Ústecká loděnice

1918 Stavební úpravy

Po první světové válce byla slévárna rozšířena o mechanické dílny. K dalším úpravám areálu pod vedením stavební firmy Alwin Köhler & Co. došlo ve dvacátých letech, kdy je zde doložena i práce pražského architekta Maxe Spielmanna. [1]

1914 Stavební úpravy

V letech 1914–1915 firma Aussiger Schiffs­- und Motorbootswerft, vorm. W. Heinrich GmbH, postavila dále po proudu Labe slévárnu na šedou a temperovanou litinu.Tu poté využíval průmyslník Alfred Spahn (†1933), od roku 1903 ředitel (a po smrti Rudolfa Commischaura v roce 1910 také majitel) filiálky magdenburské strojírny bratrů Commischaurových v Neštěmicích 50°40'39.38"N, 14°05'58.76"E, ze které se během následujících let stal významný výrobce šnekových a pásových dopravníků a různých speciálních vozíků. [1]

1889 Vznik

Ústecké loděnice založil roku 1840 Wenzel Heinrich, vyráběl dřevěné lodi přímo v Ústí. Jeho vnuk Fritz Heinrich, který se podniku ujal roku 1889, jej na přelomu století přemístil do tehdejší obce Obersedlitz­-Krammel naproti přístavu. Plány patrové správní budovy, přízemní kotelny s komínem, dřevěných dílen a patrového dvoulodního hrázděného skladiště, které sloužilo také k překládání zboží na železnici Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) vypracoval ústecký civilní inženýr Heinrich Böhmer. [1]