Zdroje informací: Zpravodaj Ševětínska, VIII. ročník, č. 2, červen 1978, s. 10. Kronika obce Ševětín, PD činnost
11/2019
Zaniklý
Došlo k demolici objektu.
[4] [5] [6]
10/2019
Prázdný
Místo historického zemědělského dvora Švamberk u Ševětína na Českobudějovicku má vzniknout nová průmyslová zóna.
Podle projektu areál zabere 20 hektarů půdy a zaměstnávat by mohl stovky až tisíce lidí. Proti záměru ale vznikla petice, pod kterou je přes tisíc podpisů.
[2]
6/2017
Prázdný
Dvůr vlastní C.D.K.K. INVESTMENT s.r.o., jedním z jednatelů je jeden z nejbohatších Čechů Jaroslav Čadek, bývalý důstojník StB a vlastník mnoha nemovitostí na jihu Čech i v Praze. Například zámeček Hanspaulka v Praze, v němž sídlí Institut Václava Klause. Za pronájem sídla v zámečku inkasuje Jaroslav Čadek nájemné od majitele PPF Petra Kellnera, který ho Klausovi hradí jako sponzorský dar. Čadkův majetek odhaduje týdeník Euro zhruba na tři miliardy korun.
[1]
1998
Prázdný
Veškerá činnost byla cirka po pěti letech ukončena a pozemky byli prodány. Švamberk koupila firma Carridi s.r.o.
1993
Stavební úpravy
Dvůr byl v restituci vrácen rodině Franků, kteří zde obnovili pěstitelskou a zahradnickou činnost. Došlo k úpravě rybníka Stojčín, kde byla vytvořena pláž ke koupání, rybaření a část rybníka sloužila k plavení koní, kteří byli ustájeni v bývalém ovčíně, kde sídlila jezdecká škola. Stáje dvora byly zrekonstruovány a přetvořeny v restauraci. V objektu byla i možnost ubytování. V přilehlých budovách byla vybudována prodejna a v domcích bydleli zaměstnanci. Okolní pozemky byli využity k vybudování školky na okrasné dřeviny a zahradnictví. Za hlavní budovou byli postaveny skleníky.
1951
Dvůr byl převeden k ředitelství šlechtitelských stanic Slapy u Tábora, později přejmenovanému na Krajský výzkumný ústav zemědělský. Od 1.1.1956 pak pod šlechtitelský a semenářský ústav pícninářský Trubsko u Brna. Dnem 31.12.1977 ukončila svojí činnost předáním do družstevního sektoru JZD Ševětín šlechtitelská stanice Švamberk. Výpovědní lhůta vedoucího stanice ing. Vratislava Vorala končí 30.6.1978.
1937
Dle kroniky obce Ševětína je již v tomto roce majitelem Švamberka Hugo Frank.
1929
Dr. Holý pokračoval v tradici dobytkářské a mlékařské. V době zaneprázdnění prof. Holého mu vedl hospodářství jeho zeť Hugo Frank spolu se správcem V. Lískovcem, pozdějším dlouholetým vedoucím stanice.
1924
Stavební úpravy
Dr. Holý provedl zmodernizování dvora, vystavěl nové obytné budovy a založil vzorné pokusnictví v návaznosti na šlechtění, zahradnictví a školkařství.
1921
V letech 1921 až 1924 byl dvůr Adolfu Schwarzenberkovi zabrán a půda rozdělena obyvatelstvu okolních obcí (malozemědělcům a bezzemkům). Po odtržení okrajových polí ode dvora vznikly dva zbytky. Menší cca 13 ha spolu s cihelnou a menší hospodářskou usedlostí odkoupil bývalý schwarzenberský šafář ze Bzí, Zvánovec za 70000Kčs. Větší – dvůr Švamberk se 125 ha pozemků a rybníkem Stojčín byl přidělen Dru. Karlu Holému, učiteli na vysoké škole zemědělské v Brně.
1890
V devadesátých letech 19. století byla na Švamberku mimo jiné pěstovaná cukrovka, která byla dodávaná do jednoho z prvních českých cukrovarů v Českých Budějovicích. Dále se provozovalo dobytkářství, vyspělé bylo sýrařství, chov vepřového dobytka a ovcí. Půda u dvora byla meliorována.
1848
Do tohoto roku byli na tomto panském dvoře povinni robotou rolníci z okolních obcí.
1715
Stavební úpravy
V letech 1715 až 1717 byla vybudována stodola a během 19. století se pokračovalo s dalšími úpravami. Statek byl zásobován pitnou vodou z nedalekého rybníka Stojčína (viz. článek Barokní vodovod u Švamberka).
1689
Při konsolidaci poměrů Jana Schwarzenburgu došlo k přestavbě dvora, spočívající mimo jiné v úpravě původní rezidenční budovy.
1658
Používaný
Prameny vypovídají, že nejpozději tohoto roku byl opět býván.
1618
Prázdný
Vrchnost si dvora moc neužila, už tři roky po dostavbě, na počátku třicetileté války, byl dvůr vypálen.
1615
Dvůr byl dokončen pod dohledem italského mistra Hanse Gilera a tesaře Michala Pryla za 5.760 kop a 41 grošů míšeňských. Původní dvůr měl čtvercový půdorys o stranách 75,9 metru. Vstupní západní křídlo tvořila patrová budova s průjezdem, nad nímž byl na průčelí proveden pozlacený štít se švamberským znakem. V patře se nacházelo několik malovaných pokojů a komor, jež měly sloužit příležitostným pobytům vrchnosti.
1613
Vznik
Jméno dvora Švamberk pochází od českých pánů ze Švamberka, kteří měli v držení počátkem 17. století i obec Ševětín. V březnu roku 1613 započal Jan Jiří ze Švamberka stavbu nového dvora v prostorech zaniklé vesnice Stoječín.
