Zámek Červené Poříčí

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: V rekonstrukci
památkový katalog
Adresa mapa
Červené Poříčí 1
34012 Červené Poříčí
Klatovy
49° 30' 3.9'', 13° 17' 43.7''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Národní památkový ústav (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Doplňující informace

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

1997 V rekonstrukci

Zámek se stal majetkem NPÚ a prochází rozsáhlou památkovou obnovou. Návštěvníci tak mají poměrně ojedinělou možnost nahlížet do procesu památkové obnovy historického objektu. Záměrem je ukázat návštěvníkům památku jako historické sídlo v krajině, představit její stavebně historický vývoj s ukázkami slohových období a prezentovat stavební obnovu a restaurátorské práce.[1]
1918 Všechen habsburský majetek byl po vzniku Československa zestátněn a Červené Poříčí připadlo Ústřednímu ředitelství státních lesů a ve správě lesních podniků zůstal zámek do roku 1997. [1]
1832 Po předčasném úmrtí Napoleona II. v roce 1832 zůstalo Poříčí trvale přímým majetkem císaře. [1]
1829 Ze zámku bylo v roce 1829 odvezeno cenné zařízení a za Habsburků zde bylo jen sídlo správy velkostatku, který s rozlohou přes 3 000 hektarů půdy představoval významný hospodářský celek (kromě zemědělství to byl pivovar, mlýn, pila a lom na vápenec).[1]
1803 V roce 1803 přešlo panství do majetku Habsburků a na základě rozhodnutí vídeňského kongresu bylo začleněno do tzv. zákupského vévodství jako doména pro Napoleona II.. [1]
1763 V roce 1763 koupil Poříčí v dražbě bavorský vévoda Klement František (1722–1770), který již v Čechách vlastnil Zákupy a Kácov. Koncem šedesátých let 18. století byl zámek stavebně upravován, ale Klement František ani jeho nástupce se zde již nezdržovali. [1]
1709 Dcery Otta prodaly panství v roce 1709 císařskému generálovi Janu Jiřímu z Haubenu (1657–1717), který předtím koupil i hrad Roupov. Generál Hauben padl v tureckých válkách u Bělehradu a dědičkou Červeného Poříčí se stala dcera Františka (1697–1758), provdaná za bavorského šlechtice hraběte Maxmiliána Josefa z Toerring-Jettenbachu (1694–1769). V době Toerringů byl zámek naposledy trvale osídlen, vládl zde čilý společenský ruch a zajížděli sem hosté z řad šlechty ze sousedního Bavorska.[1]
1634 Filip Adam padl v roce 1634 za třicetileté války a dědicem se stal jeho syn hrabě Otto z Kronberku (1629–1692), který zde trvale žil a také na zámku zemřel. [1]
1623 Za účast na stavovském povstání ztratil Mikuláš II. Šic z Drahenic dvě třetiny majetku a Poříčí s dalšími třinácti vesnicemi koupil v roce 1623 císařský plukovník Filip Adam z Kronberku. Díky němu panství jeden čas neslo název Korunní Poříčí. [1]
1611 Vznik

Mikuláš z Drahenic zde nechal v roce 1611 na místě tvrze postavit renesanční zámek.[1]
1569 V letech 1569–1623 patřilo Poříčí Šicům z Drahenic.[1]
1318 Poříčí se připomíná poprvé v roce 1318, kdy byl jeho majitelem Jaroslav z Poříčí, pravděpodobně příbuzný s Černíny a Švihovskými. Během častého střídání majitelů bylo Poříčí jeden čas připojeno k nedalekému Švihovu, v polovině 16. století je jako samostatný statek držel Jindřich Mladota, který zde nechal postavit tvrz. [1]

Články

6. dubna 2016
Zámek Červené Poříčí chystá svou první prohlídkovou trasu
27. července 2013
Návštěvou zámku Červené Poříčí pomůžete k jeho záchraně

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Příspěvky na Facebook stránce "Prázdné domy"

Majitelé nemovitosti

23. července 2017
Národní památkový ústav
Valdštejnské nám. 162/3, Malá Strana, 11801 Praha

Panorama

Mapa

Autor karty bez_autora Spoluautoři: Rendy aktualizováno: 8. října 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.