Volně stojící dům dvoutraktové dispozice je jednopatrový, krytý nízkou valbovou střechou. Vchod do budovy leží v mírně sníženém rizalitu, zaujímajícím levou polovinu západní fasády, k němu se zprava přimyká balkon za transparentním kovovým zábradlím. Severní fasáda je rozdělena do pěti os. Jejím středem vystupuje mohutný oblý arkýř, jehož plnému prosklení v horní části odpovídají obdobné okenní sloupce v přilehlých osách. dvouosá východní fasáda nese v přízemí u pravého nároží tlustou markýzou stíněný balkon. Jižní fasáda je rozdělena do tří širokých os s vystupující první dvojicí. Ve střední…
Volně stojící dům dvoutraktové dispozice je nad odkrytým suterénem jednopatrový, s částečně obytným podkrovím ve valbové střeše. Hlavní fasáda je rozdělena do čtyř nestejných os, z nichž levá trojice tvoří velmi plochý rizalit, vyznačený markýzovitě vystupující korunní římsou. K pravé dvojici os je přisazen mohutný přízemní arkýř, nesoucí v patře terasu za plným parapetem. Tato část fasády je také zvýšena o podkroví. Z levé boční fasády, rozdělené do dvou širokých os, se vysouvá pravý rizalit; význačným prvkem severní fasády je rozměrné trojkřídlé okno v jeho středu. Ladislav Karel Feierabend…
Volně stojící dům dvoutraktové dispozice nad odkrytým suterénem je jednopatrový, s částečně obytným podkrovím v jehlancové střeše. Hlavní fasáda je rozdělena do tří nestejných os. K široké první ose přiléhá masivní oblý arkýř, nesoucí v patře otevřený balkon za plným parapetem, válcový arkýř obdobného vzhledu vystupuje diagonálně z pravého nároží. Podél pravé fasády stoupá vnější schodiště k domovnímu vchodu. Suterén kryjí hrobě opracované kvádry, většina přízemí a parapetů patra je omítnuta, ostatní plochy a podkrovní vikýře jsou z červeného zdiva.
Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlou kaplí a hranolovou kaplí po severní straně. Nástěnná ornamentální a figurová výzdoba pochází z roku 1883, zařízení bylo pseudorenesanční. Roku 1894 byl obnoven hlavní oltář a dva boční oltáře a celý kostel byl vymalován malířem Hermanem Perthenem z Lisé. Na hlavním oltáři byl obraz Všech svatých. V suterénu se navíc nachází hrobka některých majitelů panství. [6]. Na vnější stěně kostela jsou renesanční náhrobníky majitelů Ronova a Stvolínek - náhrobek Anny z Kurzbachu - datovaný r. 1576, náhrobek Anežky z Helfensteinu z r. 1550, náhrobek Jindřicha z…
Stavba je 24 metrů dlouhá, přes 11 m široká a do kopule je výška 12 m. Tloušťka zdí je 2 metry. Loď kostela je obdélníková zakončená pětistranným presbyteriem – oltářním prostorem. Hlavní prostor je oválného půdorysu sklenutý eliptickou kupolí s lucernou. Po stranách presbytáře kostel zdobí dvě věže. Průčelí kostela člení polosloupy, nad hlavním vchodem je vysoké okno vedoucí na kůr s varhanami, nad ním je v nice umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. Po jejích stranách na rozích kostela jsou umístěny sochy svatého Josefa a Vavřince. K východní straně kostela byl majitelem panství Franzem…
Mlýn byl o třech složeních 4 stoupách a nacházel se na „stálé vodě“, která přicházela z panského rybníka pod zámkem. [1]. Areálu vévodí mohutný komín, který pochází z roku 1860 z doby, kdy mlýn přestavili na první továrnu na houně. [2] (komín má jiné majitele).
Významnou stavbou na hřbitově v Chotuci u Křince je hrobka místního továrníka Eduarda Vonky, která je ale v současnosti v dosti žalostném stavu. [2]