Přidat dům
| Zaregistrovat se
Menu
Uživatel
Hledat
| Zaregistrovat se

Poldi Kladno

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Hutnický
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Dubská 994
27203 Kladno – Dubí
Kladno
50° 9' 20.5'', 14° 7' 18.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace
Plakát Dopis pro sousedy

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2/2019 Společnost Opimo Trade doplatila za Poldi, kterou v lednu vydražila, částku 50 milionů korun, a stala se tak jejím vlastníkem za celkových 140 milionů korun.
10/2018 Také třetí pokus o prodej kladenské hutě Poldi zkrachoval. Vydražitel ve stanoveném termínu nezaplatil, srpnová dražba firem Poldi a Poldi Trade je tudíž zmařená. Vítězem poslední dražby, která se konala na konci srpna, byla společnost Elaria Group. Zaplatit měla 256 miliónů korun. Neznámá firma byla založena letos v dubnu. Sídlo má v administrativní budově v Praze 4. Jde však jen o virtuální kancelář spravovanou firmou Smart Office&Companies, která se zabývá poskytováním prestižních sídel pro firmy a prodejem předzaložených společností.[5]
6/2018 V červnu se koná druhá dražba. V ní uspěl podnikatel Jindřich Vlček se společností Warhols Hold. Částku 251 milionů korun ve stanovené lhůtě také neuhradil.[6]
4/2018 Poldi se poprvé draží v dubnu za vyvolávací cenu 160 milionů korun.[4] Vydraženo bylo za 261 milionů, vítězná firma Compagnia del mediterraneo Steel založená krátce před dražbou ale včas nezaplatila.
2017 Prázdný

Soud v březnu povolil reorganizaci firmy, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. Pomoci měl nový investor, jednání však nevyšla. [6] Krátce před Vánoci, dostal zbytek zaměstnanců (zhruba 150) výpověď.[3]
2016 V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor.[6]
2014 Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. [6]
2012 Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem Poldi s. r. o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.[6]
2001 V tendru vítězí Mossei International Holding, která rovněž vzápětí odstupuje.[2] V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna). Poldi Hütte v polovině roku 2009 dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně.[6]
1999 Zemek prodává svůj závod německé společnosti Scholz 2000 – o huť Dříň se znovu uchází Vladimír Stehlík, vítězí firma Kapitál, ta vzápětí odstupuje.[2]
1998 Poldi kupuje ocelářský magnát Zdeněk Zemek, v opuštěné huti Dříň pokračuje konkurs, v září si ji pronajímají Třinecké železárny.[2]
1996 Komerční banka přestává financovat Poldi Ocel, podán návrh na konkurs, Vladimír Stehlík i jeho syn Marko se ocitají ve vazbě 1997 – vyhlášen konkurs na Poldi, zástupci ProWinu, kterým Marko Stehlík prodal továrnu za patnáct milionů korun, prodávají podíl lichtenštejnské Blax Corporation, ta je obratem prodává firmě Spontan Baubetreuungs, Poldi má 1100 zaměstnanců.[2]
1994 První spory mezi Vladimírem Stehlíkem a vedením staré Poldi, první přerušení dodávek energií pro neplacení závazků, začátek propadu výroby.[2]
1993 Zhoršující se situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby, vláda hledala východisko v urychlené privatizaci. Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala firma Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i kapitál. [6]
2/1992 V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu.[6]
1991 Podnik se dostal do hluboké platební neschopnosti, závazky převyšují o více než jednu miliardu korun pohledávky.[2]
1990 Roku 1990 obdržela POLDI zlatou medaili na výstavě Brussels Euréka za ocel POLDI ATABOR, sloužící k ukládání jaderných odpadů. Státní podnik Poldi Spojené ocelárny má dvacet tisíc zaměstnanců, vyrábí ročně milion tun oceli.[2]
1989 Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením tuzemské výroby. Koncern se postupně stával ztrátový a pracoval na zlomek kapacity.[6]
1980 Roku 1980 byly použity titanové slitiny POLDI na čs. akrobatické letouny Zlín Z-50, na nichž letci Ivan Tuček a Petr Jirmus získali tituly mistrů světa v letecké akrobacii. [1]
1969 Roku 1969 byla zahájena výroba chirurgických souprav z korozivzdorných ocelí Poldi. [1]
1945 Poldina huť byla po roce 1945 znárodněna a následně spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. [6]
1938 Během okupace byla Huť Poldi součástí Herrmann-Göring Werke. Roku 1938 byly dodány konstrukční oceli pro automobil Thunderbolt, s nímž britský závodník George Eyston v letech 1938–1939 ustavil tři světové rychlostní rekordy, všechny nad 500 km/h. V téže době vrcholily dodávky ocelí POLDI pro československou armádu. Již dříve dodala Poldina huť pancéřování pro největší československou válečnou loď, dunajský monitor President Masaryk. Těsně před 2. světovou válkou měla Poldina huť pobočky se sklady a obchodní zastoupení ve 39 zemích světa.[1]
1932 Generálním ředitelem Poldiny hutě byl v období 1932–1945 Dipl. Ing. Dr. Franz Hummelberger.[1]
1929 Roku 1929 zaměstnávala Huť Poldi 4000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, zejména dělových a kulometných hlavní, nástrojů a klikových hřídelů. Dvě třetiny produkce se vyvážely.[1]
1922 V roce 1922 byla patentována žáruvzdorná ocel POLDI AKC, jejíž složení celosvětově ovlivnilo vývoj těchto materiálů.[1]
1916 V letech 1916–1920 vznikla pobočka firmy v Chomutově.[1]
1909 Roku 1909 byla použita ocel Poldi na konstrukci vozu Blitzen Benz, který v roce 1911 ustavil v Daytoně (USA) světový rychlostní rekord 211,51 km/h. [1]
1908 Roku 1908 vznikla v huti Poldi první elektrická pec na území dnešní ČR.[1]
1903 V letech 1903–1911 postavil slavný vídeňský architekt Josef Hoffmann „Dům hostů Poldi“ včetně vnitřního vybavení, vilu pro ředitele a navrhl nové fasády budov. [1]
1900 Roku 1900 zaměstnávala Huť Poldi asi 1200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků, zejména děl, hlavní, dále ocelová péra, ocel na nástroje a ocelové dráty. Většina výrobků se vyvážela. Kolem roku 1900 zde bylo vyvinuto velmi úspěšné Poldi kladívko na dílenské měření tvrdosti, varianta Brinellovy metody. [1]
1898 Roku 1898 Wittgenstein své podíly ve společnosti prodal a žil jako bohatý soukromník a známý mecenáš.[1]
1897 Roku 1897 dodávala huť výkovky pro první oceánské rakousko-uherské bitevní lodě třídy Habsburg. Wittgenstein byl tvrdý podnikatel a jeho racionalizační kroky – zejména v Rakousku – vyvolaly značný odpor. [1]
1893 V roce 1893 si nechal podnik registrovat ochrannou známku s profilem hlavy paní Leopoldiny (Poldi). [1]
1889 Vznik

Kladenské železárny Poldi založil v sousedství Vojtěšské huti na Kladně vídeňský podnikatel a ředitel válcoven v Teplicích Karl Wittgenstein, otec slavného filozofa Ludwiga Wittgensteina. Na počest jeho manželky Leopoldiny, která pocházela z Prahy, dostal podnik jméno Poldina huť. Huť byla součástí velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu, „Pražské železářské společnosti“ (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), do něhož patřily i železárny v Králově Dvoře u Berouna. [1]
Zobrazit celou časovou osu Skrýt časovou osu

Náhled galerie

Zobrazit kompletní galerii

Náhled galerie

Skrýt kompletní galerii

Skrýt kompletní galerii

Články

4. února 2019
ct24.ceskatelevize.cz
Kladenská huť Poldi má nového majitele
2. října 2018
ct24.ceskatelevize.cz
Už potřetí ten, kdo vydražil Poldi, nezaplatil. Správce mluví o maření prodeje — ČT24 — Česká televize
[6]
2. října 2018
www.novinky.cz
I třetí pokus o vydražení kladenské Poldi zkrachoval
[5]
11. dubna 2018
zpravy.aktualne.cz
Poldi jde do dražby. Podívejte se, jak teď vypadají kdysi slavné ocelárny
[4]
19. prosince 2017
byznys.ihned.cz
Kladenské Poldi dá výpověď všem svým 150 zaměstnancům. Nemáme peníze na další provoz, řekl insolvenční správce
[3]
13. prosince 2015
www.tyden.cz
Stručná zpráva o konci Poldi Kladno
19. října 2001
www.euro.cz
VÝVOJ POLDI KLADNO PO ROCE 1989
[2]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

12. března 2020
photos.app.goo.gl
Autor externí galerie: Rendy
11. února 2018
lotusesprit.rajce.idnes.cz
lotusesprit.rajce.idnes.cz
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 48 - Poldi - Retenční nádrže a přečerpávací stanice
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 49 - Poldi - válcovna
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 50 - Poldi - Sklad šamotu
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 51 - Poldi - Prázdná hala
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 52 - Poldi - sklad
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 53 - Poldi - zbytek
10. květen 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
Opuštěné stavby 47 - Poldi - Bílý dům

Odkazy

www.fabriky.cz
fabriky.cz
podzemi.solvayovylomy.cz
podzemi.solvayovylomy.cz
cs.wikipedia.org
Huť Poldi – Wikipedie
[1]

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Jikis Spoluautoři: Rendy, karaspatrik aktualizováno: 3. října 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.