Schmeissner Jacob - nemovitosti spojené s architektem

Zobrazit filtr
Vyhledávání
Pokročilé vyhledávání
Počet objektů v databázi: 16

Wolkerova Lesní vila

Schmeissner vypracoval pro Liebiegy v letech 1901–06 letní sídlo ve svahu pod Výšinou. Waldvilla (Lesní vila) čp. 258–XV ve Wolkerově ulici anticipuje Schmeissnerovu následující tvorbu, která vychází z proudu barokizující moderny. Formálně i dispozičně se Schmeissner inspiroval francouzským typem zahradního zámku maison de plaisance. Dvoupodlažní budova má obdélný půdorys se dvěma postranními pavilony a je zastřešena mansardovou střechou, z níž vystupuje čtyřboká věžička s cibulovou bání. Pavilony jsou zastřešeny samostatně, mansardovou střechou. Vila je umístěna na vysokém soklu z hrubě…

detail

Dům pro domovníka a osobního řidiče Liebiegů

Projekt zřejmě prvního garážového autodomu ve střední Evropě vypracoval v srpnu 1904 Jakob Schmeissner a ještě téhož roku byla poměrně rozsáhlá romantizující stavba dokončena. Investorem byl Theodor von Liebieg, zapálený motorista a držitel prvního řidičského oprávnění na našem území. Objekt na půdorysu písmene L se svým formálním řešením přizpůsobuje architektuře protější vily a je zcela v intencích Schmeissnerovy rané tvorby, ovlivněné romantizujícím pojetím německé neorenesance se secesními prvky. S formálním řešením domu kontrastuje jeho funkční využití. Celé přízemí zabírala rozsáhlá…

detail

Autodům Theodora Liebiega

Do jednotlivých garáží se vjíždělo z centrálního dvora. V přízemí novostavby se v jednom křídle nacházely malometrážní byty, na které navazovala dílna s montážní jámou, následovaná garážemi pro nákladní vozy a přívěsy, kotelna a dále pak v dalším křídle garážové stání pro Liebiegovy závodní vozy a myčka. V patře bočních křídel byly celkem tři byty pro garážový personál a řidiče. Po architektonické stránce je dům řešen opět ve výrazně romantizujícím duchu s ohledem na další budovy areálu vily. Nejpoutavější prvek fasád představuje mužské a ženské poprsí uplatněné v rámci falešného hrázdění…

detail

Výstavní vila Liebieg

V roce 1906 od 17. května do 30. září proběhla pod záštitou města Liberce výstava českých Němců. Velkolepá přehlídka byla prezentací hospodářské, umělecké a kulturní úrovně německé menšiny v Čechách. Odehrávala se v prostoru nad přehradou a mj. zde byla divákům ukázána obrazová sbírka Heinricha Liebiega, kterou daroval městu. Firma Johann Liebieg & Co. představila na výstavě vzorový dům pro zaměstnance. Objekt navržený Jakobem Schmeissnerem postavila pražská firma Pohl & Kutsche. Stavbu určenou pro úředníky si prohlédl i císař František Josef I. a po ukončení výstavy byla Liebiegovými…

detail

Dům kolonie Na Zhůrách

Úmysl vystavět dělnickou kolonii vedle sledování ekonomických zřetelů je projevem sociálního cítění majitelů firmy i doklad jejich moderního myšlení. Jak totiž ukazují nesignované plány uložené v libereckém archivu, projekt se držel tehdy aktuální koncepce „zahradního města“, jak se uplatnila např. v nedalekých Drážďanech ve čtvrti Hellerau, tedy příjemného a zdravého bydlení zasazeného do přírodní zeleně. Na stejných principech bylo postaveno i tzv. Liebiegovo město. Pro liberecké Liebiegy Jakob Schmeissner vyprojektoval celou řadu staveb, jež patří k nejkvalitnější architektuře v Liberci. …

detail

Liebiegův hostinec

V přízemí pětipodlažního objektu s vysokou mansardovou střechou byla pekárna s mýtnicí, v patře hostinec s verandou a hostinskými pokoji, zbývající patra sloužila k ubytování personálu. Formálně je objekt řešen s dalšími Schmeissnerovými realizacemi shodně, včetně romantizujícího pojetí s historizujícími prvky, např. „gotizujícími“ lomenými oblouky vchodu, výkladcem pekárny a polygonální mýtnicí. Roku 1925 byl dům obohacen o zahradní altán od téhož architekta, přičemž výsledná realizace se liší od dochované plánové dokumentace. Namísto polygonální dřevěné stavbičky vznikl masivní zděný…

detail

Liebiegovo městečko

Domy jsou obklopeny zelení a centrem celého komplexu se stalo ojediněle pojaté náměstí, do kterého ústí čtyři ulice: Svatoplukova (tehdy Theodorova); Andělčina, nazvaná po matce Theodora Liebiega ml. Angelice Hyacintě (1848–1919); Mikulášská (tehdy Gisbertova, podle Theodorova o dva roky mladšího bratra) a Broumovská. Název této ulice (i jméno hostince na náměstí) měl připomínat město, ze kterého rod Liebiegů přišel před téměř sto lety do Liberce. Broumovská ulice přicházela na náměstí shora, branou v domě z roku 1911. Náměstí se tehdy jmenovalo Theodorovo. V domě č. 8 byl na náměstí v roce…

detail

Kolonie Domovina - zázemí

Sídliště je situováno na jižním svahu Monstrančního vrchu a je ohraničeno dnešními ulicemi U Domoviny, U Černého dolu a Energetiků, které jím prochází. Urbanistická osnova kolonie je zpracována ve stylu Liebiegova městečka, kdy jsou objekty seskupeny podél křivolakých komunikací sledujících průběh vrstevnic. Širší obvodová komunikace obepíná celé sídliště, užší uličky zajišťují přístup k jednotlivým domkům. V některých partiích kolonie domy svou štítovou orientací ke komunikaci evokují téměř vesnicky rostlou zástavbu. Oproti Liebiegovu městečku obsahuje typizované rodinné domky, buď izolované…

detail

Liberecká výšina

Do restaurace se původně vstupovalo přes most překlenující příkop. Poté, co návštěvník prošel kamennou vstupní branou, ocitl se na nádvoří s rumpálovou studnou a zvonem. Za slunečného počasí bylo nádvoří využíváno jako zahradní restaurace. V jednotě s architekturou byly rovněž stylové interiéry. [1]

detail