Viniční usedlost čp. 18, tvoří pozemek se dvěma samostatnými nemovitostmi a vstupem do sklepů. Usedlost stojí v severní části tzv. Kelských vinic, přibližně 4 km jihovýchodně od centra Mělníka, při hlavní silnici vedoucí do Mladé Boleslavi. Hlavním objektem je patrová stavba na obdélném půdoryse, orientovaná podélnou osou ve směru sever-jih, zdůrazněná v ose mohutným rizalitem a završená sedlovou střechou. Fasády jsou z podstatné části destruované. V jižní polovině budovy se nachází bývalá kvasírna s vinařským lisem a galerií se zdobenou balustrádou. Severní polovina domu byla a je určena k…
Kostel sv. Havla, původně zasvěcený sv. Jiří, patří k dnes již ojediněle zachovaným raně gotickým jednolodním plochostropým kostelům z třetí čtvrtiny 13. století s pravoúhlým zaklenutým presbytářem. Ke kostelu byla v roce 1722 přistavěna věž.
Mohutná jednolodní barokní stavba. Vstupní průčelí je rozčleněno pilastry, portálem, oknem a ukončeno volutovým štítem. Presbytář je zaklenutý elipsovitou kupolí, kostelní loď pak kupolí na pendentivech. Hlavní oltář je raně barokní (1688). Oltářní obraz sv. Havla pochází ze sázavského kláštera a byl sem přivezen v roce 1756. Boční oltáře sv. Kříže a Panny Marie jsou rovněž vyzdobeny obrazy z pozdějšího období. Jednou z nejstarších památek je cínová křtitelnice z roku 1615. Nacházela se zde také velmi vzácná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z roku 1721, přisuzovaná dílně Matyáše…
K pseudorománské lodi přiléhá moderní hranolová věž s okny ve zvonovém patře.
Hodnotný vrcholně barokní kostel postavený K. I. Dientzenhoferem podle návrhu Kr. Dientzenhofera je urbanistickým centrem kultovního areálu se hřbitovem a farou. Areál kostela Všech svatých sestává z budovy kostela Všech svatých s orientací východ - západ, márnice na hřbitově, ohradní zdi hřbitova a sousoší Kalvárie. Celý areál je umístěn na mimořádně malebném místě na mírně táhlém svahu uprostřed obce, v její historicky nejstarší části, přibližně v polovině délky lesní lánové vsi. Těleso kostela tvoří výraznou krajinnou dominantu, celkově se jedná o významný architektonický komplex vhodně…
Podskalský mlýn je rodištěm malíře Václava Radimského, československého diplomata v Polsku, Švédsku, Norsku a v letech 1928-39 ve Vatikánu Vladimíra Radimského (1880-1977) a československého diplomata, spisovatele a exilového spolupracovníka OSN JUDr. Ladislava Radimského.
Dům je delší dobu neobydlený, chátrá. Plný odpadu po občasných návštěvnících, kteří tu přespávají.
Kostel je jednolodní stavba se dvěma bočními kaplemi, takže půdorys je křížový. Zaklenutí je valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Na klenbě v presbytáři jsou ještě dnes viditelné sporé zbytky rokokových maleb A. Krause z roku 1756. Střecha kostela je ozdobena cibulovou sanktusovou věžičkou.
Dispozice kostela reflektuje soudobou oblibu centrál. Ve svém půdorysném a hmotovém uspořádání je stavba zjednodušenou replikou typu kostela, který v r. 1732 navrhl K.I. Dienzenhofer pro Vysoké Chvojno a Počáply u Berouna. Kostel stojící na návrší je důležitou dominantou žehušického panství.
kaple Panny Marie Pomocné, která se v blízké době (9/2017) dočká statického zajištění a zakonzervování
Podivná vila, již moderně zrekonstruována. Uvnitř je evidentně velmi velkoryse uspořádána, a na zahradě má dokonce bazén. Zateplená fasáda ale začíná plesnivět a pozemek je zarostlý. Jednou stranou sousedí s další vilou, která je však normálně obydlená.Majitelem je Komár Vladimír Mgr.,
Zajímavý objekt je vidět z návsi. Jde o zděný dům s roubeným patrem. Nejpíš jde o součást většího statku. V houští náletu je vidět stodola a snad další obytný dům.
Paláčkův mlýn se nachází v bezprostřední blízkosti městského centra, na ulici Palackého č. p. 154. Trojpodlažní budova je slepencem staveb z různého období, lze ale předpokládat, že při využití fundamentů stavby z počátku 16. století vznikla hlavní část současné budovy na konci 19. století. Budova je vyklizená, přesto lze v přízemí narazit na pozůstatky mlýnského ústrojí - převodové ozubené kolo a dvojici mlýnských kamenů - a dále mohutnou pec, která zřejmě sloužila ke zpracování namleté mouky na pečivo, které bylo dále prodáváno. Vyšší patra jsou vzhledem ke značně zchátralému stavu budovy…
Kostel postavený v letech 1902-1904 s pomocí sbírek dárců a švýcarských přátel evangelíků. V r. 2007 byl prodán soukromé osobě.
Fara byla postavena už ve 14. století na základech středověké tvrze. V nedávné minulosti byla budova pronajímána k bydlení a nakonec zůstala přes 20 let opuštěná. V roce 2014 byla fara po rozsáhlé rekonstrukci otevřena veřejnosti a začala sloužit lidem jako Informační a kulturní centrum.
Budova je zřídka udržovaná SŽDC - nové nátěry fasády. Nově instalovaný označovač jízdenek, tlampač a informační tabule. Čekárna a WC jsou desítky let uzavřeny pro veřejnost.
Kostel byl postaven jako monumentální jednolodní stavba s věží nad západním průčelím, zakončená půlkruhovým odsazeným presbytářem. Jednoduchá majestátní architektura byla doplněna bohatým zařízením interiéru. Z dobových fotografií a pramenů plyne, že v kostele byly čtyři oltáře, hlavní oltář Nanebevzetí panny Marie, boční oltáře sv. Ludvíka, sv. Terezie a oltář Pražského Jezulátka, všechny s bohatou sochařskou výzdobou. V kostele byly taktéž kvalitní barokní varhany, kazatelna s pozoruhodným sousoším Nanebevzetí sv. Jana Nepomuckého a dřevěná křtitelnice s motivem Křtu Páně. [3]
Původně románský kostel, obklopený hřbitovem, umístěný na návrší jižně od obce. Kostel je významným urbanistickým prvkem, který se výrazně uplatňuje v široké krajině, kde zaniklo původní osídlení. Kostel obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z - románského období, 2. poloviny 12. st. – věž a obvodové zdivo lodi, - vrcholné gotiky – presbytář a sakristie – a renesančního období – severní předsíň lodi. Zvláště pozoruhodné jsou především z části odkryté a dosud nerestaurované středověké nástěnné malby v kněžišti a figurální konzoly nesoucí síťovou klenbu sakristie.[2]
Barokní kostel s obdélnou lodí s výraznými zkosenými nárožími, odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou předsíní před západním průčelím, míval valbovou šindelovou střechu, nad presbytářem se nacházel šestiboký cibulový sanktusník.
Kostel sv. Apolonie byl významným poutním místem, navštěvovaným i z bavorské strany hranice. Jedná se o slohově čistou kvalitní raně barokní stavbu, vystavěnou v místě starší kaple. Nedílnou částí poutního místa byla kaple se zázračným pramenem. Celá dispozice kostela je výsledkem jedné stavební etapy včetně věže. K dochovaným původním konstrukcím a prvkům patří klenby a jejich zbytky, členění fasád a stěn interiérů a portálová i okenní ostění. Kaple nad vlastní studánkou byla postavena zřejmě ve stejné době jako kostel. V průběhu své existence pravděpodobně neprošla žádnými rozsáhlejšími…