V písemných pramenech se ves Nadějkov poprvé uvádí až roku 1373 v souvislosti s majitelem tvrze a celého panství Ahníkem z Nadějkova. Z bývalé tvrze se dochoval zbytek bašty, který se nachází u nynějšího zámku.
2018
Zámek zůstává bez využití a je hlídán bezpečnostními kamerami. Okolní rozsáhlé pozemky, dříve patřící k zámku, vlastní Horáková Denisa MUDr. z Prahy 6. Zámek a několik okolních pozemků vlastní stále společnost GALILEO VERITAS, a.s.
2008
Prázdný
Po smrti Milana Segera zdědil zámek a přilehlé pozemky jeho starší syn Rony Seger, který trvale žije v Izraeli. Amir Seger se odstěhoval do Prahy a z plánů na využití zámku sešlo. Zámek koupila v roce 2008 akciová společnost Galileo Veritas, která o jeho dalším využití mlčí. Akcionářem společnosti je strojírensko-metalurgická společnost UNEX ze Slovenska.
1997
V roce 1997 bylo 7 místností v 1.patře vybaveno sociálním zařízením a připravena zasedací místnost v bývalé tělocvičně. V přízemí byla zrekonstruována kuchyně a jídelna a připravena místnost pro budoucí restauraci. Byla vybudována čistička a plynové vytápění zámku a obnoveno nouzové schodiště z 1.patra.
1996
Od září 1996 se škola přestěhovala do nové budovy. V zámku bydlel a hospodařil ing. Amir Seger, mladší syn majitele Milana Segera. Nechal vypracovat projekt, v němž se počítalo se zřízením pokojů s příslušenstvím pro 20 hostů a restaurace se 35 místy v 1. patře pravého křídla zámku. V přízemí měla být kuchyně se zázemím pro zaměstnance.
1995
V zámku se vyučovalo do koce školního roku 1995-96, knihovna byla ze zámku přemístěna do budovy obecního úřadu také v roce 1995.
1993
V roce 1993 byl zámek vrácen synovi původních majitelů, panu ing. Milanu Segerovi. Škola platila roční nájemné 310 000 Kč.
1990
Stavební úpravy
Šindelová krytina na střeše zámecké věže byla v roce 1990 nahrazena měděným plechem.
1989
Na prodej
Zámek byl vrácen původním majitelům a znovu upravován. Celý objekt je dobře zachovalý. Soudě podle exotické adresy vlastníka v katastru nemovitostí žiji Segerové v cizině a zámek samotný je nabízen k prodeji. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, jeho hlavní část je protáhlá, boční křídla vybíhající do dvora jsou naopak poměrně krátká. Celý objekt je krytý mansardovou střechou. V hlavním křídle je ve střeše věžička s fungujícími hodinami.
1986
Stavební úpravy
V letech 1986-7 proběhla rozsáhlá oprava budovy zámku: nová fasáda, oprava střechy.
1982
V roce 1982 se mateřská škola přestěhovala ze zámku do nové budovy.
1963
Při bourání bývalého ateliéru byla v roce 1963 nalezena nadační kniha (kniha církevního jmění) z let 1725-1868, na jejímž začátku je uveden výpis ze závěti Jana France o zřízení nadace pro školu a kostel. Nadační kniha je dnes uložena v Milevském muzeu.
1959
Slavnostní otevření školy v zámecké budově se konalo 27.9.1959. V přízemí byla umístěna knihovna, od roku 1960 mateřská škola a školní jídelna. V roce 1961 bylo u západního křídla budovy upraveno hřiště na místě bývalé užitkové zahrady zámku.
1954
Zámecká budova měla být dána škole do užívání, ale dne 5.2. od dřeva uskladěného u kamen vypukl požár, který zachvátil střechu východní části až pod věž, která rovněž plamenům podlehla. Vzhledem k tomu, že budova byla pojištěna proti požáru, bylo možné v rekonstrukci pokračovat. Střecha byla obnovena a věž vystavěna v původním provedení.
1952
Stavební úpravy
Po vypracování projektu byla v roce 1952 zahájena přestavba zámku. Byla pořízena nová střecha, pokrytá hliněnými taškami a pracovalo se na vnitřních úpravách.
1951
Do zámecké budovy, kde se dělaly jen menší opravy, byla zprvu přemístěna 4. třída školy a školní kuchyně. Byl zde i byt ředitele školy, oddací síň a knihovna. S opravou střechy zámku se začalo v září 1951. Když se 5.12.1951 zřítila v zámecké budově část chodby, bylo nařízeno budovu vyklidit.
1948
V květnu byla část parku rozparcelována na zahrádky přilehlých domků a stavební místa. Plot kolem parku se rozpadl a byl pomalu občany spotřebováván na otop. Budovy byly rozděleny mezi dvorské zaměstnance, zámek s parkem připadl Místnímu národnímu výboru, který rozhodl o tom, že do něj bude umístěna škola. Milan Seger se odstěhoval do Izraele.
1946
Po roce 1945 se do Čech vrátil Milan Seger, který jako jediný z rodiny přežil. V Čechách dostudoval agronomii a dne 1.září 1946 převzal svůj majetek a krátce v Nadějkově hospodařil.
1945
Prázdný
Za druhé světové války byly v zámku ubytovány děti z Německa – Hitlerjugend – až do jara 1945, kdy pěšky odcestovaly do Bavor.
1939
Ludvík Seger odprodal větší část lesů a dvůr Větrov s pozemky Selectě, společnosti pro pěstování osiva a sadby. Jednalo se i o prodeji zámku se zbývajícími pozemky, ale bylo v roce 1939 přerušeno okupací. Segerovi byli židovské národnosti, byli proto transportováni do koncentračního tábora a zámek přešel pod nucenou správu.
1936
Beckovi prodali zámek s velkostatkem rodině Segerově a odstěhovali se do Würzburku v Bavorsku.
1917
Hraběnka odkázala Nadějkov akad. malíři Karlu Beckovi (1866-1941), jenž s ní v Nadějkově pobýval až do její smrti a je autorem oltářního obrazu v místním kostele. Hraběnčina dcera Zdeňka v té době pobývala v cizině, zemřela v roce 1926. Karl Beck se roku 1920 oženil se svou ovdovělou sestřenicí Terezií.
1863
Stavební úpravy
Dcera Karla Karolína Kokořovcová z Kokořova provedla po tomto roce značné vnitřní úpravy, vnější barokní podobu zámku však zůstala zachována. V letech 1863-73 obnovila zanedbaný zámecký park, v roce 1894 přestavěla bývalý pivovar na malířský ateliér.
1844
Karel Wratislaw z Mitrowic zemřel roku 1844 ve věku 35 let. Nadějkov zdědila jeho tehdy tříletá dcera Karolína. Za poručníka jí byl ustanoven otcův bratr, hrabě Rudolf Konstantin Wratislaw z Mitrowic, místodržitelský rada v Praze.
1843
Nadějkov vykoupil od ostatních dědiců Josef Plešner, manžel Kateřiny Tuskany a v roce 1843 jej odprodal Karlu hraběti Wratislavowi z Mitrowic.
1803
Antonín Feuerstein prodal panství pražskému měšťanovi Janu Tuskanymu. Ten nechal u zámku vystavět zděný špýchar se sedlovou střechou a stáje vedle vinopalny. Zemřel roku 1835 a majetek odkázal svým šesti vnoučatům, potomkům svého syna Jana Václava Tuskanyho, který je pohřben na zdejším hřbitově.
1781
Stavební úpravy
Antonín Ferdinand Feuerstein dal přestavět tvrz do podoby barokního zámku. Podle aliančního erbu nad vstupem mohla být přestavba dokončena až za Antonínova synovce Antonína Františka. Průčelí se vyznačuje bohatými ozdobnými profily nadokenních říms i podokenních výplní. Od této doby má zámek také věžičku s hodinami.
1761
Tvrz i hospodářství zakoupil Antonín Ferdinand Feuerstein, který v tomto roce odešel jako c.k. generál polní zbrojmistr na odpočinek. Zemřel roku 1781 ve stáří 89 let a byl pohřben v kostelní hrobce.
1756
Prázdný
V roce 1756 přešla přes obec vojska francouzská a pruská. Krátce na to, dne 15.srpna 1756, zámek zcela vyhořel.
1753
Od syna Václava Ignáce, Františka Antonína, odkoupila roku 1753 panství Apolonia Scherzová, baronka z Kleinmühle.
1730
Hrabě Dohalský upadl do dluhů a jeho zdejší majetek připadl v roce 1730 hraběti Václavu Ignáci Deymovi ze Stříteže.
1724
Novým majitelem se stal rytíř Jiří Bořek Dohalský z Dohalic.
1705
Novým majitelem se stal rytíř Jiří Bořek Dohalský. Od té doby se majitelé hospodářství i tvrze opět poměrně často střídali.
1702
Nadějkov koupil Václav Norbert Oktavián Kinský ze Vchynic a Tetova (1842-1719).
1688
Tohoto roku panství odkoupil Jan Franc, měšťan Nového Města Pražského. Vdova po Janu Franzovi Kateřina Barbora se podruhé provdala za Volfganga Ondřeje Zikmunda Kührnberka, který po její smrti roku 1702 Nadějkov zdědil, ale zemřel ještě v témže roce.
1668
Poslední z rodu Doudlebských z Doudleb, kteří vlastnili Nadějkov byl Jiří František. Ten byl roku 1666 stíhán pro pytláctví v lesích chlumeckých, a pravděpodobně kvůli ostudě, kterou z toho měl mezi okolním panstvem, roku 1668 prodal nadějkovské panství Mikuláši z Germersheimu v Harpershofu, měšťanu z Menšího Města pražského. Majitelé Nadějkova se pak často střídali.
1570
Stavební úpravy
Na počátku 16. století se Nadějkov dostal do majetku rodu Doudlebských z Doudleb. Bedřich z Doudleb v letech 1570 až 1584 nechal tvrz přestavět v renesančním slohu
1434
Majitelem se připomíná Jan z Nadějkova, který zdobil svůj erb supí hlavou.
1373
Vznik
V písemných pramenech se ves Nadějkov poprvé uvádí až roku 1373 v souvislosti s majitelem tvrze a celého panství Ahníkem z Nadějkova. Z bývalé tvrze se dochoval zbytek bašty, který se nachází u nynějšího zámku.
