Zámek Polanka nad Odrou

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Jaromíra Šamala 327
72525 Ostrava – Polanka nad Odrou
Ostrava-město
49° 47' 10.1'', 18° 10' 2.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Statek SoMa s.r.o. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2009 Prázdný

Neboť šest restiuentů nemá o obnovu zámku zájem, objevil se znovu plán na demolici. Proti tomu vznikl v obci odpor. Skupina mladých lidí z Polanky se pokouší jeden z mála objektů ze 17. století na území Ostravy zachránit. Pokud ale nenajdou rychle investora, který by dokázal objekt, který je 5 km od dálnice Ostrava - Brno, využít pro komerční podníkání, příjdeme o další zámek na území dnešní Ostravy (z původních 11 zámků jich stojí v Ostravě již jen 6 a to včetně zámku v Polance).
1989 Prázdný

Zámek byl restituován rodině Doleželů. [2]
1965 Prázdný

Poprvé se uvažuje o demolici zámku. Nakonec zámek zachránilo místní JZD, které se rozhodlo upravit zámek na sýpku, sklady a dílny. Tento čin byl v tehdejším tisku líčen jako záchrana umělecké památky. Ve skutečnosti to znamenalo zkázu objektu - interiéry byly zcela změněny, byly odstraněny dřevěné pavlače v nádvoří a v souvislosti s budováním dílen byly téměř úplně zlikvidovány interiéry východního a jižního křídla. Zničena byla také kaple a vybourán cenný portál s deskou s erby zakladatelů v západním křídle. [2]
1948 Používaný

Zámek přešel do majetku státu a později obce. Nakonec zámek získalo místní JZD. [2]
1925 Používaný

V rámci provádění první pozemkové reformy přešel dvůr se zámkem jako zbytkový statek do majetku rodiny Doleželů. Ti si v přízemí zámku zřídili svůj byt, ale další prostory již využívali jen jako sklady a sýpky. [2]
1895 V rekonstrukci

Tehdejší majitel zámku, Gebhard III. z rodu Blucherů, přistoupil k rozsáhlé opravě zámku, kterou prováděl stavitel Emil Hanke z Klimkovic. Tato oprava, jak vyplývá ze zachovalé dokumentace, měla za cíl především zachránit tuto památku. Tato oprava byla na dlouhou dobu poslední, 20. století přineslo již jen devastaci. [2]
1832 Používaný

Dcera manželů Larisch-Monnichových Marie Nepomucena Larisch-Monnichová, která zdědila v roce 1829 Horní Polánku a další rodové majetky, se v tomto roce provdala za pruského šlechtice Gebharda II. Leerechta Bluchera z Wahlstadtu. Tehdy také definitivně končí rezidenční i správní funkce hornopolaneckého zámku. [2]
1787 Používaný

Po smrti Jana Václava Monnicha zdědila Horní Polánku jeho dcera Anna Marie, poslední žijící příslušnice rodu Monnichů, která se vdala za Jana Larische ze Lhoty. [2]
1718 Používaný

Po smrti Rosiny Heleny Želecké zdědily Horní Polanku v roce 1710 její 3 děti. V tomto roce se stala majitelkou pouze dcera Marie Helena. Ta si vzala za manžela Gottfrieda Alexandra Monnicha. Horní Polanka se tak stala jedním z prvních majetků tohoto rodu ve Slezsku. [2]
1692 Používaný

Z tohoto roku a z roku 1703 se dochoval podrobný popis inventáře zámku, který byl zpracován po smrti vdovy po Janu Kryštofovi Vaneckém, Rosiny Heleny Želecké. Dozvídáme se například, že místnosti v přízemí byly většinou klenuté a sloužily hlavně jako hospodářské zázemí. Obytné místnosti, většinou plochostropé, byly v prvním patře. Je zde podrobně popsána i výzdoba jednotlivých místností. [2]
1663 V rekonstrukci

Pravděpodobně kolem tohoto roku je tvrz přestavěna na zámek. V tomto roce také Jan Kryštof Vanecký věnoval 400 slezských tolarů na údržbu kaple. [2]
1639 Používaný

Tvrz zdědil Jan Kryštof Vanecký. S Janem Kryštofem Vaneckým z Jemničky je ve většině literatury spojováno rozšíření původní renesanční tvrze do podoby čtyřkřídlého barokního zámku. Tato úvaha vycházela z existence erbovní desky s aliančním erbem Jana Kryštofa Vaneckého a jeho manželky Heleny Salomeny, rozené Mullerové z Reichenbergu, umístěné nad renesančním vstupním portálem v západním zámeckém křídle. Někdy v polovině 60. let 20. století však byl tento portál i erbovní deska vybourány a údajně umístěny v novojičínském muzeu. Ve skutečnosti je však tato památka nezvěstná. [2]
1599 Používaný

Kryštof ji postoupil své manželce Konstancii Porubské z Velké Poruby. Ta na tvrzi nechala vybudovat kapli Archanděla Michaela. Tato kaple, v níž byly zachovány některé renesanční architektonické články, byla do zániku v 2. polovině 20. století součástí východního zámeckého křídla. [2]
1595 Používaný

Tvrz prodal Zikmund mladší Sedlnický z Choltic Polanku Kryštofovi Bzencovi z Markvartovic. [2]
1586 Vznik

První zmínky o zdejší tvrzi, kdy Zikmund Sedlnický z Choltic zajišťoval na této tvrzi věno své manželce Sáře Rubigalové z Karlstortu. Výstavbu provedli Sedlničtí z Choltic. Tvrz byla postavená na okraji svahu k rybníku a místnímu potoku. Vzhledem k době výstavby je pravděpodobné, že tvrz již nebyla opevněným objektem, ale spíše renesančním pohodlným obydlím. [2]

Články

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

13. ledna 2018
Statek SoMa s.r.o.
Poznámky
1/10
13. ledna 2018
Schroerenová Marie
Poznámky
1/20
13. ledna 2018
Korábová Jarmila Libuše Mgr.
Poznámky
1/20
13. ledna 2018
Hanáková Libuše MUDr.
Poznámky
2/20
13. ledna 2018
Doležel Matyáš
Poznámky
1/10
13. ledna 2018
Doležel Jan Ing.
Poznámky
12/20

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy, pe.zeman aktualizováno: 20. dubna 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.