Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
12/2022
Prázdný
Žádný zázrak v podobě záchrany zámku neziskovou organizací se ale nekoná. Nezisková organizace za zámek nezaplatila a tak se celá věc dostala k soudu a zámek je bez jakýchkoliv oprav a úprav. Jaký bude jeho další osud? Podaří se soudu rychle celou záležitost uzavřít dříve, než dojde k další devastaci zámku?
2021
Používaný
Obecně prospěšná společnost Zámek Hluboš z.ú. měla v listopadu 2020 zahájit obnovu zámeckého areálu a jeho postupné otevření veřejnosti. Cílem je vytvořit ze zámku významné vzdělávací a kulturní centrum s akcentem na historicko-společenský význam osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka.
11/2020
Stavební úpravy
Podpisem smlouvy mezi stávajícím majitelem Jiřím Landou a Janou Merunkovou, která zastupuje neziskovou organizaci Zámek Hluboš, byl zahájen proces odprodeje zámeckého areálu a projekt obnovy původního letního sídla T. G. Masaryka a jeho zpřístupnění veřejnosti.
[4]
2015
Stavební úpravy
Rodině původních majitelů se podařilo koncem roku zámek prodat. Noví vlastníci plánují v hlubošském zámku mimo jiné vybudovat manufakturu s minipivovarem.
[3]
2013
Prázdný
Zámek je dlouhodobě bez využití.
[5]
2010
Na prodej
Od roku 2010 je však zámek uzavřen a je nabízen k prodeji.
[2]
2001
Od května roku 2001 byla na zámku zpřístupněna rozsáhlá expozice, která přibližovala pobyt prezidenta T. G. Masaryka na Hluboši a historii zámku.
[1]
1989
Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali.
[1]
1948
Na zámku se po znárodnění vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.
[1]
1925
V roce 1925 přešel celý majetek do vlastnictví státu a od něj ho ještě téhož roku koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948.
[1]
1920
V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč.
[1]
1918
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vyhlášení samostatného Československého státu se panství ocitlo v záboru, neboť se na něj vztahovala pozemková reforma, kterou byla vyvlastněna německá šlechta.
[1]
1872
Situace se zlepšila, když Hluboš koupil v roce 1872 bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein. Oettingenové si Hluboš oblíbili a zámek zvětšili a pseudorenesančně přestavěli.
[1]
1735
Vznik
Ani rod Bechyňů z Lažan nebyl finančně schopen panství udržet, a tak ho v roce 1735 prodal spřízněnému slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Hochbergové se velmi zasloužili o zvelebení celého kraje. Tvrz nechali ve druhé polovině 18. století do základů zbořit a na místě postavili pozdně barokní zámek s kaplí sv. Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové přecenili své finanční možnosti a museli dát zámek do loterie. Na zámku opět začalo střídání majitelů, jehož výsledkem bylo jeho nemilosrdné plundrování a zánik botanické zahrady.
[1]
1618
K osamostatnění Hluboše došlo až koncem 14. století. Prvním majitelem, který začal užívat přídomek „z Hluboše", byl Zbraslav z rodu Buziců. V dalších obdobích byla hlubošská tvrz poznamenána častým prodejem a postupováním majetku. Katastrofální důsledky nejen pro Hluboš, ale i pro celou střední Evropu, mělo české stavovské povstání v roce 1618 a následná třicetiletá válka. Vesnice byly opuštěné, obyvatelstvo vyvražděno, pole ležela ladem, tvrz byla zpustlá.
[1]
1263
Přemyslovci získaným územím podělili všechny, kteří jim s vyvražděním pomáhali. Hluboš připadla rodu Buziců. Jedním z prvních majitelů z tohoto rodu byl v polovině 13. století Oldřich Zajíc, který vlastnil i nedaleký hrad Valdek (první zmínky o hradu v roce 1263), a proto se Hluboš stala součástí valdeckého panství.
[1]
1000
V Hluboši stála původně dřevěná, pouze palisádní obehnaná tvrz, přes niž vedla karavanní cesta. Tvrz stála pravděpodobně v místech nejhořejší části dnešního zámku. Později byla na jejím místě postavena tvrz zděná. Tato tvrz již byla obehnána hradbou, příkopem a uzavřena vraty. V době nebezpečí si sem mohli obyvatelé vesnice uložit cennější věci. Krajina v okoloí Hluboše náležela v 10. století k panství Slavníkovců. Teprve po vyvraždění tohoto rodu na Libici u Poděbrad na přelomu tisíciletí přešlo celé jejich území do rukou Přemyslovců.
[1]