Jméno: | Kozák Bohumír |
---|---|
Popis: |
Bohumír Kozák (4. prosince 1885, Velká Lhota u Dačič - 1. dubna 1978, Praha) byl český architekt, představitel funkcionalismu, teoretik architektury a ochránce památek. Narodil se v rodině evengalického faráře a kazatele. Po dosažení základního vzdělání studoval na pražské technice u profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly, architektonickou praxi získal u dalšího skvělého architekta, Osvalda Polívky. Zpočátku působil u renomované karlínské stavební firmy Václava Nekvasila, kde realizoval své první návrhy, později se stal společníkem stavební firmy Dušek – Kozák – Máca v Praze. Za svého plodného života projektoval bezpočet veřejných i soukromých staveb, například Meziměstskou telefonní a telegrafní ústředu na Žižkově, Masarykovy domovy v Krči (dnes Thomayerova nemocnice), administrativní komplex Avion (dnes Palác Luxor) nebo Palác Broadway v centru Prahy. Podle jeho plánů vzniklo po celé Praze mnoho činžovních domů a vil včetně těch luxusních na Vinohradech, Smíchově a Holešovicích. Četné Kozákovy realizace se uskutečnily i mimo hlavní město, především objekty sborů československé a českobratrské církve pro Poděbrady, Čáslav, Prostějov, Zruč nad Sázavou a další místa. Prof. Bohumír Kozák se zabýval i urbanismem stověžatého města nad Vltavou a některé jeho názory předběhly svou dobu. V řešení pražské dopravy byl zastáncem metra a v rámci projektu přemostění Nuselského údolí vytvořil v roce 1938–1939 i architektonickou studii stanice metra, v podstatě ideově totožnou s dnešní stanicí Vyšehrad. Je třeba se zmínit i o skutečnosti, že prof. Bohumír Kozák byl jedním ze zakládajících členů Československé strany socialistické. K jeho velkým zálibám patřilo cestování. Jako bravurní kreslíř při cestách do ciziny i po českém venkově pořizoval tužkové kresby s až neuvěřitelnou autentičností. Již v roce 1941 vydal publikaci Architekt na cestách. Nejvíce kreseb však pořídil ve své milované Praze. Ty postupně vyšly od roku 1950 v několika tematických celcích. Ať již to bylo Menší Město pražské, Mluva pražské architektury nebo Praha kamenný sen. Zmíněné publikace jsou dnes ozdobou knihovny každého milovníka pražské historie. S postupujícím věkem opustil prof. Bohumír Kozák projekční aktivity a stále více se věnoval svým zálibám, především tužkové kresbě a ochraně kulturních nemovitých památek. Mimo jiné se stal členem Domácí rady Klubu Za starou Prahu a posléze i předsedou Klubu. Realizace:
projekty, publikace, soutěže:
zdroje: Josef Hrubeš: Vzpomínka na architekta Bohumíra Kozáka, článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2006 |
Počet objektů: | 11 |