Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
10/2017
Většina území patří třem hlavním společnostem: Praga Centrum a.s., CREVISTON a.s. a KOLBEN KEY, s.r.o., viz výřezy LV v galerii.
2005
Budovy se dochovaly beze změn, hala č. 19 je od roku 2005 je památkově chráněna.
2004
Prázdný
Po roce 1989 se podnik stal akciovou společností a začal opět vyrábět automobily a později také motocykly. Vzhledem k velké konkurenci se však Pragovka již na trhu výrazněji neprosadila a v roce 2004 ukončila výrobu.
[2]
1964
Po roce 1964 se továrna specializovala na výrobu a opravy převodovek.
[1]
1953
Roku 1953 se ve vysočanském závodě Praga začaly vyvíjet slavné terénní nákladní automobily typu V3S, uvedené na trh o dva roky později.
[1]
1948
Továrna Praga byla znárodněna a tím jakoby postupně zmizel její prvorepublikový švih a dravost, která slavnou značku poháněla. Na původní šedové sály východně navázala železobetonová trojlodní převýšená hala na půdoryse 60 × 65 metrů (parc. č. 1976/2), označená později číslem 18, v níž od září 1948 pracovala nová lisovna karosérií.
[1]
1945
Po osvobození Prahy továrnu zabrala sovětská armáda a vyklizené budovy předala automobilce Praga, která sem ze svého libeňského závodu, silně poškozeného bombardováním, nastěhovala montáž nákladních automobilů typu RN a RND a záhy přistoupila k jejich rozšíření.
[1]
1942
Vznik
Akciová společnosti Junkers Flugzeug- und Motorenwerke zřídila v letech 1942–1943 ve Vysočanech pobočku pro výrobu motorů (Motorenbau- Zweigwerk Prag). Vystavěla zde dva rozsáhlé šedové sály, zastřešené ocelovou příhradovou konstrukcí na železobetonových sloupech (70 × 100 a 180 m, na parcelách 1114 a 1115, později označované jako haly 11 a 12), podél Poštovské ulice budovu kalírny (na parc. 1143, později č. 9) a železobetonovou monolitickou dvoupodlažní halu o půdorysu 96 × 48 m na parcele 1025/36, později č. 19.
[1]
1907
Historie Pragovky sahá až do roku 1907, kdy První českomoravská továrna na stroje (Českomoravská) a firma František Ringhoffer podepsaly smlouvu o založení Pražské továrny na automobily. V celé Praze byste tehdy počet automobilů spočítali na prstech obou rukou. Do konce roku 1907 nicméně zvládla Pražská továrna na automobily vyrobit první vůz podle licence Isotta-Fraschini a v následujícím roce jich přidala dalších pět. To už ale továrna fungovala bez Ringhoffera, který kvůli rozporům o další směřování z podniku vystoupil. Českomoravská se stala jediným vlastníkem automobilky.
[2]
