Zámek Cítoliby

9/2019 Prázdný

Nabídka na prodej zámku byla stažena, majitel se nezměnil.

8/2019 Prázdný

Lounský soud potrestal liknavý přístup italských majitelů k opravě zámků v Postoloprtech, Cítolibech a k baroknímu statku v Kystře (ten už mezitím bagry srovnaly se zemí a chystají se tu stavební pozemky). Podle soudu dva italští podnikatelé svým liknavým přístupem k opravám historicky cenné stavby zásadně poškodili. [2]

11/2018 Prázdný

Okresní soud v Lounech se začal zabývat případem zchátralých zámků v Postoloprtech a Cítolibech a zemědělského dvora Kystra, které jsou národními kulturními památkami.[1]

2017 Na prodej

Zámek a zámecká zahrada patří společnosti CASTELLO CÍTOLIBY, s.r.o., hospodářské budovy a rozsáhlé pozemky patří společnosti FARM CÍTOLIBY, s.r.o. V obou společnostech figuruje MAURO PICCININI, kterého za jeho správu majetku stíhala i policie. Zámek je na prodej.

2000 Prázdný

Na počátku 21. století byla zničena většina interiérů, poškozená střecha a schodiště do zahrady se nacházelo v havarijním stavu. [3] Obec zámek prodala za přibližně šest milionů korun, aby zaplatila bankovní úvěr, který si vzala na plynofikaci. 

1948 Používaný

Ve druhé polovině dvacátého století zde byly sklady místního národního výboru, školní družina a jídelna. [3]

1928 Používaný

Zámek, který byl ve špatném stavu, získal v roce 1928 lounský okres, který v něm zřídil kasárny, sirotčinec a školu. [3]

1802 Používaný

V roce 1802 panství koupil kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, jehož potomkům patřilo až do roku 1924. [3]

1797 Používaný

Roku 1797 potom Daniel Pachta panství prodal ze 480 tisíc zlatých Jakubu Wiemmerovi z Wiemmersberka, který během pěti let výrazně rozvinul místní hospodářství. Zavedl pěstování brambor a jetele a ze starých bažantnic udělal pole a ovocné sady. [3]

1720 Stavební úpravy

Jaroslav Schütz před svou smrtí v roce 1720 panství odkázal Danielu Pachtovi z Rájova. Daniel Pachta v Cítolibech nežil a panství místo něho spravoval hejtman Ondřej Mann, který tu jako správce zůstal také v době neplnoletosti Danielova synovce Arnošta Karla z Rájova. Ten nechal zámek přestavět, upravil také přilehlý park a učinil z nich vyhledávané kulturní centrum, kde se často hrály skladby zdejších skladatelů jako byli Karel Blažej Kopřiva, Jan Adam Gallina nebo Jakub Lokaj. [3]

1680 V 80. letech 17. století byla založena zámecká zahrada.

1665 Stavební úpravy

Markéta Blandina rozšířila panství o několik vesnic, starou zchátralou tvrz nechala zbořit a na jejím místě roku 1665 postavit barokní zámek. Na stavbě pracovali místní zedníci a pražští kameníci. Arnošt Bohumír měl čtyři syny. František Karel Schütz zemřel při potlačování povstání v Sedmihradsku, František Josef se zabil pádem z koně a třetí syn Václav beze stopy zmizel v tureckém zajetí. Arnošt Bohumír sice panství rozdělil mezi své vnuky, kteří však také brzy zemřeli, a panství tak zdědil jeho nejmladší syn, císařský rada a hejtman Boleslavského kraje, Jaroslav Schütz. [3]

1661 Používaný

O jedenáct let později padl v boji proti Turkům, a panství zdědil nezletilý syn Arnošt Bohumír Schütz, za kterého ho spravovala matka Markéta Blandina. [3]

1650 Používaný

Panství zpustošené třicetiletou válkou koupil v roce 1650 Arnošt Schütz z Leypoldsheimu. [3]

1630 Používaný

Zámek jim patřil až do roku 1630, kdy zemřel žatecký krajský hejtman Adam Jindřich Hruška. Další osm let trval soudní spor o dědictví. Cítolibské panství nakonec získala Dorota Barbora Hrušková, která se provdala za Jana Oldřicha z Bisingenu. [3]

1599 Stavební úpravy

Na konci šestnáctého století Hruškové z Března tvrz přestavěli v renesančním slohu. [3]

1569 Používaný

Jeho nejstarší syn Jan tvrz dokončil, ale když zemřel, prodal ji i s panstvím jeho bratr Václav v roce 1569 Adamu Hruškovi z Března za 7600 kop míšeňských grošů. [3]

1519 Vznik

První panské sídlo s v Cítolibech nechal roku 1519 postavit Prokop Kuneš z Lukovec. [3]