Areál usedlosti je v pohledu z ulice charakterizován štítem obytného domu a bránou. Chráněné budovy tvoří společně v řadě do hloubky dvora protáhlý obdélný půdorys. Napravo východně od brány stával výminek, ze kterého se zachovala jen jedna obvodová zeď. Patrovou zděnou stavbu završuje zdobný trojúhelný štít. Hlavní průčelí má tři okenní osy, přičemž v přízemí je jedno z oken zdvojené. V přízemí se nachází několik místností s valenými klenbami a jedna místnost se styčnými lunetami. Zděná omítaná brána se napojuje ohradní zdí na východní nároží hlavního průčelí domu. Vjezd je kruhově zaklenut…
Opuštěný, přízemní nepodsklepený objekt ze smíšeného zdiva. V původních dispozicích se jednalo o obytnou budovu, stáje, stodoly, vejminek, vše s volnými půdami. Za obytným statkem se nachází torzo samostatné stodoly.
Strážní domek z roku 1872, přízemní obdélná stavba se sedlovou střechou s řezbářskými detaily na trámech. Jinak nevhodně zmodernizovaná, prázdná a opuštěná. Chráněný od roku 2006 jako soubor věcí Buštěhradské dráhy.
Provozní objekt Buštěhradské dráhy postaven ve 20. letech 20. století. Přízemní drobný objekt s rovnou střechou, detaily z bílých cementových cihel. Chráněn v rámci souboru věcí Buštěhradské dráhy známého jako Pražský Semmering.
Dřevěná budova skladiště z konce 19. století. Chráněna v souboru věcí Buštěhradské dráhy. Budova skladiště je ve zchátralém stavu, ohrožena probíhající rekonstrukcí přilehlé tratě.
Provozní objekt - hradlo z konce 19. st. Dřevěný drobný domek s dekorativním štítem. V současnosti není potřebný k provozu dráhy, prázdný a chátrající. V areálu nádraží Praha - Jinonice jsou tyto stanoviště dvě, Chráněno v rámci souboru věcí Buštěhradské dráhy.
Provozní objekt - hradlo z konce 19. st. Dřevěný drobný domek s dekorativním štítem. V současnosti není potřebný k provozu dráhy, prázdný a chátrající. V areálu nádraží Praha - Jinonice jsou tyto stanoviště dvě, Chráněno v rámci souboru věcí Buštěhradské dráhy.
Drobný provozní objekt z 20. let 20. století. Půdorys písmene L, kancelářská část v kratší části, v delší podél trati skladovací plochy. Hladké fasády doplněné šambránami z bílích cementových cihel. Objek bet využití, prázdný, ohrožený jako ostatní v obvodu stanice, probíhající rekonstrukcí dráhy. Chráněno v rámci sobouru věcí Buštěhradské dráhy.
S výstavbou černínského zámku v Hoříně na bývalém panství Mělník, dokončovanou kolem poloviny 18. století, souvisela i výstavba nových dvorů. V samotném Hoříně stojí v linii příčné osy zámku dvůr obdélné symetrické dispozice, navazující kolmo na jeho hlavní osu. Proti sobě zde stojí patrová obytná a správní budova s průjezdem brány a dvoupatrová sýpka, obě zastřešené mansardovými střechami. Na straně k zámku na ně navazuje trojkřídlá budova chlévů a na druhé straně stodola. Průčelí sýpky s naznačeným středním rizalitem rámují kvádrované lizény propojené mezipatrovými římsami. Plochy v…
V roce 2017 Hlavní město Praha poskytla Filozofické fakultě UK deset let nevyužívaný rozsáhlý komplex budov v Hybernské ulici. Magistrát hlavního města Prahy uvedl budovy do stavu, ve kterém bylo možné realizovat první aktivity. byla zaváděna elektřina, topení, probíhaly rekonstrukční a adaptační práce. Na místě se ještě v tomto roce konal festival Týden diverzity. Na jaře roku 2018 byl zahájen provoz Studentského domu, konají se zde nejrůznější kulurní akce, workshopy, v září 2018 je otevřena Cirkulární dílna, která opravuje a redistribuuje poškozený nábytek ze sběrných dvorů. Dům několik…
Stará liběšická rezidence jezuitů již nestačila svou velikostí i stavem novým potřebám. Proto bylo rozhodnuto postavit v Liběšicích novou budovu, vyhovující všem tehdejším potřebám řádu i reprezentaci. Projekt vypracoval architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Nezachoval se bohužel doklad, kdy začal být jeho projekt realizován. Není také zcela jisté, zda nebyl Dientzenhofer pozván později, až když již stavba začala. V literatuře se uvádí, že stavba vznikla v letech 1738–1752. Z dokladů však je patrné, že již v roce 1738 byla novostavba tak daleko, že v ní mohlo bydlet čtrnáct jezuitů. [1]
Ve Stádlci původně stála tvrz. První zmínky o ní pocházejí už z roku 1535. Stádlec byl v té době v držení rodiny Vítů ze Rzavého, a to až do roku 1620. V závěru dekády byl prodán. V letech 1712 až 1714 byla postavena zámecká kaple Panny Marie Bolestné, Stádlec tehdy patřil Anně Ludmile z Terešova. Při dalších stavebních úpravách koncem první poloviny 18. století byl původně trojkřídlý zámek přístavbou nižšího rizalitu s věží změněn na čtyřkřídlý, jednopatrový s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová…
Dnes zrekonstruovaná neorenesanční fasáda nájemního domu U Bílého lva je desetiosá. V přízemí se ve středu nachází edikulový vstupní portál sestávající po stranách z dvojic toskánských sloupů a lemovaný profilovanou archivoltou se středovým klenákem. Portál završuje na úrovni prvního patra balkonek, který vynášejí volutové konzoly. Po stranách hlavního vstupu se v přízemí nacházejí rozlehlé výkladní skříně. Střed průčelí na úrovni prvního patra zaujímá balkonek lemovaný balustrádou opakující se pod všemi okny tohoto podlaží. Ve středu se nachází busta Antonína Dvořáka, který v domě určitou…
Barokní jednopatrový řadový šířkový domek městské chudiny v těsném sousedství hradební zdi, představuje zajímavý doklad konzervativnosti držení starých parcel. Středověká komunikace z r. 1310 je analogická se Zlatou uličkou v Praze. 2017 - počátkem roku koupil prázdný dům majitel sousedního domu, Karel Přibyl, lékař a bývalý ředitel zdejší nemocnice, ten v sousedním domu nyní provozuje gynekologickou ambulanci. „Mým cílem je dům vrátit po přestavbě ze sedmdesátých let minulého století do podoby, jakou míval v minulosti,“ prozradil svůj záměr. Podoba a průběh rekonstrukce však mnoho místních…
Na místě vyhořelého hradu vyrostl po roce 1715 barokní zámek, z původní dispozice zbyla pouze věž ze 3. čtvrtiny 13. století. Zámek stojí na půdorysu ve tvru písmene U. [1]. Barokní zámek z roku 1735, kde v letech 1914 - 1930 žila pěvkyně Ema Destinnová. Po 2. sv. válce zámek na dvacet let obývala československá armáda a po ní na zámku třicet let „hospodařil“ ústav sociální péče. Po revoluci se neudržovaný zámek vrátil v restituci, v roce 2002 byl prodán nové majitelce. Ta přichází s jasnou vizí – vrátit Stráž Emě Destinnové a Emu Destinnovou Stráži. Novým majitelům se podařil malý zázrak –…