Na parcele čp. 388 stál do konce 19. století hodnotný renesanční, barokně a empirově přestavěný patrový dům s klenutým přízemím. V roce 1900 postavil na jeho místě novorenesanční obchodní a nájemní dům architekt a stavitel František Buldra pro šlechtičnu Annu Russheimovou. Projektem nové mansardy, úpravou fasády a přízemí tohoto Buldrova domu se v letech 1926 - 29 zabývala firma Matěj Blecha. Zásadní přestavbou, spočívající v purizaci fasád, přestavbě interiéru a v instalaci náročných neonových reklamních zařízení, prošla budova až v letech 1930 - 34 za nových majitelů Felixe Lenharta a firmy…
Nejstarší dům vznikl asi ve 2. polovině 14. století, kdy po založení Nového Města pražského ztratil příkop opevnění Starého Města svou funkci, doložit lze však až fragmenty kolem poloviny 15. století. Na náměstí stály tehdy dva domy: pozůstatkem západního je zřejmě gotický sklep v uliční čáře, zatímco zbývající suterén náleží druhému objektu. Sklep při nároží, nesouvisející s ostatními, je snad pozůstatkem starší zástavby. Koncem 15. nebo počátkem 16. století byl první dům zřejmě přestavěn, druhý kolem roku 1530. V roce 1572 došlo ke spojení s nárožním domem a přestavbě, tehdy objekt získal…
Dům byl postaven na místě zasypaného hradebního příkopu, patrně podle plánu téhož autora jako sousední dům čp. 958 a přibližně ve stejné době jako čp. 957, s nimiž byl postupně zbouráním příček v patrech propojen. V 60. letech 19. stol. došlo při úpravách k porušení klasicistních výkladců (stavitel Jan Bělský). V roce 1892 byly probourání příček spojeny čp. 959 a 958. V roce 1904 zvýšen stavitelem Aloisem Elhenickým o 4. patro. Ve 20 letech 20 .stol došlo znovu k úpravě přízemí (Josef Zasche), v roce 1937 pak byl zastřešen dvůr. Řadový čtyřpatrový dům na obdélné parcele; uliční průčelí má…
Dům ze 40. let 19. století byl postaven na nově založené komunikaci, která vznikla na místě již dříve zrušených staroměstských hradeb. Tvořila ho průčelní budova s dlouhým jednotraktovým křídlem do dvora. Později byl obdélný dvůr uzavřen ze zbývajících dvou stran užšími dvorními křídly. Podobně jako Platýzem vedl i tímto směrem na Ovocný trh průchod zvaný Velký bazar, první pražská pasáž s řadou výkladců. V roce 1872 bylo přistavěno 3. p., v roce 1882 zřízeny v přízemí uliční fasády výkladce. Charakteristické neoklasicistní portály a funkcionalistické výkladce pocházejí z úpravy ve 20. letech…
čp. 584 - Palác Šramota Původní dům, který náležel sedleckému cisterciáckému klášteru a v sedmiosém průčelí obsahoval mohutný štít nad středním trojosým rizalitem, přeměnil do barokní podoby Pavel Ignác Bayer v letech 1694 - 97. Přízemí bylo rustikováno, osy obou pater dělil vysoký pilastrový řád s iónskými hlavicemi. Stavbu Bayer provedl s největší pravděpodobností podle vlastního návrhu, podíleli se na ní dále tesař Filip Knapp a kameníci Giovanní Bapticta Allio a Giovanní Pietro della Tore. Tento dům, jehož barokní podobu známe z Langweilova modelu, měl být roku 1925 zbourán. Plány nového…
Nájemní a obchodní dům postavený ve stylů romantismu 2 třetiny 19. století, postaven roku 1862 -63 stavitelem Josefem Lieblem Pro Franze Scutze postavil dům “Baumeister” Josef Liebl na místě starší, patrně barokní budovy. Nové dřevěné výkladce tehdy navrhl truhlář Jakob Merhulík. Dům prošel změnami v letech 1885 (Jan Brabec, úprava komínů), 1926 (A. Mose, výkladec), 1927 - 30, kdy jej chtěl Matěj Blecha celý purizovat, 1933, 1948, 1967 - 70, v roce 1975 dostal nové podloubí, 1994 nové dřevěné výkladce. Úzký prostor domu se uvnitř příčkami dělí do šesti místností, polokruhové schodiště se…
První zmínky o domu od konce 14. století, roku 1757 dům vyhořel. Roku 1868 postavil Josef Svoboda třípatrovou novostavbu na sloučené parcele po dvou zbořených domech čp. 848 a 849. V roce 1910 přestavba na bankovní účely a.s. Merkur (Víděň), vnitřní dvůr budovy zastřešen ocelovou konstrukcí a podsklepen. V letech 1920 - 22 přístavba 4. patra, adaptace přízemí pro Českou komerční banku, projekt vnitřních adaptací Max Spielmann, fasáda upravena podle Ladislava Machoně. Řadová čtyřpatrová budova s mansardovou nástavbou má vzhled fasády z posledních úprav, z poloviny 20. let. Hlavní průčelí je v…
Řadový klasicistní dům v úzkém “špalíčku” mezi Jungmannovým náměstím a třídou 28. října, se zachovalým plackovými klenbami a okrouhlým schodištěm v přízemí, upravovaný v letech 1851, 1894 (Emanuel Konárovský), 1902, 1909 a 1913. Radikálně jej přestavěl v roce 1922 stavitel Jaroslav Vorlíček pro obchodníka Gustava Vinařského. Projekt přestavby vypracoval v březnu 1922 přední pražský architekt moderny a kubismu, předseda družstva Artěl Rudolf Stockar. 29.12 1924 magistrát přikázal ustoupit s přízemím podle regulačního plánu (provedeno 1925), další úpravy nastaly v letech 1927, 1932 - 34, 1939,…
První zmínka o domě v roce 1377, od 15. století nazýván Černá růže. Z gotiky a baroka zachovány pouze klenuté sklepy. Roku 1864 dům prodán Františku Frenzelovi, jehož bratr Johan navrhl klasicistní přestavbu, avšak pod realizovaným plánem průčelí je podepsán Josef Eisbrich. V letech 1929 - 33 vystavěna podle projektu Oldřicha Tyla dvorana, tvořící průchozí pasáž z ulice Na Příkopě do Panské ulice spojující dům čp. 853 a čp. 894. Další úpravy v letech 1959 - 60, 1993. Generální rekonstrukce 1996, podle projektu A.D.N.S. Dům z roku 1847 obdélného půdorysu se delší stranou obrací do ulice Na…
Dnešní stavba zaujímá parcelu barokních domů čp. 843, 844 a nárožního domu čp. 846, zvaný U Špinků (Kolínský), zbořených v roce 1912. Monumentální pětipatrový palác Koruna vystavěn v letech 1912 - 14 podle projektu architekta Antonína Pfeiffera po užší soutěži v roce 1911, které se mj. zúčastnil Jan Kotěra. Na výtvarné výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda a patrně i další čeští sochaři, jejichž účast se ovšem nepodařilo zjistit. V roce 1931 přeřešena část přízemí někdejšího automatu Koruna podle projektu arch. Ladislava Machoně, který zanikl po roce 1989. V polovině 70 let upravována část…
Dům zbudoval stavitel nečitelného jména (Zimmermmann?) v letech 1842 - 1844, a to patrně na místě dvou starších, ve zdivu snad zčásti zachovalých objektů, jejichž rozměry jsou patrné z půdorysu i z dnešního nepravidelného rozmístění oken. Dalšími změnami stavba prošla v letech 1870, 1873, 1878, 1911 (Matěj Blecha - vybourání příček), v roce 1928 se měla bourat a znovu postavit firmou A. Mose, 1935 (Karel Caivas - Vladimír Weiss, výkladec pro rukavičkářství J. Černohubého), 1937, 1938 (Jindřích Freiwald, výkladce). 1939, 1954, 1964, 1968, 1983, 1988, 1993. Dům je podsklepený, třípatrový,…
Na místě starších objektů čp. 768 a 769 postavil dům v letech 1889 - 92 stavební podnikatel František Buldra pro obchodníka F.M. Weidera (též Veider). Sklep objektu založila v roce 1890 vídeňská firma Langen a Wolf, téhož roku navrhl Buldra dodatečné zasklení střechy dvora či velikého světlíku, v roce 1891 změnil Carl Schulz plány schodiště. Dům prošel úpravami v letech 1933 (F. Buldra ml., úpravy interiérů pro firmy Veider a Thonet - Mundus), 1938 (Max Gerstl, úprava 1. p.), 1952 - 53 (M. Matoušek, úprava loubí), 1959 - 61, 1968, 1976, 1987, 1989, 1992, 1994. Objekt má klenuté sklepy, je…
Dům postavil v roce 1878 -79 pro neznámého klienta, zastoupenému JUDr. Černým, stavitel B.Baroch na místě starší dvoupatrové budovy. Prošel úpravami v letech 1896, 1906 - 07, (arch. Schlaffer), 1908 - 10, 1923, 1934 - 36, 1940, 1951, 1975 (nové podloubí do ulice 28. října), 1993 - 94 (úprava sklepů na vinárnu). Je zděný, čtyřpatrový, podsklepený, kryjí ho sedlové střechy. Tři dvoutraktová křídla obepínají veliký světlík na východní straně domu. Oválné schodiště je přístupné chodbou a vchodem z Jungmannova náměstí. Fasáda do tohoto náměstí se člení do pěti osl vodorovně ji dělí římsy, 1. a 3.…
Nejstarší obchodní dům v Praze, s ušlechtilou kamennou fasádou ve slohu severoitalské pozdní renesance, provedli v letech 1869 - 71 stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer. První zmínka o objektu na tomto místě ze 2. polovině 14. stoleté, dům zvaný U Hartlů, U Palmů. Roku 1869 prodán vídeňské firmě Ph. Haas a synové (koberce a potahové látky) a zbořen. Novorenesanční novostavbu od základů provedli stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Lindsbauer v letech 1869 - 71. Dům zachován téměř v původně podobě, roku 1929 zřízen výtah, v letech 1964, 1966, 1988 a 1994 úpravy převážně technické povahy. Řadový…
Dům byl byl před rokem 1832 vystavěn na místě bývalých staroměstských hradeb. Později byla průčelnímu objektu s jedním dvorním křídlem přistavěna další dvě křídla, která uzavřela dvůr. V roce 1861 zrušena typická jednotící úprava půlkruhově zakončených výkladců a roku 1872 bylo zvýšeno průčelí spolu s levým křídlem o 3. p. a dům byl částečně využit Všeobecnou bankou českou. Od roku 1892 dům užívala česká Umino banka a došlo při úpravách dispozice v patrech k propojení se sousedním čp. 959. Při adaptacích ve 20.století bylo pozměněno přízemí. Ve 30 letech 20. století bylo pozměněno přízemí. Ve…
Na místě staršího objektu neznámé podoby postavili pražští architekti a stavitelé Otto Ehlen a Julius Kandert v letech 1872 - 73 pro Rudolfa Ditmara novorenesanční obchodní a nájemní dům. Změnami dům prošel v letech 1883, 1899 (Alois Weltmuller, úprava přízemí), 1909, 1932, 1933 (Vojtěch Kerhart, úprava přízemí a neprovedený plán úpravy podkroví), 1935, 1936, 1940 (Tomáš Kectík), v roce 1942 přestavěli přízemí ve stylu blízkém německé nacistické architektuře. Další úpravy následovaly v letech 1964 - 65 (Vlad. Kufner, úprava bytu), 1976 - 77 (arch. Solar a Hernandezová, úprava bytu), 1978 …
Obchodní dům světoznámé firmy Thonet, postaven roku 1876 v novorenesančním stylu staviteli a architekty Alexiem Linsbauerem a Alfredem Kirpalem. U uvedených architektů objednal novostavbu domu Melchior Thonet. Z vyobrazení na starých inzerátech nábytkářské firmy Thonet vyplývá, že spodní patra domu původně měla rámy z ohýbaného dřeva a sama tak popularizovala Thonetovy výrobky. Dům prošel mnohými úpravami, mimo jiné v roce 1900, 1906 (A. Baumgartl, osekání rustiky u spodních pater), 1923, v letech 1932 - 36 prošel funkcionalistickou přestavbou podle projektu architektů Josefa Blechy a Kurta…
Velký kancelářský dům vznikl spojením parcel domů čp. 850 a 851, na místě tří středověkých objektů, z nichž dva byly trvale spojeny při opravách po třicetileté válce. První písemné zmínky z poslední čtvrtiny 14.století. Od konce 18. století dům nazýván U červené růže, v roce 1757 byl po pruském odstřelování obnoven podle plánů J.J. Wircha, tehdy získal palácový vzhled. Dům čp. 851 se rovněž prvně připomíná v 80. letech 14. století, nazýval se Právův dům, později U Kamenného stolu, po barokních úpravách byl jednopatrový. Oba domy zakoupil roku 1892 vídeňský c.k. privilegovaný rakouský kreditní…
První zmínka o domu na této parcele pocházejí z konce 14. století. V 18. století nazýván U Burgrafů, předtím U Kotlářů, od roku 1794 jej vlastnila hraběnka Pachtová z Rájova, rozená Canalová. Dům zakoupila po roce 1896 Zemská banka, dala ho zbořit a firma Matěje Blechy vystavila v letech 1911 - 12 secesní stavbu, citlivě přizpůsobenou o něco starší budově na protějším nároží a spojenou s ní dvěma mosty přes ulici. V letech 1923 - 26 navržena Osvaldem Polívkou nástavba ustupujícího 5. patra, v roce 1948 nástavba do ulice Nekázanka. Dvorana byla radikálně upravena roku 1940 Karlem Stráníkem.…
Budova banky, stojící v exponované poloze, nahradila dvoupatrový klasicistní dům z roku 1841, členěný vysokým pilastrovým řádem. Zde ( v 19. stol.) byla nejkomfortnější pražská kavárna “Café francais”, kam chodíval František Palacký a za svého pobytu v Praze i Ferenc Liszt. Rovněž zde byl umístěn obchod “U města Paříže, známý z pětidílné ságy Vladimíra Neffa Císařské fialky (Sňatky z rozumu). Stavbě bankovního domu předcházela užší mezinárodní soutěž (1928 - 29); vedle zahraničních architektů (mj. Peter Behrens), byli vyzváni i domácí (J. Sakař, Ladislav Machoň, Adolf Foehr, Fritz Lehmann,…
Pozdně gotická městská brána vybudovaná Matějem Rejskem, obnovená a dostavěná neogoticky v 80. letech 19. stol. Josefem Mockerem. Původní gotická brána byla součástí opevnění Starého Města z doby krále Václava II. V pramenech uváděna poprvé v roce 1310, nazývala se Horská, v souvislosti s navazující dálkovou cestou směřující ke Kutné Hoře. V roce 1431 uváděna jako Odraná. Od 70. let 14. století stával v sousedství brány v místě dnešního Obecního domu “Královský dvůr”. Patrně v souvislosti s nám je uváděna brána v letech 1447, 1449 jako věž královská. Dnešní brána byla koncipována převážně…
Bankovní palác vznikl na místě domů čp. 860 - 865, které od roku 1896 postupně vykupovala Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Mezi zbořenými domy vynikal bohatstvím stavební historie hotel Modrá hvězda nejblíže Senovážné ulice, jemuž dala poslední podobu pozdně klasicistní přestavba Františka Wolfa z let 1844 - 46. Tento dům koupila Živnobanka roku 1926 a užívala ho až do demolice roku 1935. Novostavbě však ustoupil i vlastní palác, který si banka postavila podle proj. Osvalda Polívky teprve v letech 1897 - 1900 na pozemku čp. 862; z jeho bohaté plastické výzdoby (Stanislav Sucharda, B.…
Na místě původně středověkého domu postaveno ve dvou stavebních etapách v letech 1810 - 13 a 1818 - 20 bývalého piaristické gymnázium podle projektu provinciálního stav. ředitelství z roku 1808, podepsaného Josefem Zobelem. Konvikt ve dvoře postaven v letech 1926 - 29. Rozlehlý stavební komplex bývalého piaristického gymnázia a konviktu byl postaven na místě dvou patricijských gotických domů z prvotní gotické parcelace a k nim náležijících zahrad v hloubce bloku, které jsou prvně písemně zmiňovány v 80. letech 14. století, a které byly od roku 1475 stavebně spojeny v jeden dům, zřejmě z větší…
Piccolominiovský palác - palác Sylva Taroucca - pozdně barokní palác z let 1743 - 52 patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, se staršími zadními křídly. Palác vznikal na místě patricijského domu po polovině 14. století, zvětšeného po roce 1518 přikoupením neznámého počtu zadních domků u bývalé uličky V Cípu. Objekt pak byl opatrně do roku 1588 výrazně přestavěn. Pozůstatky nejstarší gotické stavby se zachovaly jen v suterénu, z větší části ale nověji upraveného a ztěžující tak poznání nejstarší historie objektu. Podle R. Hlubinky se zde nalézaly kamenné klenby a polokruhové…
Až do konce 19. století v životě značné části obyvatel města hrálo význačnou roli domácké tkalcovství. Tato činnost byla soustředěna hlavně v níže položené části města - na tzv. Podměstí a výrazně ovlivňovala jeho vzhled. Stály zde typické dřevěné přízemní chalupy kryté vysokou sedlovou střechou založené na protáhlém obdélníkovém půdorysu s velkou světnicí v interiéru, v níž rodina nejen žila, ale kde se také na stavu tkalo a probíhaly zde i další práce spjaté s touto činností. S nástupem tovární textilní výroby v poslední třetině 19. století ruční tkalcovství postupně zanikalo. Velká část…