Zámek Kaceřov

1989 Stavební úpravy

Zámek po revoluci získali v restituci Jiří a Pavla Štruncovi a začala jeho dlouhodobá rekonstrukce. Zámek nebyl za socialismu výrazně udržován a tak se opět dostal do havarijního stavu. [2] Přístupný veřejnosti je několikrát do roka, a také pro studijní a výzkumné účely.[5]

1960 V 60. letech převzal správu zámku NPÚ.[5]

1948 Po r. 1948 byl zámek nevybíravým způsobem konfiskován, a jeho devastace byla zpečetěna poté, co byl dán do užívání JZD. Skladování obilí v zámeckých sálech způsobilo nenávratné strukturální změny. [5]

1920 Ve 20. letech 20 století zakoupil zámek i velkostatek dědeček současného majitele, p. Spěváček. [5]

1916 Až o čtyři roky později byl Kaceřov provizorně zastřešen.[6]

1912 2. dubna 1912 postihl zpustlý zámek požár.[6]

1884 Mezi lety 1884–1894 měl zámek v nájmu Rudolf Bohdanecký, který některé části opravil.[6]

1875 Pro špatný statický stav musela být v roce 1875 zbořena gotická čtyřboká věž s dřevěnou galerií na severní straně.[6]

1826 Od roku 1826 bylo kaceřovské panství v držení Metternichů, Kaceřov koupil kníže Klement Lothar Václav Metternich-Winneburg. Objekt tehdy sloužil především jako sýpka.[6]

1812 Roku 1812 byla vyměněna šindelová střecha.[6]

1785 Klášter byl zrušen roku 1785 a zámek propadl Náboženskému fondu, který se o renesanční stavbu příliš nestaral a využíval ji jako skladiště a školu.[6]

1755 Stavební úpravy

Do výraznějších barokních oprav zámeckého interiéru bylo investováno za opata Hartmanna v letech 1755–177915, kdy byla opravena kaple sv. Jana Křtitele.[6]

1681 Stavební úpravy

Opat Ondřej Trojer nechal mezi lety 1681–1699 vystavět nový ovčín a v roce 1683 upravit zámek údajně „pro pobyt vídeňských jeptišek v případě jejich evakuace před Turky“. V té době byl správcem Kaceřova Matyáš Ferdinand Tillingár ze Strádáně, který se později stal plaským purkrabím.[6]

1647 V roce 1647 bylo asi poprvé prověřeno bastionové opevnění zámku, kdy kaceřovský správce Tobiáš Tillingár ze Strádáně ubránil spolu s několika dalšími kaceřovský zámek před švédským oddílem. Odměnou dostal v roce 1651 od plaského opata dva dvory v Býkově.[6]

1639 Za třicetileté války byl Kaceřov opakovaně vypleněn a vypálen vojáky. Doložen je švédský generál Banner k roku 1639. V listopadu téhož roku se na Kaceřově usadil pluk chorvatských husarů, který je spojován s velitelem Petrem Losym.[6]

1623 Poté, co stavovské vojsko prohrálo bitvu na Bílé hoře, byl zámek zkonfiskován a do držení jej dostal plaský klášter. [3]

1540 Stavební úpravy

Protože tvrz byla zpustlá zahájil Florián Gryspek z Gryspeku kolem roku 1540 výstavbu zámku. Stavba se postupně dokončovala až do roku 1562.[1]

1539 O Kaceřov v 16 stol. usiloval Florián Gryspek z Gryspeku a v roce 1539 mu byl Kaceřov zastaven na čtyři generace.[1]

1530 Albrecht z Gutštejna tvrz prodal asi roku 1530–1531 Vilémovi Podmoklskému
z Prostiboře.[6]

1518 V roce 1518 byl majitelem Albrecht z Gutštejna.[6]

1513 Kaceřov byl v letech 1513–1518 v držení kláštera v Plasích, který vyplatil Albrechtovu manželku Annu z Kováně a její syny.[6]

1497 Posledním Kolovratem na Kaceřově byl Albrecht, královský kancléř, který sídlo odkoupil roku 1497 od zadluženého Jaroslava z Kolovrat. Albrecht neměl žádné potomky. Zemřel 25. 5. 1510 a majetek odkázal nevlastním synům Janovi a Bernardovi z Valdštejna.[6]

1430 Prázdný

V roce 1430 byl Kacéřov za husitských válek vypálen a tvrz pobořena. [1]

1419 Tvrz byla od roku 1419 v majetku Kolovratů, kteří ji získali spolu s Kralovicemi od Zikmunda Lucemburského.[6]

1411 Roku 1411 byl v Kaceřově uváděn jako hospodář Petr z Terešova.[6]

1376 Vznik

Název vsi Kaceřov se dle jazykovědců pojí se jménem Kacíř, což mohl být první osadník. Od poloviny 12. století patřilo toto území klášteru v Plasích, který jej dával do nájmu. Roku 1376 bylo pod správou Ctibora (Stibora) ze Švamberka a dle Augusta Sedláčka to byl pravděpodobně on, kdo zde postavil gotickou tvrz. Tuto teorii vyvrátil Petr Rožmberský s Milanem Novobilským, kteří uvedli, že by Ctibor nestavěl své sídlo na pozemku, který měl pouze v doživotním nájmu. Tvrz by postavil v Újezdě, který vlastnil. Ctibor na konci svého života použil i predikátu „z Újezda“.[6]