Raketová základna Klondajk

2001 Prázdný

Protiletadlová raketová základna byla na přelomu let 2001/2002 i s novým útvarem zrušena. Poté byla základna opuštěna a nevyužívaná. Větší část pozemků byla navrácena původním majitelům, šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů (konkrétně zóna s označením C). Mansfeldové poté uvažovali o zboření veškerých staveb, které se na území zóny C nacházeli, kvůli nedostatku finančních prostředků však od tohoto plánu upustili. Zbytek základny (část A a B), kde stojí velké množství staveb byl prodán do soukromých rukou. [1]

2000 Používaný

Roku 2000 zde vznikl samostatný útvar VÚ-4431 Dobříš. [1]

1995 Používaný

Po reorganizaci roku 1995 zde působil vojenský oddíl 4431, který byl vyzbrojen pouze raketami středního doletu S-75 Dvina a krátkého doletu S-125 Něva. [1]

1985 Používaný

Po jejím dokončení zde působil vojenský útvar 5180, tvořený 17., 18. a 19. protiletadlovým raketovým oddílem. Útvar byl vyzbrojen raketami dalekého doletu S-200. Budování této základny na Hřebenech Brd v polesí Rochota kolem kóty 604 m n. m., na hřebeni mezi vrcholy Jistevník (606 m n. m.) a Vrážky (577 m n. m.), bylo velice náročné, kvůli špatným přírodním podmínkám a také i díky rozličné stavební dokumentaci. Celá stavba probíhala za přísného vojenského utajení. Kvůli výstavbě byla přeložena červeně značená hřebenová turistická trasa do jižnější polohy. [1]

1981 Vznik

Protiletadlová raketová základna (jíž se nejen mezi vojáky základní služby přezdívalo Klondajk) byla vybudována mezi lety 1981–1985. Ve své době šlo údajně o jednu z největších protiletadlových základen na českém území. Základna neměla sloužit k obraně Prahy. Rakety dalekého dosahu S-200 Vega mohly zasahovat vzdušné cíle ještě nad územím protivníka a byly určené k ničení cílů letících ve velkých výškách, rušících letounů nebo bombardovacích svazů. Mimo jiné měla doplnit i obrannou linii států Varšavské smlouvy. [1]