Objekty
Bývalá mlékárna - Frýdlant
Objekty v centru města (velmi blízko náměstí), opuštěné, průčelí zachovalé (reliéf), zadní trakt, střecha a podkroví silně poškozené. Podsklepený dvoupodlažní dům se sedlovou střechou. Velmi zajímavá lokalita zcela nevhodná pro průmyslové využití. V roce 2017 kvůli narušené statice musela být zbourána hospodářská budova bývalé mlékárny. Pravděpodobně nejlepší využití jako občanská vybavenost, aktivity potřeb města (knihovna, infocentrum, vzdělávací centrum, administrativní budova). [2]
Farní stodola Velký Ořechov
Stodola je přes třicet metrů dlouhá a devět metrů vysoká stavba. Patří k největším svého druhu v zemi. Je velmi pečlivě vystavěna a oplývá několika nadstandardními stavebními prvky, třeba cihlovými tvarovkami v římsách. Hodnotu stodoly zvyšuje rovněž její zachování bez pozdějších rušivých prvků. [1] Stodola stojí ve farní zahradě přes 200 let. V roce 1791 vypukl ve vesnici velký požár, který poškodil kostel i s farou, ve které shořely všechny místní kroniky a listiny. Proto neznáme přesný letopočet jejího vzniku. [2]
Zaniklá stodola - Kelníky
Stodola z konce 18. století. Doklad lidového užitkového stavitelství. (Evidenční list kulturní památky - původní). Přízemní roubená budova tvaru plochého U. Střecha se dvěma valbami, krytá doškem. Konstrukce z tesařských trámů vodorovně kladených na sebe a roubených do stojin, na nárožích přeplátovaných. Stěny jsou ukončeny na zadní straně částečně nad zemí, čímž vzniká prostor pro uskladnění žebříků a jiného nářadí. Vstup do stodoly dřevěnými fošnovými vraty. Uvnitř dusaná zem. [1]
Městský dům č.p. 86 - Česká Kamenice
Původně patrový roubený podsklepený dům na obdélném půdorysu, štítově orientovaný ke komunikaci, postavený na kamenné podezdívce ve 2. pol. 18. stol. na jižním předměstí České Kamenice. Dům je patrový, štítem orientovaný do ulice, se sedlovou střechou krytou na jižní straně břidlicí a na severní živičnou lepenkou. Obvodové stěny přízemí a patra tvoří roubená trámová konstrukce (vazba na rybinu) osazená na kamenné podezdívce a v přední části na obvodovém zdivu polozapuštěného dvoutraktového sklepa, do kterého je umožněn přímý vstup z ulice (dnes jsou zde osazena novodobá vrata). Přízemí je…
Měšťanský dům č.p. 165 - Kadaň
Širší řadový dům disponuje původně gotickým jádrem, avšak na přelomu 18. a 19. století byl přestavěn. Je kryt sedlovou střechou. V přízemí má střední průjezd, v něm zdobná dřevěná vrata. Na severní a jižní straně parcely se nachází dvorní přístavky. Dům je jednopatrový řadový objekt na obdélném hloubkově orientovaném půdorysu s levým a pravým dvorním přístavkem. Hlavní (východní) průčelí směřující do komunikace je v přízemí a patře šestiosé se shodným rytmem 2-1-3. Třetí osa zleva je umístěna do mělkého rizalitu. V přízemí ji představuje obdélný dveřní otvor průjezdu se stlačeným obloukem v…
Obřadní síň na židovském hřbitově ve Stodu
Židovský hřbitov se nachází v jižní části města Stod za křesťanským hřbitovem v Domažlické ulici a parkovištěm u něj. [2]
Kostel sv. Martina - Javorník v Krkonoších
Jednolodní obdélný kostel na hřbitově nad obcí. Presbytář je obdélný, polygonálně ukončený. Na severní straně je čtvercová sakristie, nad západním průčelím vysoká a mohutná hranolová věž. Hlavní portál je v západním průčelí, je jednoduchý a nijak nezdobený. Vedlejší vstup v jižní zdi lodi je zdoben reliéfem Krista. Uvnitř je nezvyká trojramenná kruchta na toskánských sloupech, která má ve své střední části dvě patra. Vybavení je barokní, oltář vytvořil mistr Tobiáš z Lánova. Kamennou kazatelnu na toskánském sloupu vytvořil K. Parm. [3] Ještě před zřícením kruchty v roce 2004 byly varhany…
Kostel sv. Vojtěcha - Krty
Kostel má jednolodní dispozici s půlkruhovým presbytářem. Loď je zaklenuta valenou klenbou a sakristie je plochostropá. Hlavní oltář pochází z 18. století a je vyzdoben obrazem sv. Vojtěcha, snad od J. Kramolína. Jeden boční oltář je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a byl zhotoven roku 1751. Druhý, sv. Apolonie, pochází z druhé poloviny 18. století. Klasicistní kazatelna je z konce 18. století. Původně byl obklopen hřitovem a vstup do areálu na západní straně střeží dvě sochy, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z 18. století. [1]