Elias Palme se narodil 10. března 1827 v Kamenickém Šenově v rodině sedláka a pekařského mistra Josefa Benedikta Palmeho a Theresie Palmové, roz. Schneiderové jako jedno z deseti dětí. Od dětského věku musel namáhavě pracovat. Rodiče ho poslali do učení k pasířskému mistrovi Klingerovi do České Kamenice, později pracoval u Schönbecka v Kamenickém Šenově. Po vyučení se kolem roku 1845 odebral na zkušenou do Vídně, kde se zdržel jen krátce, protože dostal povolávací rozkaz z Prahy. V Praze se však dal z vojenské služby vykoupit a vrátil se do Kamenického Šenova zatížen dluhy. Po návratu pracoval u pasířského mistra Uhleho a díky své píli dluhy nejen splatil, ale po té si z vejminku, který mu otec přenechal, zařídil vlastní dílnu. V této době se Elias Palme sblížil s výrobcem křišťálových lustrů Reinholdem Palmem z blízké Práchně, potomkem Josefa Palmeho (1701–1747), v jehož dílně byl v roce 1724 vyroben první křišťálový lustr. Vztah obou rodin se později projevil oboustranným kmotrovstvím při křtech dětí. 27. října 1851 se Elias Palme oženil s Johannou Günterovou, dcerou malíře skla a obchodníka se sklem. V rodině se narodili tři synové a pět dcer.
V roce 1860 začíná Palme podnikat společně se svým bratrem Fritzem. Od počátku ve svém podniku zaváděl nejnovější metody a pracovní stroje (v roce 1876 např. zřídil první kulírnu a brusírnu na parní pohon v Severních Čechách), usiloval také o dobré vztahy se svými zaměstnanci a obchodními partnery. Jeho skleněné korunové lustry brzy prosluly svou kvalitou. V roce 1874 vstoupili do rodinného podniku Eliasovi synové Reinhold a Franz Friedrich, později třetí syn Gustaf Adolf Palme. Reinhold absolvoval techniku v Mittweidě a vyučil se pasířství u otce a částečně v Berlíně a Anglii, proto převzal vedení kovodílen. Franz Friedrich s obchodním vzděláním se věnoval obchodu. Spolupráce s třemi syny byla úspěšná, obchod vzrůstal. Tovární budova musela být 1904 zvětšována. Synové od Reinholda, Harry a Franz Friedrich, syn od G. Rudolfa, Elias, se stávají podílníky firmy. Na podzim roku 1893 Elias Palme onemocněl a 31. prosince ve věku 66 let zemřel. Pochován byl v rodinné hrobce v Kamenickém Šenově. Vedle svých podnikatelských aktivit působil po třicet let jako radní a obecní zastupitel města, přičemž se významně zasloužil o jeho novou tvář, zvláště po požáru v roce 1868.[4]
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elias_Palme