Kostel svatého Martina

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Církev
Stav: V rekonstrukci
Adresa mapa
Očihov
439 87 Očihov
50° 11' 53.4'', 13° 27' 44.1''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Římskokatolická farnost - děkanství Podbořany (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Informace

Očihov je v písemných pramenech poprvé zmiňován 4. března 1289 v listině stvrzující darování majetků Alberta Nothafta z Falknova, klášteru v Teplé u Mariánských lázní, sepsané v Chebu, v níž je uveden jako svědek Přibyslav z Očihova, v té době jeho majitel. V písemných pramenech se kostel objevuje v roce 1359, kdy byl v Očihově Ota z Chrástu. Stavba kamenného kostela je dokladem o postavení a tehdejším majetkovém bohatství Očihova. Kostel stojí na východním okraji obce, na terase nad říčkou Blšanka, neboli Zlatým potokem. Kolem kostela byl hřbitov, který byl pro stísněné prostory roku 1841 zrušen a byl zřízen nový, jižně od obce směrem na město Kryry. Po roce 1790, kdy kostel vyhořel, se dochovala románská věž a jádro lodi, na kterém byl postaven kostel nový, v gotickém stylu, což je znatelné na jižním vstupním portále. Nově byl kostel upravován ještě v roce 1841. Očihovský kostel sv. Martina je jednolodní, s odsazeným trojboce zakončeným presbytářem se sakristií na JV straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Kostel samotný je směrován směrem JZ – SV. Na základě povrchových průzkumů a rozborů půdorysu lze dnes za prokazatelně románskou označit pouze věž. Že se z románské doby zachovala i celá loď není v současné době možné ověřit z důvodu zachovalých omítek. Plochostropá loď je přístupná pouze hrotitým portálem na JV straně. Věž je tvořena z kvádrů červeného pískovce, ke které je ze severní strany vedeno schodiště. V prvním patře je přístupný kostelní kůr na kterém byly v roce 1879 postaveny varhany z dílny Ferdinanda Hükla ze Siřemi.

V roce 2012 byl proveden průzkum kostela pracovníky Národního památkového ústavu z Ústí nad Labem, kterým byly ve 3 a 4 patře věže objeveny po opadání vnitřních omítek sdružená románská okna. Všechna jsou zazděna a lze je možné vidět pouze v interiéru věže, dnes datované do první poloviny 13 století.

Zvony

Ve věži, ve zvonové komoře je místo pro tři zvony. První zvon byl do věže osazen, respektive odlit v roce 1796 světoznámou rodinnou zvonařskou firmou Jana Pernera z Plzně. Tento zvon je zavěšen v SV části věže a na jeho těle jsou odlity postavy světců. Ve středu zvonové komory je prostor pro zavěšení hlavního zvonu. Původní zvon, který zde visel byl v roce 1917 odebrán a použit pro vojenské účely. Třetí zvon je zavěšen v západní části zvonové komory. Ten byl do věže instalován v roce 1923. V roce 1921 si jej objednala obec Očihov u Chomutovské firmy Herold. V těle zvonu je odlit následující text: ,,Můj předchůdce byl zničen v těžkých národních bojích. Já jsem byl pořízen k zaznění v míru. Vzpomeňte při mém zvonění na uplynulý těžký čas. Sponzorováno obyvateli Velkého Očihova k svatodušním svátkům 1921“

Hodinový stroj

Pod zvonovou komorou je umístěn hodinový stroj, který ovládá tři ciferníky ve 4 patře věže. Původní stroj je od roku 1976 nefunkční. V roce 2014 je do věže instalován nový, elektronicky řízený hodinový stroj s čtvrt hodinovým odbíjením. V interiéru kostela se do dnešních dnů dochovalo neúplné vyobrazení křížové cesty a dva podlouhlé obrazy, které věnovali kostelu sv. Martina manželé Anton Leo a Frantiszka Dembitzki, kteří celý svůj život věnovali víře a oddanosti bohu. Anton Leo Dembitzki byl v Očihově řídícím učitelem a oba jsou pochováni na zdejším hřbitově.

Po roce 1945

O historii kostela po roce 1945 jsou jen nitkovité informace získané z obecní kroniky, kde se uvádí poškození interiéru kostela chmelovými brigádníky z Brna v září 1954 , kteří nevratně zničili varhany, věžní hodiny, mešní roucha a další věci. Hodiny se ještě podařilo zprovoznit. Další pokus o jejich záchranu se uskutečnil ještě v roce 1976. Po té se stroj vždy s pravidelností zastavoval a za krátkou dobu se zastavil na věky. V roce 1975 byla provedena oprava vnějších omítek a střechy. Od starousedlíků a pamětníků víme, že se o kostel po dlouhá léta starala paní Josefa Polanská a byla mu věrná až do svého vysokého věku, kdy se odstěhovala do domu s pečovatelskou službou v Podbořanech, kde až do své smrti zůstala věrná očihovskému kostelu sv. Martina, občanům Očihova a Očihovu samotnému. V průběhu desetiletí byl kostel několikrát vykraden a poničen a byl v dosti žalostném stavu.

Současnost

V roce 1999 dvě obyvatelky Očihova, udělali sbírku mezi obyvateli a nechali kostel vymalovat. První mše po vymalování se konala na vánoce roku 2000. O současné ožívání kostela se starají místní dobrovolní hasiči a obec Očihov. Třikrát do roka, na významné svátky – vánoce, velikonoce a posvícení sv. Martina se zde konají bohoslužby. Jinak kostel ožívá jen o Noci kostelů, kdy je otevírán k návštěvám veřejnosti. Stavba samotná ale pomalu chátrá. Zásadním problémem je technický stav dřevěné střešní konstrukce, která je silně napadená a rozložená dřevokazným hmyzem. Do půdních prostor zatéká poškozenou střechou, což se začíná projevovat na vnějších i vnitřních omítkách. Střecha nad sakristií je poškozená padající krytinou ze střechy nad lodí kostela. Tato část se postupně propadá. V interiéru kostela jsou dřevokazným hmyzem napadeny lavice i dřevěný oltář. Zde se zkázu částečně podařilo zbrzdit zajištěním trvalého proudění vzduchu a pravidelnou údržbou dřevěných částí. Snahou příznivců kostela je doplnit zvonovou stolici ve věži o dva nové zvony, které by společně ve trojici mohly znít a žít společně s obyvateli Očihova.

Časová osa

V časové ose nejsou žádné záznamy.

Články z médií

Externí fotogalerie

Další odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

14. září 2017
Římskokatolická farnost - děkanství Podbořany
Na Kopci 108, 44101 Podbořany

Mapa

Autor karty hannnka15 / Rendy aktualizováno: 14. září 2017

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.