Původně mlýn, jehož hlavní budova, dnes po zvýšení terénu je přízemní s polosuterénem.Interiér v přízemí a patře tvoří jedna velká prostora s trámovým stropem, neseným střední řadou dřevěných vyřezávaných sloupů. Kromě hlavní budovy se zachovala i hospodářská stavení, z nichž stodola má klasicistní motiv slunce na vratech. [5]. Budovy bývalého mlýna stojí pod svahem Libeňského zámečku. Budovy obytného stavení se stodolou na půdorysu písmene "L" a mlýnice s obytnou částí jsou seskupeny kolem dvora. Budova mlýnice stojí na podélném půdorysu o osmi okenních osách. Díky terénním úpravám má zapuštěné přízemí. Pruůčelí do ulice má hladkou podnož s okny segmentově zakončenými, jinak je bosované s obdélnými šestitabulkovými okny s profilovanou šambránou a klenákem. Západní průčelí vrcholí štítem s polovalbou s proraženými dvěma okny. Průčelí člení dva pilastry vysokého řádu a dva nárožní pilastry. V přízemí na ose je vstup do mlýnice. Před vstupem do patra mlýnice je balkonek nesený dvěma toskánskými sloupy. Větší část budovy zabírá mlýnice ve středu s řadou dřevěných sloupů, nesoucích krov s hambalkovou konstrukcí. Ostatní prostory mlýnice jsou zaklenuty stlačenou valenou klenbou. Na portálku z mlýnice je dochované břevno s letopočtem AD 1792. Ostatní budovy mají prostou fasádu, přízemní prostory jsou klenuté. [6]
2023
Stavební úpravy
Projekt Zastavení ve Mlýně počítá s multifunkčním využitím prostoru, kde bude místo pro pobočku Městské knihovny v Praze, čítárnu, výstavní sál, sál pro živou kulturu a kavárnu. Od podzimu roku 2022 probíhá příprava adaptace prostor a navazující realizace. Rádi bychom otevřeli na léto 2023.
[7]
9/2019
Löwitův mlýn získala parta lidí pro kulturní akce propůjčený od Prahy 8 na zkoušku na měsíc září. 6.9. se konalo první otevření mlýnu.
[2] [3]
Po celé září budou ve mlýně probíhat výtvarné a kreativní dílny, sportovní workshopy, koncerty, divadelní představení, jóga, bleší trhy, autorská čtení a výstavy. Na venkovním prostranství bude možné si zahrát šachy, pétanque či kuželky.
[4]
7/2019
Prázdný
Spolek Löwitův mlýn - bude otevřeno ? podepsal 26.7.2019 Dohodu o plné moci s Městskou částí Praha 8. Plná moc je opravňuje vyjednávat s dalšími orgány (např. památkáři, požárníky atd.) a zajistit souhlas pro konání koncertů a výstav ve mlýně.
[1]
5/2018
V současné době probíhá revitalizace Libeňského podzámčí – Lowitův mlýn 1. etapa. Ta spočívá v připojení uzavřeného areálu k cyklostezce a k řece Rokytce. Dále by se měl propojit areál Libeňského zámku přes svah k Thomayerovým sadům. Cílem revitalizace je návrh komunitního prostoru vhodného k pořádání a konání veřejných akcí. Revitalizace samotných budov, je zatím ve stádiu rozpracovanosti. (MČP8)
2002
Prázdný
V květnu 2002 zde občanské sdružení SERPENS začalo pořádat kulturní akce v rámci projektu Otevřeno. U příležitosti 100. výročí připojení Libně k Praze zde proběhla divadelní slavnost. Během velkých povodní v srpnu 2002 byl Löwitův mlýn zaplaven až po střechu a voda prakticky zničila výsledky předchozí rekonstrukce. Od té doby je mlýn nevyužitý, protože Městská část Praha 8 nenašla na další rekonstrukci prostředky. O pronájem se bezúspěšně pokoušelo Divadlo Valmet.
2001
Stavební úpravy
V roce 2001 nechala Městská část Praha 8 stavbu kompletně zrekonstruovat.
1960
Chátrající budovu převzalo koncem 60. let 20. století Divadlo S. K. Neumanna, nynější Divadlo pod Palmovkou, a využívalo ho k ukládání divadelních rekvizit.
5/1958
Používaný
Památkově chráněno. Nabytí právní moci: 22. 12. 1964.
1950
V 50. letech 20. století připadly budovy mlýna n.p. Zelenina Praha, který je přeměnil na sklad brambor.
1906
Pražská obec se stala znovu vlastníkem objektu v roce 1906.
1883
Stavební úpravy
Budovy koupil roku 1883 Jáchym Löwit, který je nechal přestavět na pekárnu.
1872
V tomto roce se začalo s regulací řečiště Vltavy. Mlýnské rameno, které obtékalo židovskou Libeň, bylo při této úpravě vysušeno a mlýn byl zrušen.
1748
10. února 1748 byl mlýn za přísných podmínek přenechán Janu Soušovi. Během 18. a 19. století často střídal majitele. Postupně jej vlastnil provozovatel měděného hamru František Herrl, Eva a Matěj Jelínkovi, mlynář Alois Ronz a Josef Hála (Halla). Poslední jmenovaný byl později zvolen obecním radním a v roce 1870 starostou libeňské obce, tuto funkci však odmítl.
1747
Stavební úpravy
Už v roce 1747 však byl obnoven.
1741
Prázdný
V době válek o rakouské dědictví v letech 1741 a 1744 byla Libeň vypleněna. V té době byl nejspíš Velký mlýn i s přilehlými budovami zničen.
1662
Používaný
27. června 1662 odkoupilo Staré Město pražské od Jana Hertvíka z Nostic libeňský velkostatek, jehož součástí byl i mlýn.
1530
Vznik
První zmínka o mlýnu pod libeňskou tvrzí uvádí, že jej v roce 1530 Petr Vosovský z Adleru rozšířil o hadrový mlýn na výrobu papíru.
