Architekt - Grégr Vladimír
| Jméno: | Grégr Vladimír |
|---|---|
| Popis: |
Vladimír Grégr (*3. srpna 1902 Praha †22. února 1943 Berlín, věznice Plötzensee) - český architekt meziválečného období, autor mnoha vil na Barrandově,Trilobit baru tamtéž a mnoha dalších staveb v jiných lokalitách. Byl také autorem designu železničního vozu Slovenská strela. Vladimír Grégr byl vnukem významného politika Eduarda Grégra. Architekturu vystudoval na pražském ČVUT (1922–27) u Josefa Gočára, jeho další tvorbu výrazně ovlivnil pobyt v USA. Poté pracoval pro firmu Václava M. Havla (1927–30), v roce 1932 si v domě v Hálkově ulici, který patřil rodině, otevřel projekční kancelář. Byl příslušníkem avantgardní skupiny Akce za národní obrození. Byl členem Československé národní demokracie (později Národního sjednocení). Patřil k výrazným postavám meziválečného kulturního a společenského života, ale politicky se začal angažovat až po mnichovské kapitulaci v září 1938. Snažil se čelit poraženeckým náladám v české společnosti a formuloval program stabilizace pomnichovského Československa, podle nějž měli novou politickou strukturu státu utvořit schopní a odhodlaní mladí lidé, nezatížení prvorepublikovou politickou minulostí. Na počátku německé okupace se stal zástupcem vedoucího mládeže v protektorátním Národním souručenství (Fr. Schwarzenberga) a zapojil se do odboje. Prostřednictvím organizačních struktur Národního souručenství si vytvořil vlastní zpravodajskou síť po celém protektorátu, udržoval úzké kontakty s představiteli odbojové organizace Politické ústředí i s činiteli vojenského odboje (např. s J. Balabánem); mnoha ohroženým odbojářům zprostředkoval odchod do zahraničí. Koncem ledna 1940 se významně podílel na zajištění útěku protektorátního ministra zemědělství a jednoho z představitelů Politického ústředí L. K. Feierabenda. Vlastní odchod do ciziny však odkládal, až byl 19. 3. 1940 zatčen gestapem. Po výsleších v Petschkově paláci a několikaměsíčním věznění na Pankráci byl odvezen do berlínské věznice Alt-Moabit, kde téměř dva roky čekal na proces. 10. 9. 1942 byl odsouzen k trestu smrti a popraven. V pražském i berlínském žaláři si tajně zaznamenával své vězeňské dojmy, vzpomínkové reflexe i úvahy o budoucím urbanistickém vývoji Prahy, plánky domů i pražského parku kultury; tyto pozoruhodné fragmenty se podařilo vynést z vězení a zachovat v rodinném archivu. Realizace
Další realizace, interiéry, plány, soutěže apod.
|
| Počet objektů: | 20 |
