Jméno: | Janák Pavel |
---|---|
Popis: |
Pavel Janák (*12. března 1882 Praha †1. srpna 1956 Praha) Pavel Janák studoval pozemní stavitelství a architekturu u profesora Josefa Schulze. Souběžně hospitoval na Německé vysoké škole technické u profesora Josefa Zítka. V letech 1906 a 1907 studoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, kterým byla jeho pozdější práce velmi ovlivněna. Během studia podnikl několik cest po Evropě a v roce 1907 mu byla umožněna stipendijní cesta po Itálii. O rok později zahájil spolupráci s Janem Kotěrou. Tato spolupráce vyústila v realizaci výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce 1908, ale tím i jejich společná práce skončila, protože se dále chtěl věnovat spíše veřejné architektuře. Jeho první díla se snaží o umístění moderní architektury do prostoru a respektování historických skutečností. Jeho realizace a studie se nejčastěji týkají Prahy, kterou viděl jako rozrůstající se velkoměsto, a proto ideální místo pro práci urbanistů. V roce 1907 spoluzakládal Artěl, sdružení umělců vytvářejících uměleckoprůmyslové předměty. U něj se jednalo především o lepší propracování detailu, např. vybavení bytu a nábytkové soupravy. V roce 1909 nastoupil jako smluvní architekt mostního oddělení stavebního úřadu města Prahy. Pracoval na projektech jezu v Obříství(1909), dále na realizaci Hlávkova mostu v Praze (1909 – 1912). Tento most se stal mezníkem v jeho tvorbě, protože není pouze funkčním dílem, ale také dynamicky působící stavbou, která je doplněna sochami od Jana Štursy. Spolu s Josefem Gočárem založil v roce 1912 Pražské umělecké dílny, v nichž vznikaly také bytové doplňky. Po roce 1925 se změnil výraz jeho děl a působil dojmem většího klidu. Tato doba je označována jako přechod od dekorativismu k funkcionalistické architektuře. Celá jeho tehdejší tvorba je protkána množstvím děl drobné architektury např.: pomníky, soupravami nábytku, návrhy věcí denní potřeby. Nejznámější urbanistickou realizací se stala Osada Baba, jednalo se o práci Svazu českého díla, kterému Janák předsedal. Baba byla navržena po vzoru světových výstav a její plány vznikaly v letech 1928–1932. První velkou památkářskou prací je úprava Černínského paláce, kterou Janák prováděl v letech 1928–1934 ve spolupráci s architektem Otokarem Fierlingrem, který řešil zahradní prostory paláce. Další v řadě byla práce na Staroměstské radnici z roku 1936. V stejném roce byl jmenován architektem Pražského hradu, ale jeho návrhy se kvůli nepřízni doby začaly řešit až v roce 1945. V roce 1948 dostal úkol zabezpečit a upravit letohrádek Hvězda pro Jiráskovo muzeum. Následovala rekonstrukce jízdárny Pražského hradu, kdy bylo nutné změnit barokní jízdárnu v prostor, který by vhodně reprezentoval a sloužil k výstavám. Zřejmě nejpracnějším dílem byla na Hradě záchrana Míčovny, která byla zahájena v roce 1950. Jednou z posledních architektových prací byla úprava letohrádku v Královské oboře z let 1952–1955.Za celoživotní dílo mu byl v roce 1952 udělen titul laureáta státní ceny prvního stupně. Pavel Janák zemřel 1. srpna 1956. Pohřben byl na Šáreckém hřbitově u kostela sv. Matěje v Praze 6. V 90. letech byla hrobka tohoto významného architekta zrušena správou pražských hřbitovů. Realizace
Ostatní realizace:
|
Počet objektů: | 13 |