Architekt - Polívka Osvald
| Jméno: | Polívka Osvald |
|---|---|
| Popis: |
Osvald Polívka (*24. 5. 1859 - Enns, Rakousko †30. 4. 1931 - Praha) - český architekt, představitel pozdní neorenesance, a průkopník secesní architektury, autor řady významných veřejných budov v Praze. Osvald Polívka vystudoval architekturu na pražské technice a poté absolvoval studijní pobyt v Itálii, kde se zajímal převážně o bohatě dekorované renesanční stavby. Z poznatků těžil později při vlastní tvorbě. V letech 1885–90 působil jako asistent profesora Josefa Zítka na německé technice v Praze, ale již od r. 1890 pracoval jako samostatný architekt. Byl ovlivněn Zítkovými stavbami v historizujícím slohu, který v prvním období své tvorby také používal, zejména při spolupráci s Antonínem Wiehlem, Friedrichem Ohmannem či Josefem Schulzem. Spolu s nimi se stal předním představitelem české novorenesance. Jeho dokonalá znalost historického tvarosloví, výtvarná fantazie a snaha po bohatém dynamickém výrazu vedla dále jeho tvorbu k novobaroku, k secesi a v posledních letech k novoklasicistní moderně. Polívka se stal velmi známým a oblíbeným architektem, byl obdivován pro půdorysná řešení i řešení interiérů stejně jako pro vnější i vnitřní výzdobu. Úzce spolupracoval s významnými umělci své doby. Stal se především architektem pro bohaté investory – tvůrcem reprezentativních paláců různých finančních institucí – bank, pojišťoven, spořitelen a dalších veřejných budov. Má významný podíl na charakteru zástavby pražského centra. Umírá 30. 4. 1931 v Praze. Realizace Jeho první výraznou realizací byla Městská spořitelna pražská, kterou projektoval spolu s Antonínem Wiehlem. Stavba znamenala pro Polívku průlomový úspěch, který ve velkém odstartoval jeho kariéru. Budova ve stylu české neorenesance byla dokončena r. 1894 a stala se jednou z nejokázalejších bankovních domů v Praze. Polívka navrhoval i její interiéry a spolupracoval s výtvarníky své doby - Mikolášem Alšem, Celdou Kloučkem, Stanislavem Suchardou i Josefem Ženíškem. V době socializmu byla budova zneužita pro Muzeum Klementa Gottwalda, ale dnes po rekonstrukci patří České spořitelně a v plné kráse slouží svému účelu. Poté Osvald Polívka projektoval budovu tehdy Zemské banky, později Živnobanky, která měla být ještě okázalejší než budova Pražské městské spořitelny. Postavena byla v letech 1894–96. O téměř 15 let později Polívka projektoval ještě druhou budovu Zemské banky, která na rozdíl od první byla postavena v secesním stylu a dokončena r. 1911. S první budovou, od které ji odděluje ulice Nekázanka, ji propojil dvěma krytými můstky nad ulicí. S Friedrichem Ohmannem Polívka spolupracoval na budově pojišťovny Assicurazzioni Generali na Václavském náměstí, která byla dokončena r. 1895. Jinou polohu Polívkovy tvorby ztělesňuje stavba Pražské městské pojišťovny na Staroměstském náměstí z r. 1898. Na této budově je už patrný přechod od neobaroka k secesi. Na výzdobě se podíleli výtvarníci mladší generace jako Ladislav Šaloun nebo Bohuslav Schnirch. Dnes zde sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj. V převážně secesním slohu Polívka postavil řadu dalších staveb jako bylo například divadlo Uranie v Praze-Holešovicích z r. 1898, které však v r. 1946 zničil požár, také obchodní dům U Nováků ve Vodičkově ulici, na jehož výzdobě se podílel malíř Jan Preisler. Ve spolupráci s Vácslavem Havlem vznikli dva secesní domy v Haštalské ulici v Praze. Jeho nejznámější stavbou je však pražský Obecní dům. Architektonická soutěž na stavbu Obecního domu, který se měl stát centrem českého kulturního života a tím protiváhou Německého, dnes Slovanského domu, byla vypsána v r. 1903. Zvítězili v ní Alois Dryák a Tomáš Amena, ale radním se jejich návrh zdál příliš strohý a oslovili dvojici architektů Osvald Polívka a Antonín Balšánek. Polívka navrhoval i interiéry. Stavět se začalo v r. 1905, ale stavba postupovala pomalu. Budova byla dokončena až r. 1912. Na výzdobě se podíleli přední umělci tehdejší doby - Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Josef Ženíšek a Václav Myslbek. V době dokončení však byl už secesní sloh poněkud zastaralý a stavba byla kritizována zejména mladými umělci. Další dvě čistě secesní stavby Osvalda Polívky jsou téměř naproti Národnímu divadlu, je to bývalé Topičovo nakladatelství z let 1906–08 a bývalá pojišťovna Praha z let 1908–10, ve které sídlí známá vinárna Viola. Secesní je rovněž První česká vzájemná pojišťovna v Praze ve Spálené ulici čp. 76 dokončená v r. 1907. Ve stejné době byla dokončena i další Polívkou navržená budova (stavba M.Blecha) - palác Čs. obchodní a průmyslové komory v ul. 28. října. V Praze je velkou Polívkovou stavbou z konce secesního období budova Nové radnice na Mariánském náměstí z let 1908–11. Stojí na místě, kde již v románské době byla obydlí tehdejších měšťanů. Budova slouží stále jako sídlo úřadu primátora Hlavního města Prahy, čemuž odpovídá i výzdoba od předních českých umělců - zejména Ladislava Šalouna, Josefa Mařatky a dalších. Po této stavbě Polívka již zcela opustil secesní sloh a přiklonil se k modernějšímu výrazu. Svědčí o tom budova původně České banky na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, dnešní palác Ligna s kinem Světozor. Byla postavena ve spolupráci s Josefem Sakařem v novoklasicistním slohu v letech 1914-16. Po první světové válce Osvald Polívka navrhl ještě budovu ve Vodičkově ulici čp. 699 dokončenou v r. 1928, ve které bylo Osvobozené divadlo. Ve stylu moderny také spolu s Adolfem Foehrem navrhl budovu paláce Dunaj na Národní třídě postavenou v letech 1928–30. I když Polívka byl převážně pražským architektem, i mimo Prahu najdeme mnoho jeho významných staveb. Dochovala se secesní vodárna v Nymburce či secesní záložna v Hradci Králové na Velkém náměstí, která dnes slouží jako galerie moderního umění. V původní podobě se bohužel zachovala jen vstupní hala a interiéry 1. poschodí. Bývalá Živnobanka od Osvalda Polívky v Prostějově patří k dominantám památkové zóny. Počátkem padesátých let byla přestavěna na byty a obchody. Navrhl Zemskou banku v Bratislavě spolu s činžovním domem zaměstnanců, palác České obchodní společnosti v Ústí nad Labem i pobočku Živnostenské banky v Terstu. S výjimkou posledních staveb z období první republiky jsou všechny Polívkovy stavby velmi zdobné, atraktivní a upoutávají na první pohled. V určitých obdobích byly i zavrhovány, ale dnes je jejich půvab znovu oceňován. Realizace
Zdroje: ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc./ archiweb.cz Architekt Osvald Polívka / Stavebnictvi3000.cz Královehradecký architektonický manuál / kam.hradeckralove.cz |
| Počet objektů: | 2 |
