Objekty

Zobrazit filtr
Vyhledávání
Pokročilé vyhledávání
1 64 127 190 242 243 244 245 246 247 248 253
Počet objektů v databázi: 7578

Pivovar Světovar / Český akciový pivovar - Plzeň

Areál Světovaru byl ve své době moderním podnikem. Stavby se ujala společnost Müller & Kapsa dle návrhu úspěšného architekta Bohuslava Strébla. Areálu, který byl rozdělen do tří bloků, jednoznačně dominovala dvaatřicetimetrová vodárenská věž. Velkou výhodou bylo propojení vlečkou k přilehlé železniční trati. Tehdejší plzeňské pivovary – Měšťanský pivovar (pozdější Prazdroj), První plzeňský akciový pivovar (uvedl na trh pivo Kaiserquell, který se v roce 1918 přejmenoval na Gambrinus) a Plzeňský společenský pivovar (později zvaný Prior) – rozhodně nevítaly konkurenci. Světovar se však…

Vila Mickiewiczova čp. 236

Modernisticky pojatá novostavba byla dokončena r. 1911 podle projektu arch. Fr. Roitha, jedná se o řadový obytný dům na obdélném půdorysu se zahradou, stavěný společně s okolními domy

Kostel sv. Jana Křtitele, Čížkov

Kostel svatého Jana Křtitele je prostorná obdélná jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Fasády jsou členěny lizénami v omítce, okna obdélná se záklenky. Presbytář i loď mají valené klenby s výsečemi, stěny jsou členěné sdruženými pilastry, v závěru presbytáře gotické sanktuarium. Zařízení převážně jednotné, vyřezávané a zlacené, z doby barokní přestavby kostela, nápisy na oltářích a na kazatelně připomínají donátora, faráře J. I. Vorla. [3]

Kostel sv. Leopolda - Bylany u Mostu

Kostel byl jednolodní, s krátkou obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Po obou stranách presbytáře byly vystavěny hranolové sakristie. Vnější fasády byly členěny lizénami, zakončenými v horní části obloučkovým vlysem. Stěny byly prolomeny vysokými, půlkruhově zaklenutými okny. Dominantní částí stavby bylo západní průčelí, rozdělené lizénami do tří os. Ve střední ose byl půlkruhově zakončený portál a nad ním podobné okno. V bočních polích se nacházela dvě patra obdélných, půlkruhově zaklenutých oken. Nad středním polem vystupovala hranolová věž, osvětlená sdruženými okny, nad nimiž byly…

Kostel sv. Mikuláše - Holešice (Malé Březno)

Podélný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží s cimbuřím. V presbytáři křížová žebrová klenba a gotické pastoforium. Sakristie v přízemí věže s klenbou se žebry a svorníkem ze 14. st. Prodlouženou loď osvětlovala novogotická okna. Do areálu kostela patřila také hranolová věž s hladkou fasádou a hodinami, nad nimiž ve vrcholu sedlové stříšky vystupoval novogotický zvonový nástavec. Při patě v ose otevřen hrotitě sklenutý průjezd brány. [1]

Fara Holešice (Malé Březno)

Areál vrcholně barokní fary, která byla postavena v letech 1735-1737 s přestavbou v roce 1894 s hospodářským zázemím. Pohledově se uplatňovala především hlavní budova fary s nejvýraznějšími barokními prvky. Zbořeno 1986 v souvislosti s těžbou uhlí. [1] Fara byla jednopatrové stavení s mansardovou střechou v rohu velkého hospodářského dvorce. (Evidenční list kulturní památky - původní).

Palác Fenix

Budova bývalé švýcarsko – československé akciové pojišťovací společnosti „Merkur“, zvané později podle známé jazzové kavárny i „Vltava“ byla postavena na místě pěti domů ze 2. poloviny 19. století. Jedním z nich, čp. 767. byl obchodní dům R. Dittmana – jeden z prvních projevů moderní velkoměstské architektury v Praze – jehož patrovou obchodní halu s ochozem, zaklenutou zřejmě betonovými klenbičkami na vysokých litinových sloupech, navrhl v roce 1872 polopozamenutý architekt – experimentátor Adolf Ehlen. V roce 1931 patřila parcela Pražskému stavebnímu družstvu, pro který sem tehdy projektoval…

Stýblův dům na Revoluční třídě čp. 1944

Objekt vznikl v rámci rozšiřování Revoluční třídy na místě staršího domu čp. 1044 a čp. 767 vysunutého do Hradební ulice. Plány novostavby vypracoval v roce 1927 Rudolf Utěšil a firma Matěje Blechy, proveden však byl až projekt Františka Troníčka a firmy Václava Nekvasila z roku 1929, realizovaný v letech 1930 – 31. S ohledem na stavebníka domu, komorního radu V. Stýbla, majitele paláce Alfa na Václavském náměstí od Ludvíka Kysely, jakož i na fakt, že dokumentace domu je uložena v Kyselově pozůstalosti v Národním technickém muzeu v Praze, lze za skutečného projektanta novostavby předpokládat…

Budova PZO UNICOP

Řadový administrativní novostavba na obdélné parcele bez vnitřního dvora procházející mezi ulicemi Hradební a Revoluční. Na parcele se ve 40. letech 19. stol. nacházel dům při ul. Hradební a druhá polovina pozemku byla zabrána dvorem uzavřeným zdí do ul. Revoluční. Později zde vzniká proluka. Novostavba z let 1970–1978 podle projektu Jaroslava Mayera se do obou ulic obrací fasádou z reflexního skla upevněnou hliníko-ocelovými profily. Jedná z budovu PZO (Podniku zahraničního obchodu), které byly vystavěny po obrovském požáru Veletržního paláce, kde původně všechny "Pézetky" sídlily. Budova…

Obchodní a nájemní dům čp. 1006

 Dům v řadě Revoluční třídy byl vystavěn na místě čtyřkřídlého objektu z 19. století, upravovaného a dostavovaného A. M. Havlem (1927) a Milanem Babuškou. Plány novostavby vypracoval pražský německý architekt. Fritz Lehman v roce 1936 pro všeobecnou pojišťovací společnost Viktoria v Berlíně. Vystavěla ji v roce 1937 firma Pittel + Brausewetter. Ušlechtile ztvárněný dům zapadá do kontextu novoklasicistických tendencí v pražské architektuře 2. poloviny 30. let 20. století. Jeho styl by bylo možno porovnávat s klasicisticky laděným funkcionalismem Fragnerova paláce Merkur, ovšem i se soudobým…

Palácový Hospodářského svazu čsl. přádelen bavlny

Dům zaujal místo vymezené novou stavební čárou Revoluční třídy, rozšířené ve 20. a 30. letech 20. století o několik metrů směrem na západ. Pro Hospodářský svaz čsl. přádelen bavlny ho v roce 1928 navrhl konzervativně zaměřený pražský německý architekt Max Spielmann. Do roku 1929 ho vystavěli Rudolf Hlavinka a Ervín Kempel. Dům byl upravován v letech 1938 (Jan Matoušek), 1946, 1948, 1956–57, 1965, 1969–70, 1977, 1991-94. Dům se dvěma patry suterénů je šestipatrový (s posledním ustupujícím patrem), krytý plochou střechou. Uliční i dvorní fasáda se sdruženými okny mají šíři šesti os. Konstrukci…

Dům s kinem „Kotva“

Dům Kotvy, všeobecné pojišťovací společnosti ve Vídni, byl postaven v letech 1928 – 29 dle projektu Jana Žáka, kdy se, v rámci zřízení vnitřního dopravního okruhu kolem Starého Města, rozšiřovala Revoluční třída. Zaujal přitom míst historicky cenné budovy ústavu šlechtičen, sloužící původně jako premonstrátský seminář sv. Norberta, tzv. Norbertinum. v letech 1637–40 jej pro strahovské premonstráty v místech zrušeného staroměstského opevnění (hradby a příkopu) postavil Melchior Meer a kamenické práce vyhotovil Zachariáš Campion de Bussi. Seminář roku 1724 vrcholně barokně upravil stavitel…

Činžovní dům Revoluční čp. 1403

Novostavba řadového nájemního domu s obchody vznikala v letech 1869-70, podle plánů J. Svobody. Dům je čtyřkřídlý, se čtvercovým dvorem. Hlavní fasáda je pojednána neorenesančním dekorem, východní fasáda uličního křídla i zadního křídla dvorního je vybavena pavlačemi. Zadní křídlo téměř přiléhá k novomlýnské vodárenské věži. Parter byl upravován v letech 1894 a 1904. Interiér domu prošel nepříliš významnými úpravami v l. 1879 a později v l. 1911, 1938 a zejm. 1955, kdy došlo v pravém dvorním křídle ke zřízení laboratoří Ústavu silnoproudé elektrotechniky.

Městský dům Revoluční čp.1247

Novorenesanční nájemní dům. Roku 1872 byla podána žádost o demolici a přestavbu starého domu zv. „V lednici“ a 10.5 1875 byla povolena stavba domu s třípatrovým průčelím a dvoupatrovým dvorním křídlem. pro A.M. Piska, podle projektu V Kaury a A. Doubravy. Stavělo se však podle pozměněného Kaurova plánu z 6.6. 1875, v němž je 3. p vypuštěno, úprava exteriéru podstatně prostší, zato prodlouženo dvorní křídlo, obohacené o točité schodiště. Stavba byla dokončena patrně během roku 1876. Změny vnitřního dělení v letech 1899 (Rudolf Kříženecký aj. Hrádek) a 1901 (Matěj Blecha), roku 1911 dvorní…

Budova ministerstva obchodu

  Budova v asanačním pásmu Starého Města nahradila pět domů (čp. 776, 778, 987, 990 a 1026) v někdejší severní řadě ulice Řásnovka. Podle projektu prof. české techniky Josefa Fanty z let 1925 – 26 ji v letech 1928 – 1932 postavila firma Antonína Belady. Stavební materiál byl na stavbu dopravován přímo lodí. Ze stylového hlediska je budova produktem klasicizující vrstvy pozdně secesní architektury. Její slohový archaismus, téměř groteskní v kontextu meziválečné puristické a funkcionalistické architektury, provokoval mladší pražské architekty a publicisty k prudkým útokům, které se kolem roku…

Nájemní novobarokní dům Revoluční čp.1081

Roku 1899 byl zbořen dům nezjištěné podoby, patřící pražskému primátorovi Emiliánu Skramlíkovi a bylo rozhodnuto o novostavbě podle projektu Otakara Materny z dubna tohoto roku. Stavba sama začala na jaře 1900, souhlas s užíváním byl dán 4.10.1900. Roku 1907 proběhla oprava kanalizace (František Schlaffer). 1930 podružné adaptace ve 2. patře (společně s čp. 1080 – Matěj Blecha); roku 1934 zřízena zdviž, další úpravy v letech 1937 (Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm) a 1939 (Otakar Křížek a Ladislav Křížek) – vesměs nepodstatné. Roku 1979 změněny byty na kanceláře Českých plynárenských podniků.…

U zelené boty, Tři láhve

Na podzim roku 1911 byla povolena demolice domu, který se v minulosti připomínal pod názvem Zelená bota nebo Tři lahve. Následně schválena novostavba podle projektu zednického mistra Antonína Polívky z prosince 1911. Souhlas s užíváním vydán 11. 4. 1913. Pozdější úpravy zejména v podkroví v letech 1960–62, 1988 odstraněny dvorní přístavky a 1993 upraveny výklady. Řadový dům třítraktové dispozice, podsklepený, čtyřpatrový s půdní nástavbou v nízké mansardové střeše. Hlavní průčelí je pětiosé s trojbokými arkýři ve 2. a 4. ose 1. – 3. patra nesoucími ve 4. patře souvislý balkon s geometrická…

Budova vídeňské banky Alianz

Novobarokní novostavba vídeňské banky Alianz nahradila historicky cenný objekt Králodvorských kasáren. Její první projekt vypracoval v roce 1901 Quido Bělský, provedeny byla plány vídeňského architekta K. Stiglera, a to v letech 1904–1905 /trojkřídlý objekt mezi náměstím Republiky a Králodvorskou ulicí) a 1905 – 06 (prodloužení do Králodvorské ulice). Budova banky dále procházela vnitřními přestavbami, často podle projektů významných pražských architektů, v letech 1911 (Josef Fanta). 1912 (Adolf Foehr, Alfons Wertmuller), 1916 (Viktor Beneš), 1924 (Arnošt Mühlstein, Victor Fürth), 1931 …

Nájemní dům Revoluční čp.1082

Novobarokní nájemní dům. Předchůdcem dnešní budovy byl dům nezjištěné podoby, postavený roku 1859 Josefem Kudláčkem. Novostavba podle projektu O. Materny z roku 1899 byla kolaudována 15.11 1900. Během výstavby bylo k domu evidenčně připojeno a stavebně upravováno dvoupatrové dvorní stavení za jižní hranicí parcely, původně patřící k čp 1107, a nově založen přízemní výstavní pavilon při severní hranici zahrady čp. 1082. V jižním stavení z 80. tel 19. století upraven roku 1898 ateliér Václava Brožíka, severní výstavní pavilon zřízen pro „Technologické průmyslové muzeum obchodní a živnostenské…

Dům U deklamátorů

Projekt novobarokního nájemního domu Otakara Materny z 30. 69. 1899, stavba povolena 13. 8. 1899, souhlas s užíváním 1.8.1900. Roku 1911 schválen projekt na propojení 4.p. domů čp. 1963 a čp. 1081 pro okresní finanční ředitelství. V letech 1933 a 1934 změny příček v bytech, přesun půdní prádelny a úprava krámských portálů (vše Kauder a Weisskopf), roku 1938 další adaptace zejména v podkroví (Tomáš Keclík). Řadový dům třítraktové dispozice, pětipatrový včetně podkroví, zastřešený sedlovou střechou. Hlavní průčelí pětiosé (2. a 4. osa v patrech sdruženě dělená), završené třemi vikýřovými štíty…

1 64 127 190 242 243 244 245 246 247 248 253