Objekty
Strupplova vila čp. 190
Spíše romanticky pojímaný dům obdélné dispozice pouze s malou diferencí hmot. Objevuje se zde Grégrova typická barrandovská, velmi drsná omítka, objekt je pokryt nízkou zvalbenou střechou s prejzy. Podobně jako u dalších vil umístěných v prudkém svahu s výhledem do vltavského údolí, i zde architekt věnoval základní pozornost zahradní fasádě. Ta je charakteristická značným přesahem střechy, kde je v levé části vytvořená velká terasa, vynesená subtilními kovovými sloupky (parter ovšem vytváří masivní pilíře s oblouky) . Zajímavým detailem je veliké, až k podlaze prosklené okno na terase. [2]…
Zámek Žitenice
Památkově chráněný zámek (původně hrad) s hospodářským dvorem, zahradou, bránou a kašnou.[1] Vlastní zámek stojí v těsné blízkosti kostela. Je to dvoukřídlá, dvoupatrová budova s křídly uzavírajícími pravý úhel. Dvůr je uzavřen hradbou s kamennou branou se štítem. Jedná se o znak vyšehradské kapituly a probošta snad Huga z Königsecku (Koenigsegga).[2]
Vila Zdeňka Jirotky
Vilu projektoval v roce 1973 Jindřich Goetz pro Zdeňka Jirotku (na Barrandově architekt navrhl i dvouvilu Stahla a Smejtka) - českého spisovatele a fejetonistu, autora humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček, např. Saturnin, redaktorem Lidových novin, Dikobrazu. Stavěl prý sám se svým synem Antonínem.
Bytové domy pro Filmové studio Barrandov
Zakázka byla 50 bytových jednotek ve čtyřech družstevních bytových domech pro Filmové studio Barrandov, architekty byli Jan Línek a Vlado Milunič (1970-1977 Původní fasáda barvy terakota. Jednalo se o první realizaci dvojice architektů Línek a Milunič, kteří se sešli v pražském ateliéru Karla Pragera.
Zámek Břeclav
Zámecká budova vystavěná na půdorysu písmene L na místě raně středověkého hradiska. Jedná se o cenný doklad renesanční architektury, důležitou kulturní a historickou dominantu města a doklad vývoje jeho osídlení. [5]
Zámek Lázeň sv. Wolfganga
Příklad empirového letního šlechtického sídla, vystavěného hrabaty Černíny na místě původních barokních lázní. Přilehlý anglický park je vynikající dílo krajinářské architektury s dendrologicky významnými objekty. [1]
Vila Zima
Dvoupodlažní bíle omítaná stavba s plochou střechou a nízkou atikou sestávala z dvojice pravoúhle propojených kubistických hmot, na půdorysu písmene L, organicky zasazených do terénu. Ve zvýšeném suterénu bylo umístěno technické a hospodářské zázemí domu, na severovýchodní straně se k němu přimykala přízemní garáž, částečně zapuštěná do terénu. Střízlivě pojatý vstup kryla rovná betonová stříška doplněná elegantní prosklenou stěnou. Ke vstupu vedlo krátké kamenné schodiště s plným omítaným zábradlím. Z chodby v přízemí byla přístupná dvojice pokojů, kuchyň a jídelna s výstupem na terasu na…
Vila Proschek čp.440
Jde o samostatnou, atypicky vyhlížející vilu na obdélném půdorysu. Modernistické romantizující průčelí ukončuje nezvykle přiznaná dřevěná pozednice s prvky lidového dekorativismu, která nese exoticky prejzovou střechu podobnou pagodě. Omítka je hladká v přírodní barvě, na nároží s amováním, na severovýchodní straně je umístěn balkon nesený gotizujícími krakorci. Okna jsou osazena v arkýřích, s ostěním rámovaným keramickými tvarovkami. Pod prostředním oknem je na uličním průčelí vsazena na úrovni druhého podlaží dekorativní keramický kruh se třemi vlašťovkami a letopočtem 1940- Motiv…
Obchodní sladovny Olomouc
Měla původně dva spojené dvoulískové hvozdy (pro výrobu sladů různých typů), dvoupodlažní humna o rozloze 3 700 m2 a tři patra sýpek k ukládání ječmene a sladu. Celý závod poháněl parní kotel s Mayerovým rozvodem, a dva parní kotle Boullier. Přísun vody pro sladovnu byl zajišťován pomocí výkonné pumpy schopné z podzemní studny pod závodem načerpat 300 hektolitrů za hodinu, odvod vody zajišťovala další speciální pumpa. Ventilace humen byla umožněna 30 malými a 4 velkými párníky a Hauberovým patentovaným topením.
Vila manželů Rosslerových
Rodinný dům Rösselových je koncipován obdobně jako sousední vilka Nušlových, postavená dříve. Třípodlažní objekt s plochou střechou, citlivě zasazený do svažitého terénu, tvoří srostlice jednoduchých kubistických hmot. Uliční průčelí je tříosé, s vybraným nárožím a zapuštěným domovním vstupem. Fasádu dále zvýrazňuje na celou šířku výrazně předstupující rizalit doplněný po, pravé straně přístavbou přízemní garáže, na jejíž střeše vznikla pochozí terasa s plným omítaným zábradlím. Východní průčelí je dvouosé s přízemní pravoúhlou přístavbou, která rovněž slouží jako pobytová terasa pokojů v…
Rezidence Miloše Havla čp. 444
Spíše romanticky pojatá vila navazující na typ cottage, se štíty a vysokými prejzovými střechami, které jsou prolomeny vikýřovými okny. Omítka je podobně jako u dalších barrandovských vil zdrsněna, okna jsou tradiční, směrem do ulice je chrání barokizující mříže. Nově byl upraven vstup v romantickém duchu, s naprosto nevkusnými kovovými vstupními vraty [2]
Vila profesora Stránského
Funkcionalistická stavba s velmi jednoduchým řešením, které je založeno na kontrastu lomené bílé s cihlově červenou. Vila umístěna ve svahu má přístupové a opěrné terasy, včetně parteru, vyzděny z červených pohledově uplatněných cihel, slabší červený akcent dodávají ještě stejnou barvou natřené okenní rámy. Hladkou bílou plochu stěny vlastní hranolové stavby prolamují různá okna, ve 3. podlaží přes nároží [2]
Vila manželů Nušlových
Ve svahu vybudovaná vila je trojetážová, jednoduše řešená jako hranolová hmota, z níž vpředu vystupuje asymetricky umístěný schodišťový rizalit, na pravé straně je vynecháním čísti hmoty patra vytvořena terasa s plně vyzděným zábradlím. Rizalit prolamuje široké vertikální okno ze sklobetonu, které končí u betonové markýzy chránící hlavní domovní vchod. Okna jsou různě tvarovaná, pravoúhlá. [1] František Nušl pocházel z Hradce Králové z intelektuálně založené rodiny, jeho otec prof. František Nušl byl zakladatelem moderní české astronomie a mladší bratr Jan, zvaný Honda, prošel ateliéry Karla…