujeme všem vystupujícím, děkujeme velice sponzorům nadaci Agosto Foundation a za rok se budeme opět těšit.
Láká nás palčivé téma prázdných a chátrajících zámků, tak se je zas na co těšit.