Nejstarším známým předkem Kolowratů byl Albrecht z Kolowrat, žijící kolem roku 1347. Z jejich erbu se dá usuzovat, že se odštěpili od velkého rodu Janoviců. Albrechtovi potomci, rod dále štěpili a zakládali samostatné odnože, které se nazývaly podle svých rodových sídel. Podle hradu Libštejnu to byli - Libštejnští z Kolowrat, podle hradu Kornhauz/dnes Mšec/ - Kornhauzští z Kolowrat, podle vsi Žehrovice – Žehrovští z Kolowrat, podle tvrze Bezdružic – Bezdružičtí z Kolowrat, podle hradu Nový hrad / dnes Nové hrady / - Novohradští z Kolowrat, podle panství Mašťova – Mašťovští z Kolowrat a konečně podle hradu Krakovec – Krakovští z Kolowrat. V 15. století byli Kolowratové jedním z nejrozšířenějších rodů v Čechách. Dnešních časů se však dožila jen větev Krakovských z Kolowrat. Ostatní větve v průběhu staletí vymírají. Při událostech na Bílé hoře stojí Kolowratové jak na straně českých stavů, tak i na straně katolíků. Např. Václav Mašťovský za svou podporu stavů přichází o polovinu svého majetku, zatímco Albrecht Libštejnský za podporu katolíků výhodně kupuje rychnovské panství. Mezi významné osobnosti Kolowratů patří např. poslední člen libštejnské větve František Antonín, první ministerský předseda Rakouského císařství, ve své době protivník Metternichův. Další významná osobnost pocházela z Krakovské větve, byl jí Norbert Leopold, který se stal kancléřem a důvěrníkem Marie Terezie. Z březnické větve pochází Jan Nepomuk Karel, který byl známý svou dobrosrdečností k prostým lidem a kterého ve svém díle Podhorská vesnice zvěčnila Božena Němcová jako hraběte Březenského. Po roce 1945 byl majetek společně s rychnovským panstvím Kolowratům zabaven. V roce 1948 se Kryštof Kolowrat účastnil protikomunistické demonstrace, byl uvězněn a pak umístěn k pomocným technickým praporům. V roce 1968 emigruje do Rakouska i s celou svojí rodinou. Po roce 1989 byl potomkům rodu navrácen zámek v Rychnově nad Kněžnou.
zdroj: http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekkolesovice.html