Orientovaný zděný kostel středověkého původu z období kolem poloviny 13. století. Po mnoha stavebních úpravách došlo roku 1890 k celkové přestavbě a kostel získal současnou novorománskou podobu. [2]. K rozsáhlým úpravám došlo v roce 1890. Tehdy byl podle projektu stavitele Živného uveden do své nynější podoby, v níž byly mladší přístavby upraveny a přizpůsobeny románskému jádru pseudorománskými prvky. V dnešním stavu je středověkého původu věž, hlavní loď a presbytář s křížovou klenbou bez žeber. Klenba hlavní lodi byla nahrazena dřevěným kazetovým stropem. Ve východní stěně presbytáře…
Chráněný areál s barokním zámkem z let 1728 - 1730 a s parkem v krajinářském stylu z první poloviny 19. století je doplněn barokními budovami školy, fary a špitálu a hospodářskými budovami situovanými kolem čestného dvora. V zámecké budově, inspirované typem francouzského zámku maison de plaisance, se dochoval typický ústřední sál vysoký přes dvě patra (později přepatrovaný), projevující se v exteriéru převýšenou střední částí. Kromě toho jsou zde cenné rokokové a druhorokokové interiéry včetně detailů. Soubor zámeckých budov je zasazen do parku, jenž se rozkládá uvnitř areálu a po jeho SZ…
Vyhlídková restaurace Hrádek byla postavena v roce 1904. V roce 1967 město Varnsdorf celý objekt zrekonstruovalo za více než 2 miliony korun a Hrádek opět nabyl na původním významu. V roce 1989 byla privatizována, ale díky nezájmu majitele se během několika let změnila v ruinu, zůstaly pouze obvodové zdi. V září roku 2000 proto vzniká český Nadační fond Hrádek - Burgsberg s cílem záchrany této dominanty. 18. července 2003 byla zpřístupněna vyhlídková věž a v roce 2005 byla zrekonstruována celá budova. V červenci roku 2005 byla veřejnosti navíc zpřístupněna výstavní síň. Architektonický /…
Bývalý železniční tunel je unikátní a zcela intaktně zachovanou stavbou z doby výstavby jednokolejné tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Petrovic. Náleží k nejstarším technickým památkám tohoto druhu ve střední Evropě a představuje památkově cenný doklad budování prvních železnic na dnešním území České republiky. [1]
Areál historické železárny je tvořen souborem několika objektů, jejichž dominantou byla v 18. stol. vysoká pec s hamrem a drátovnou. Původní technické objekty sice převážně zanikly, přesto je ale areál cenným dokladem železářské činnosti na Novoměstsku. [2]. Samostatně stojící budova z kamene a cihel. Její dispozice je zcela přestavěna pro bydlení několika rodin. Pouze zadní, trámy zastropená síň dává tušit dřívější výrobní prostor. Vnější fasáda hladká , bez ozdob s okny čtyřkřídlovými. V rozích vstupy; z užších stran přístavky chlívků. Valbová střecha je pobita eternitem na bednění. [3]
Pozdně klasicistní objekt představuje významnou ukázku typologicky nejstarší dochované stavební vrstvy hromadného nájemního bydlení pavlačového charakteru na území moravské metropole. Trojkřídlý pavlačový dům je vystavěn na nároží ulice Milady Horákové a náměstí 28. října. Je koncipován jako trojpodlažní se sedlovou, nad nárožím zvalbenou, střechou. Jihovýchodní fasáda směrem do ulice Milady Horákové má 10 os, přičemž ústřední osa s průjezdem je v patrech zdvojená a první osa od západu má v přízemí vstup. Severovýchodní fasáda na náměstí 28. října má os 21, ale přízemí zcela nekoresponduje s…
Neobyčejná městská vila vytvořená z pohledového betonu v kombinaci s dřevěným obkladem citlivě vyplňuje volné místo v ulici Procházkova v Praze Podolí. Vilu tvoří tři nadzemní a jedno podzemní podlaží a zahrada rozšiřuje obytnou plochu, neboť je navržena jako dokonale obytná. Parkovací stání jsou situována na úrovni terénu v přízemí domu. První podzemní podlaží je určeno pro relaxaci budoucích obyvatel domu a technické zázemí. AP ATELIER - Josef Pleskot, Petr Sýkora, Miloš Linhart, Jiří Trčka, Zdeněk Rudolf
Areál židovské synagogy tvoří zděná omítnutá budova synagogy obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou a přiléhající přízemní zděný omítnutý domek rabína krytý sedlovou střechou. Soubor staveb bývalé židovské synagogy, situovaný západně od návsi, sestává ze dvou přiléhajících budov - ze synagogy na západní straně a domku rabína na východní straně. Předmětem ochrany je soubor staveb bývalé synagogy (synagoga, dům rabína) a vymezený pozemek. [1]
Jednopatrová obdélná budova s novorománskou fasádou a sedlovou střechou. Prostory v přízemí valeně klenuty, bývalá modlitebna původně přes dvě podlaží - dnes přepatrováno.
Tato synagoga patří mezi nejzachovalejší synagogy v celém Plzeňském kraji, protože jako jedna z mála si dochovala svoji původní podobu. Pro výjimečnost kdyňské synagogy existují dva hlavní důvody: zachovalost interiéru synagogy téměř v původním stylu, včetně lavic, a skutečnost, že se jedná o tzv. podélný typ synagogy spojený se školou a obydlím rabína nebo kantora.
Samostatně stojící trojkřídlá patrová budova situovaná v ulici Svatováclavská, při jižním okraji historického centra. Objekt vystavěný v roce 1926 podle projektu F. Šnajdra je vybaven monumentální vstupní částí, vyzdobenou sochařem J. Horejcem. [1]
Jednolodní stavba na obdélném půdoryse. Severozápadní průčelí koncipovánao jako vítězný oblouks vysokou předsíní zaklenutou valeně. Oblouk stojí na dvou představených sloupech s neorománskou hlavicí. Na nároží opticky prvního patra oblouku po 4 polosloupcích, které nesou trojúhleníkový fronton. Za frontonem půlkruhový štít, který neodpovídá sedlové střeše za ním. Po stranách vítězného oblouku menší vstupy. Jihovýchodní průčelí jednodušší. Na ose proražen vstup zaklenutý segmentově, nad ním neorománské sdružené okno, nad nímž v půlkruhové šambáně malé okuli. Po stranách po jedné okenní ose ve…
Zámeček je patrový obdélný objekt s předstupujícím rizalitem stojící na okraji lesa u osady Mýta (místní část části obce Hvožďany, která má název Roželov). Má tvar obdélníku a tři rizality. Do budovy se vstupuje ze severní strany, kde je zděný rizalit. Jižní rizalit je naopak dřevěný a nahoře prosklený. Východní rizalit sloužil původně jako kaple. Na průčelí u cesty jsou umístěny zajímavé znakové desky z litiny. Součástí zámeckého areálu je i anglický park. Vzrostlé stromy (douglasky, vejmutovky, jedle, duby a další) doplňuje rybníček. [2]