Databáze nemovitostí

Zobrazit filtr
Vyhledávání
Pokročilé vyhledávání
1 58 112 113 114 115 116 117 118 172 229
Počet objektů v databázi: 6848

Klínova Bouda

Název boudy a po ní pojmenovaného velkého, z daleka viditelného bezlesého prostoru se odvíjí od dvou teorií. První hovoří o tom, že si zde nosiči opravovali své pracovní nástroje, tedy klíny, podle nichž posléze místo dostalo své jméno. Proti této teorii hovoří několik jasných faktů. Komu by se chtělo přidat si k nákladu železné rudy ještě těžké nářadí? Havíři tehdy spíše než klíny používali želízko a mlátek. Tato teorie je romantická, ale málo pravděpodobná. Druhá teorie pracuje s tvarem velké enklávy, která při pohledu zdálky připomíná klín. Již v 17. století na velké louce pod Klínovou…

detail

Výrovka

Původní jednoduché přístřeší se nazývalo Tannenbaude (Jedlová bouda). Mnohem více se ale už v této době uchytil německý název Geiergucke (Supí vyhlídka). Financům, kteří tu hlídali stezky před pašeráky, se tenkrát příhodně přezdívalo Geier, tedy supi. Jiná teorie vzniku jména pochází ze stejné doby. Tehdejší pašerácký vůdce Georg Wenzel, přezdívaný Geirwanz, očekával jednoho večera nedaleko Luční boudy v polorozpadlé boudě své kumpány. Vyrušil ho přitom mladý financ, který se na místě objevil a vešel do boudy. Geirwanz se uchýlil na půdu. Za chvíli za financem dorazila mladá dívka, ve které…

detail

Dívčí lávky

Lokace převzatá z publikace KRNAPu, u zastávky Dívčí lávky, je dle všeho chybná. Neodpovídá morfologie terénu na historických snímcích a nedává smysl výběr mýta na vzdálené Harrachově cestě. V odkazu (ortofoto 1936) je dům s odpovídající střešní krajinou vidět na dnešním rozcestí Pod Dívčí strání.

detail

Vila Na loužku 1880

Zajímavým počinem na domě je reliéf odkazující na Svatého Huberta, jakožto patrona lovců a myslivců. Legenda říká, že Svatý Hubert spatřil jelena při svém lovu se zářícím křížem mezi parožím. a slyšel nadpřirozený hlas, aby zanechal lovu a začal hledat hledat toho, který se za něho obětoval.

detail

Zděná

Budova Zděná byla přestavěna pro účel hospody po roce 1749. V roce 2006 usnesením soudního exekutora připadá objekt Obci Zaječov. Je mnoho let opuštěný a chátrající. Zděnou kupuje od Obecního úřadu Zaječov za symbolickou 1,- Kč dne 7.6.2013 Občanské sdružení Zděná (nyní Spolek Zděná 2012) a pouští se do postupné rekonstrukce objektu. Architektonický / technický popis Do prostorného dvora vjížděly formanské vozy klenutou branou. Střed dvora zabírala velká střecha na čtyřech pilířích, pod níž se stavěly normanské vozy se zbožím, aby byly chráněny před deštěm. Na protější straně dvora byla druhá…

detail

Dvoračky a Štumpovka

Dvoračky, dříve Rokytenské Dvorské Boudy, odkud pramení jejich název? Dříve patřily k panskému dvoru. Majitelé panství využívali znalostí a dovedností zdejších horalů – osadníků, kteří sem v 16. století přišli z alpských zemí, aby těžili rudu, káceli lesy a hospodařili. Vedle toho si udržovali a rozšiřovali v duchu svých tradic chudé zdroje živobytí chovem dobytka, jeho pastvou a sušením sena. Po jejich vzoru začalo panstvo stavět na horách boudy, které sloužily letní pastvě dobytka, podobně jako tomu bylo zvykem v rakouských Alpách. Centrem skupiny bud je Dvoračka, stavení ležící nejvýše na…

detail

Dům s nápisem Josef Splitek

Zvenku se zdá,že se do domu nedá dostat,ale realita je jiná. Do domu se dá dostat velmi jednoduše,což bohužel nezjistili jen urbexeři,ale i bezdomovci,kteří doslova zaplavili část prvního patra odpadky.Ani druhá část na tom není dobře. Zbyly z ní totiž jen trámy,kamenná podlaha spadla dolů a sutiny zaplavily část přízemí, v němž již nic není.

detail

Fara Dolní Lánov

Zděný objekt fary s hospodářskou budovou je vystavěn severovýchodním směrem od presbytáře kostela sv. Jakuba v Dolním Lánově, nedaleko ohradní zdi hřbitova. Budova fary je průčelím orientována k východní straně, postavena v příkré strání směrem k řece, kamenná podezdívka z pískovcových bloků červeného pískovce vyrovnává svažitost terénu. Průčelí o třech traktech, osově symetrické, uprostřed vystupuje mírně z líce fasády rizalit, ukončený trojúhelným střešním štítem. Zvýšené přízemí o pěti okenních osách, 1. NP osově souměrné, štítové patro střešního rizalitu se čtyřmi okenními osami dělenými…

detail

Zámek Úsobí

Okolo roku 1830 zámek prošel empírovou přestavbou. Po zestátnění v roce 1948 sem byla z havlíčkobrodské nemocnice umístěna léčebna dlouhodobě nemocných. V následujících letech zámek chátral. Po socialistické správě totálně zdevastovaný zámek v roce 1999 zakoupil současný majitel, který se ihned pustil do generální rekonstrukce objektu. Zámek je v roce 2008 zachráněn. Slouží k ubytování, pořádání svateb, městys využívá prostory jako obřadní a výstavní síň. Pokud jsou majitelé doma, rádi turisty po zámku provedou.

detail

Zámek Kunratice

Zámek vznikl ze starší středověké tvrze, jež byla později v renesanci a baroku přestavována. Další úpravy proběhly i později během 19. století. K areálu náleží rozsáhlý hospodářský dvůr. Budova zámku je částečně podsklepena, třípodlažní s vyčnívající hodinovou věží z r.1878 na ose severního průčelí. Dispozice, umělecké a uměleckořemeslné vybavení zachováno. [5]

detail

Klášter irských mnichů řádu Hybernů

Areál se skládá z: 1. bývalý kostel (parcela č. 484/3) 2. bývalá konventní budova (parc.č. 484/5) a budova bez čp (parc.č. 484/6, při Hybernské ul.) 3. část pozemku dnešního nádvoří (parc.č. 484/3-část)- dlážděná plocha. [1]

detail

Budova bývalé Bedřichovy huťe

Bývalá budova Bedřichovy huťe (více v časové ose) je již velmi zchátralá. Střecha je částečně vyhořelá,v prvním i ve druhém patře se rozproztírají velké i menší propasti do přízemí,do druhého patra vedou velmi zničené schody a více jak půlku meziposchodí zabírá jedna z již zmiňovaných děr. Především v přízemí a poté taky pod střechou se nachází všemožný odpad,například již zničená pohovka či kusy starého Rokycanského deníku. Objekt ma taktéž velmi rozlehlou zahradu,v níž se poslední dobou objevuje více a více nepořádku a především spousta stanů.

detail

Filiální kostel sv.Matouše - Jedlová

Kostel sv. Matouše se nachází východně od obce Deštná v Orlických horách, na kopci, v osadě Jedlová. Jednolodní, orientovaná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem , s rozvalinami sakristií po obou stranách a hranolovou věží nad západním průčelím. Západní průčelí tříosé, prostřední osa s pravoúhlým ostěním a osazenými vstupními dvoukřídlými dřevěnými dveřmi, nad dveřmi v ose okno segmentově zaklenuto, postranní osy západního průčelí se zaslepenými okny. Osy rozčleněny lizénovými rámci v omítce. Hranolová věž ze tří stran se zvonovými okny krytými dřevěnými žaluziemi. Římsa věže profilovaná…

detail
1 58 112 113 114 115 116 117 118 172 229