Ledárny Braník

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Spotřební
Stav: Prázdný
památkový katalog
Adresa mapa
Ledařská 7
147 00 Praha – Braník
Hlavní město Praha
50° 1' 57.0'', 14° 24' 21.5''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: NARON s.r.o. (IČ 26102871) (katastr)
Architekt: Kovařovič Josef

Doplňující informace

Industriální areál ve stylu pozdní geometrické secese s uplatněním režného zdiva vznikl v letech 1908–1911 podle projektu architekta Josefa Kovařovice.

V centru areálu je dominantní objekt lednice (čp. 7), propojené původně s řekou dnes již neexistujícími lávkami a výtahy na led.

Součástí areálu je vila – dům správce, budovy bývalých stájí (čp. 238) a bývalé kolny (strojovny, sklady, dílny).

Stavba lednice je unikátní nejen architektonicky, ale i technicky – byla zde použita raná železobetonová konstrukce a důmyslný systém větrání a kanalizace. [3] Kapacita uskladněného ledu byla 20 tis. tun.[4]

Areál bývalých ledáren je vynikajícím příkladem industriální architektury. Jeho památková hodnota spočívá v dochovaném původním konceptu areálu, v hodnotném architektonickém a technickém řešení budov i dochovaných řemeslných a architektonických detailů. Budova lednice na témeř čtvercovém půdoryse se nachází v centru areálu. S řekou byla propojena pomocí dnes již neexistujícíh lávek a výtahů na led.

Lednice umístěná uprostřed areálu je jeho hlavní dominantou. Objekt byl na svou dobu řešen konstrukčně zcela vyjímečně jako prostorná trojlodní hala o rozloze 2300 m2, s železobetonovou konstrukci značných rozměrů, obehnaná mohutnými obvodovými zdmi s korkovou izolací. Stěny jsou skosené se zesíleným nárožím a členitou atikou. Na fasádě směrem k řece jsou dodnes patrné pozůstatky bývalých lávek a výtahů na led, kterými byly z přilehlé zátoky řeky Vltavy v zimních měsících dopravovány vysekané bloky ledu. Podjezdy s rampami sloužily k vybírání a expedici.

Formálně zpracované průčelí má jednotnou kompozici a sedlové střechy, částečně kryté atikami, tvoří velice důležitou součást celkové siluety. Střechu proráží třináct větracích otvorů krytých věžičkami. Vnější plášť objektu je pojednán v kombinaci omítaného a režného zdiva z červených cihel, vyskládaných do diagonálních obrazců. Secesní rostlinný i geometrický dekor lemuje otvory, v podobném duchu jsou vyrobeny mříže, vrátka a jiné kovové prvky. [1]

Události

DATUM DRUH NÁZEV AKCE FB GOOUT GALERIE DALŠÍ
29.04 - 30.06.2021 Festival Autokino Ledárny FB událost Další odkaz
25.08.2021 Koncert Calin, STEIN27, KOJO & Indigo FB událost Vstupenky
26.08.2021 Koncert Pražský výběr FB událost Vstupenky
27.08.2021 Koncert Renne Dang + live band FB událost Vstupenky

Časová osa

4/2021 Prázdný

V areálu se spouští Autokino Ledárny. [9]
6/2018 Prázdný

Zpustlé budovy jsou dnes využívány jako autoopravna nebo skladiště, bohužel ale podléhají neúprosnému zubu času. [6]
2010 Na začátku roku 2010 byl konzultován se zástupci NPÚ záměr konverze areálu bývalých ledáren. K dokumentaci pro územní řízení navrhující přeměnu a dostavbu areálu ledáren (na bytové objekty, komerční plochy a pro hotelové ubytování) bylo v roce 2010 vydáno odborné vyjádření NPÚ a následně závazné stanovisko Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. K realizaci uvedeného záměru však nedošlo. [3] [4]
1999 Na konci devadesátých let se jej pokusila zakoupit i Praha, ale byla přeplacena zahraničním investorem. [4]
1995 V polovině devadesátých let 20. století se o areálu přemýšlelo jako možné místo pro nevěstinec. Magistrát v rámci řešení boje s prostitucí a night-kluby, dal zadání všem městským částem, aby vytipovaly lokalitu na svém území, kde by byla tato činnost tolerována. V okolí ledárny totiž nikdo nebydlí a hlavní objekt nemá okna, byl tedy ideálním kandidátem na takovouto lokalitu. [4]
1990 Památkově chráněno od 22. 10. 1990. [1]
1989 Po r. 1989 areál několikrát změnil majitele. [4]
1985 V polovině osmdesátých let 20. století byl návrh na přeměnu areálu v paleontologické muzeum. Návrh nebyl realizován. [4]
1964 Branické ledárny jsou od roku 1964 chráněnou stavební památkou. [4]
1954 Původní provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Slapské přehrady Vltavské vodní kaskády, jež fakticky způsobila, že řeka Vltava v zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za těch největších mrazů. [4]
1954 Provoz ledáren byl zastaven v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády, díky níž již Vltava téměř vůbec nezamrzá.  
1910 Na jižní i severní fasádě je v dekorativních poli umístěn plasticky pojednaný letopočet 1910. [1]
1909 Vznik

Branické ledárny pocházejí z let 1909 - 1911, jejich nezaměnitelnou podobu jim vtiskl architekt Josef Kovařovič. Pro jejich výstavbu bylo vybráno jedno z nejstudenějších míst vltavského břehu. Dominantní budovou celého průmyslového areálu je vlastní lednice, jejíž exteriér je charakteristický vyváženým secesním dekorem. V jeho severní části se nachází vila, kde sídlila správa ledáren. Led zde byl uskladňován po celý rok. Pomocí nákladních povozů tažených koňmi byl následně distribuován do jednotlivých hospod v Praze a okolí.
1908 Vznik

Industriální areál ve stylu pozdní geometrické secese s uplatněním režného zdiva vznikl v letech 1908–1911 podle projektu architekta Josefa Kovařovice. [3] Budovu postavila známá karlínská firma Nekvasil. [4]

Články

24. květen 2021
Branické Ledárny. Architektonický skvost, který čeká na své znovuzrození | Vltava
8. ledna 2019
Život se z nich dávno vytratil. Chátrající pražské nádraží a ledárny čekají na další využití | Vltava
15. června 2018
Vzpomínka na zamrzlou řeku. Secesní unikát u břehu Vltavy chátrá | Design | Lidovky.cz
[6]
22. září 2011
Objevte Zapomenutá místa Prahy - Aktuálně.cz
4. února 2011
Ledaři z Braníku - Euro.cz
[7]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

27. února 2016
Michal Vacátko
22. září 2011
Objevte Zapomenutá místa Prahy

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
NARON s.r.o.

Mapa

Autor karty Monika W. Spoluautoři: Rendy, Spirala aktualizováno: 6. ledna 2021

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.