Freyův dvůr / bývalá tvrz

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zemědělská usedlost
Stav: Zaniklý
Adresa mapa
Freyova 25
19000 Praha – Vysočany
Hlavní město Praha
50° 6' 32.2'', 14° 30' 3.7''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Historie - První zmínka o Vysočanech samotných pochází z roku 1239, kdy Václav I. daroval témuž konventu 128 vsí a mezi nimi i Vysočany. Kladrubští benediktíni však posléze začali takto nabytý majetek po částech prodávat, což zapříčinilo velikou rozmanitost vlastnických vztahů. Ve Vysočanech se v důsledku toho nevytvořilo přirozené centrum, jakým bývala náves, škola nebo kostel. Spíše jen formálně byla za jakýsi středobod Vysočan považována tvrz, která byla právě v těchto místech. Vystavěl ji syn Lucemburkova lékaře Ješek z Vysočan. Sídlo prodělalo následně spoustu přestaveb a splynulo s tehdy sousedním dvorem. Dvůr byl roku 1715 prodán Romediovi Janu Františku hraběti z Thunu na Cholticích. Od té doby se dvoru říkalo též Janečkovský. V roce 1719 jej získala Marie Josefa z Thunu. Po ní následoval v neuvedených letech Ferdinand Scharf a dále deset dalších držitelů od roku 1724 počínaje Karlem hrabětem z Pottingu a roku 1804 Karlem hrabětem Pachtou z Rájova konče. 

Rod Freyových (1835-1945) - Za zakladatele průmyslové tradice Vysočan může být považován rod Freyových. Bedřich Frey starší zde založil roku 1835 cukrovar. Společně se synem rozvíjel veřejný život obce, postaral se o vybudování zdejší školy a po několik let byl pak ve Vysočanech starostou. V polovině 19. století si Bedřich Frey starší od pražských dominikánů u sv. Jiljí pronajal část zdejšího dvora, který později odkoupil. Jeho syn, Bedřich Frey mladší, dvoru od roku 1896 vtiskl slávu svou mlékárnou. Součástí dvora byl tehdy velký kravín a zpracovávalo se zde mléko. Zdejší mlékárna byla hodně známá; v Praze tenkrát byly tři: Trojská mlékárna, Radlická mlékárna a Vysočanská mlékárna Bedřicha Freye.

V roce 1895 byla mlékárna rozšířena o další budovy a moderní zařízení. Kotelna byla vybavena dvěma parními kotli, byla zřízena odstřeďovna, umývárna lahví, máslárna, sýrárna a výpravna mléka. Vznikla tak už skutečně moderní výroba, která si zasloužila označení parní mlékárna.

Firma provozovala až do konce 1. světové války rozvoz mléka vlastními koňskými potahy. Sto párů koní se střídalo o padesát bílých vozů s nápisem „Vysočanská mlékárna, B. r. Frey“. Kromě zásobování stálých odběratelů nabízel se prodej mléka i nahodilým zájemcům, které z korby vozu na určených zastávkách obsluhovaly dvě bíle oblečené ženy.

Rok 1933 přinesl další změny: došlo k zakoupení tavičky sýra a rodinný podnik byl akcionován. Změnil název na „Vysočanská mlékárna B. Frey, a. s.“ a dosavadní majitel B. E. Strohmayer-Frey byl jmenován předsedou společnosti, kterou pak vedl až do konce války. Roku 1935 už činila denní produkce mléka 15 000 litrů a firma otevřela oblíbený mléčný bar na Václavském náměstí v domě U Šenfloků č. pop. 824/29 – trochu paradoxně na místě někdejšího domu se staletou pivovarskou tradicí. Kromě toho mlékárna vlastnila na území velké Prahy asi 70 prodejen a zásobovala tak prakticky celé město.

Emma Destinnová - Freyovi si kromě péče o rozvoj podnikání a prestiž vysočanské obce udržovali též široký kulturní rozhled. V rodinném sídle na vysočanském statku stávalo koncertní křídlo značky Bechstein, na něž při svých návštěvách hrávala Ema Destinnová, jejíž sestru Jindřišku Kittlovou pojal B. E. Strohmayer-Frey (osvojený sirotek B. Freyem mladším) za manželku. 

Po roce 1945 - S II. světovou válkou končí zdejší sláva rodů Freyových. Přestože svobodný pán Frey z Freyenfelsu hovořil důsledně česky, hlásil se k německé národnosti, což vedlo k tomu, že musel Českou republiku opustit a dožil v Rakousku, kde zemřel roku 1958. Dvůr byl také roku 1945 poškozen spojeneckým náletem na zdejší průmyslové podniky.

1. ledna 1948 byl jejich podnik znárodněn a prošel rozsáhlou rekonstrukcí, po níž provozní výkon stoupl desetinásobně. Od 1. července 1955 se znárodněná firma stala součástí národního podniku Vysočanské mlékárny s označením „závod 03“. Ovšem provoz byl později přenesen k Harfě na Českomoravskou ulici, kde měly Vysočanské mlékárny ústřední výrobu. Jejich spojením s Pražským mlékárenským průmyslem pak v roce 1963 vznikl národní podnik Laktos. Původní objekt mlékárny byl zbořen při přestavbě Freyovy ulice v roce 1956, další část dvora zanikla při budování stanice metra Vysočanská kolem roku 1993, a tak jedinou připomínkou Freyova mlékárenského podnikání ve Vysočanech zůstává socha Piety, která stávala nad vjezdovou branou do dvora (dnes je uložena v oddělení kultury Městské části Praha 9 na Proseku) a tento objekt. Kolem objektu se dochovala i vysoká ohradní zeď původní tvrze, která sloužila také jako ochrana proti Rokytce, která se často v minulosti rozvodňovala, než byla v roce 1906 regulována.

Současnost - V současnosti je toto místo v majetku společnosti, která vlastní i přilehlý hotel Clarion. Zhruba v roce 2010 se uvažovalo o rekonstrukci objektu, aby sloužil jako zázemí obchodního centra, ale pak se mluvilo i o demolici. Další plány nejsou známy. 

Okolí - Na západ od dvora se rozkládaly křivolaké uličky. Stávala tu i známá Leštinova kovárna. Lidově se těmto uličkám říkalo „V alejíčkách“. Svá poslední léta svého života tu dožil zasloužilý vysočanský učitel a národní buditel Jan Pravoslav Přibík. Na severozápad od dvora stála "nová škola", dnes je v budově Anglické gymnázium. Na sever od dvora byla vysočanská radnice. Na východ od Freyova dvora stál Špitálský dvůr., více o něm ZDE. Na jih od dvora byl malý rybníček, z něho vytékal pramen do Rokytky. Nad ním byla zvonička a kříž. Bylo to místo společenských událostí - kulturních, zábavních i sportovních.

Vzpomínky z roku 1962 -
"...Kousek pod radnicí byl na nároží Pospíšilův statek, kam jsme chodívali před válkou (je myšleny 1. světová válka) pro mléko. Vešli jsme s bandaskami do chléva a tam jsme čekali, až děvečka nebo hospodyně nadojí. A pak jsme to ještě teplé a husté mléko upíjeli z bandasek, než jsme ho donesli domů. Za rohem byla hospoda u Nováků a když se šlo zadem, přišlo se k Jahnovic stavení. Cesta mezi těmito hospodami a statkem se nazývala v naší mluvě V alejíčkách. Rostly tam akáty, dole pod schody byla louka a naproti byl statek Štěpova rodu. Naproti, kde je dnes kovárna pana Leštiny byla kovárna u Kubů
"...Tam co my jsme chodívali pro mléko byl starý nizounký dům se dvorem, stodolou a chlévem. Hospodyně, říkalo se jí „paňmáma“ nám, dětem vždy ukrojila krajíc doma upečeného chleba, a mléko nám nalila do hrnku, abychom neupíjelo z bandasky. V celých Alejíčkách bylo jen jedno světlo, které nestačilo celou cestu lemovanou stromy a keři osvítit, tak jsme se tam večer báli chodit, hlavně v zimě, když už byla brzo tma..."

Časová osa

2021 Zaniklý

Demolice těchto staveb proběhla na jaře 2021. [2]
2020 Prázdný

Do současné doby (2020) se zachovala pouze kamenná zeď v jižní části dvora a dvojice hospodářských budov s popisnými čísly 25 a 28. Budovy nicméně nejsou využívány, jejich okna jsou zazděna a pozemek ohrazen ocelovým dočasným plotem. [1]
7/2017 Prázdný
3/1945 Prázdný

25. března 1945 byl dvůr těžce poškozen v rámci spojeneckého bombardování Prahy a z budovy tvrze zbylo jen kamenné přízemí. Některé budovy dvora byly obnoveny, samotný objekt tvrze byl ale přes žádost památkářů a místních zbořen, podle mapových záznamů k tomu nejspíše došlo v 50. letech 20. století. [2]
1880 Stavební úpravy

V roce 1880 byla tvrz přestavěna. Původní gotická stavba z opukového zdiva byla navýšena o cihlové patro s výrazným balkonem podepřeným sloupy a břidlicovou střechou. Zajímavostí je, že do tvrze vedla první telefonní linka na území dnešní Prahy. Zřízena byla Bedřichem Freyem mladším a od 21. května 1881 spojovala tvrz s vysočanským cukrovarem. [2]
1851 Používaný

Na dvoře od poloviny 19. století bydlela rodina Freyových, podnikatelů, kteří ve Vysočanech založili cukrovar a mlékárnu. [2]
1350 Používaný

Předchůdcem tvrze byla středověká zemědělská usedlost vlastněná kladrubským klášterem. Ve 14. století byla klášterem prodána a následně několikrát změnila majitele. Některým z nich, pravděpodobně Ješkem z Vysočan, byla v části dvora vystavěna tvrz. [2] (letopočet je pouhý odhad)

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty Rendy Spoluautoři: maricern aktualizováno: 30. září 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.