Zámek Chříč

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Zámek
Stav: V rekonstrukci
památkový katalog
Adresa mapa
Chříč 1
331 41 Kralovice
Plzeň-sever
49° 58' 20.9'', 13° 38' 50.0''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: Ústav šlechtičen, z.ú. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova v pozdně barokním slohu, jejíž fasáda je rozdělena lizénami a kompozitními hlavicemi. Kolem oken je ozdobné ostění. U západního křídla zámku je kostel. K objektu přiléhají hospodářský dvůr a zahrada, která je vyzdvižena vysokého nad náves jako terasa. Je ohraničena ozdobným kamenným zábradlím se soškami. Za návsi, která je dnes rozšířena a parkově upravena, vede do zámku schodiště. [3]

Vznikl postupnými přestavbami tvrze ze čtrnáctého století. Dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokní přestavby v letech 1766–1769 a úprav po požáru v roce 1820. [2]

Předmětem památkové ochrany jsou: 1) zámek 2) kostel sv. Jana Nepomuckého 3) park 4) terasa 5) brána čestného dvora 6) objekty hospodářského dvora a) sýpka b) stodola c) chlévy I. d) obytná budova I. e) budova brány f) obytná budova II. g) obytná budova III. h) obytná budova IV. i) chlévy II. 7) ohradní zeď zámeckého parku Zámecký areál tvoří dvoukřídlá patrová budova zámku na půdorysu písmene L s přilehlým kostelem sv. Jana Nepomuckého, trojkřídlý hospodářský dvůr a navazující park s terasami. Zámeček se zahradou kolem stojí při západním kraji velmi rozsáhlého přilehlého hospodářského dvora. Celý areál tvoří východní cíp obce, počínaje strmým svahem východně nad návsi, který tvoří část zahrady u zámečku. Nerovnost terénu tu byla vyřešena terasami. Přístup do zámečku je dnes možný pouze hospodářským dvorem z jeho východní strany, od příjezdové silnice do obce ze Zvíkovce. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova v pozdně barokním slohu, na půdorysu písmene L, jejíž fasáda je členěna ionisujícími pilastry s páskovým ornamentem. Okna v šambránách s uchy chrání trojúhelné zalomené římsy. U západního křídla zámku je situován kostel sv. Jana Nepomuckého s obdélnou lodí a mělkým trojboce uzavřeným presbyteriem; nad východním průčelím je vztyčena věž s jehlancovou střechou. K areálu přiléhá hospodářský dvůr a zahrada, která je vyzdvižena vysoko nad náves jako terasa a je ohraničena ozdobným kamenným zábradlím. Za návsí, která je dnes rozšířena a parkově upravena, vede do zámku schodiště. [1]

Časová osa

8/2019 V rekonstrukci

Zámek má nového majitele - Ústav šlechtičen, z.ú., složený z několika lidí, kteří se snaží zámek zachránit a najít mu novou funkci. V pátek 16.8. proběhlo předání zámku, v následném víkendu i první oficiální prohlídka zámku pro veřejnost a brigáda s cílem uklidit zahradu a interiéry zámku. [4]
3/2019 Zámek je v realitní kanceláři v rezervaci.
1/2019 K záchraně

Zámek je nabízen na prodej, představa majitele je 2 miliony Kč.
2018 Majitelem zámku je společnost Ducastle, s.r.o., kde jediným jednatelem je kyperská společnost ARBOWOOD MANAGEMENT LIMITED. Ve změti různých společností figuruje i Daniela Kuchtová, jedna z nejbohatších Češek, exmanželka uhlobarona Pavla Tykače, která je také jednatelkou ve společnosti Agrolesy Chříč, s.r.o. Této společnosti patří zdejší dvůr a rozsáhlé pozemky.
2001 Prázdný

Na počátku 21. století byla poškozená střecha i konstrukce krovu a zatékající voda způsobovala další škody. Náklady na opravu byl vyčísleny na dvacet milionů korun. [2]
1989 Prázdný

Po revoluci zůstal zámek prázdný.
5/1958 Památkově chráněno od 3. 5. 1958. [1]
1945 Zámek byl Pokornému zabaven a začal sloužit potřebám státního statku. Později areál převzalo jednotné zemědělské družstvo, které v budově mělo kanceláře, byty a jídelnu. [3] Později areál převzalo jednotné zemědělské družstvo, které v budově mělo kanceláře, byty a jídelnu. Zámek nebyl udržován a budova postupem času zůstala prázdná. [3]
1931 Na dlouhou dobu se posledním soukromým majitelem zámku stal František Pokorný. [2] [3]
1911 Zámek koupil Karel Černohorský, po kterém jej zdědilili Jan a Marie Černohorští. [2]
1910 Dalšími majiteli se stali hrabě Štěpán Götzendorf-Grabowski, roku 1910 Gustav Fischer. [2]
1906 Ústav šlechtičen byl majitelem chříčského panství až do r. 1906, kdy je prodal hraběti Štěpánu Götzendorfovi-Grabowskému za 2 200 000 zlatých. [3]
1820 1820 vypukl ve dvoře oheň, který se rozšířil i na zámek, jehož jižní křídlo vyhořelo a muselo být odstraněno. [3]
1791 Císař Leopold II. ústav šlechtičen r. 1791 opět osamostatnil a vrátil mu jeho bývalý majetek. [3]
1787 Při církevních reformách císaře Josefa II. byl ústav šlechtičen připojen r. 1787 k tereziánskému ústavu na Pražském hradě a chříčské panství tak přešlo do státní správy. Zařízení zámku bylo prodáno v dražbě, dvůr s pozemky a ostatní budovy byly pronajaty. [3]
1769 V roce 1769 nechal ústav přistavět kostel svatého Jana Nepomuckého. [2]
1766 V rekonstrukci

V letech 1766–1768 potom ústav nechal zámek přestavět v barokním slohu. [2]
1764 Ústavu nejprve patřila jen polovina panství, ale roku 1764 získal i jeho zbytek. [2]
1751 Josef Lažanský panství rozšířil o Čistou a Všesulov a jeho syn Karel Josef Lažanský ještě o Šípy. Před svou smrtí v roce 1751 (podle Rudolfa Anděla zemřel v roce 1715) prodal panství své matce Marii Gabriele, která poté v Praze založila ústav šlechtičen a stala se jeho abatyší. [2] Vdova Marie Gabriela, rozená hraběnka Černínová z Chudenic, se syny Karlem Josefem a Maxmiliánem Václavem. Bratři si ponechali Manětín a matce postoupili Chříč s příslušenstvím za 370 000 zlatých. [3]
1738 Marie Gabriela se stala v tomto roce představenou ústavu šlechtičen v Praze, jemuž před svou smrtí odkázala polovinu chříčského panství. Druhou polovinu určila synovi Maxmiliánu Václavovi a dcerám Marii Anně, provdané za hraběte Pellegriniho, a Marii Josefě, provdané za hraběte Pöttinga. Na panství však byl dluh 450 000 zlatých, a proto byla dána jeho polovina do dražby. [3]
1702 Roku 1702 dluh dosáhl 69 450 rýnských zlatých, a proto celé panství prodali Václavu Josefu Lažanskému z Bukové na Manětíně a Všesulově za 211 500 zlatých. [2]
1695 Zámek byl nejspíše poškozen během třicetileté války. Když v roce 1695 Vojtěch Hynek zemřel, převzali majetek synové Jan Vilém, František Pavel a Michal Antonín Týřovští. Za nich panství tvořila Chříč, Slatina, Lhota, Holovousy, Hlineč, Studená, Březsko, dvory Ptyč a Dubňany, Milíčov, Hedčany, Třímany, Bělbožice, městečko Kožlany a pustá ves Dolany. Bratři však nehospodařili dobře. [2]
1652 Roku 1652 získal Adamův bratr Vojtěch Hynek Týřovský. [2]
1618 Panství roku 1618 zdědil syn Adam Jindřich Týřovský. [2]
1616 V rekonstrukci

Jindřich Jakub Týřovský dal přestavět (pokud tak neučinil již Jan Týřovský) starou tvrz na zámek (pravděpodobně renesanční), o němž se poprvé dovídáme v r. 1616. [3]
1615 Chříč byla připojena k týřovskému panství, které po smrti Jana Týřovského roku 1615 (podle Rudolfa Anděla Jan Týřovský zemřel již roku 1609) převzal jeho strýc Jindřich Jakub Týřovský. [2]
1609 Když Jan tohoto roku zemřel, připadla Chříč s veškerým majetkem podle odkazu jeho strýci Jindřichu Jakubovi Týřovskému. Na statku však byl dluh ve výši 8900 kop, a proto musel Jindřich Jakub prodat tvrz Hřebečníky a ves Novosedlí a zastavit ves Milíčov. [3]
1585 Pro dluhy Šebestian musel panství prodat. [3]
Šebestián Lažanský roku 1585 panství prodal Janovi Týřovskému z Einsiedle na Skryjích a Hřebečnících za 8500 kop. [2]
1567 Šebestián a Oldřich zpočátku dědictví po otci spravovali společně, ale roku 1567 se rozdělili tak, že Chříč připadla Šebestiánovi. Kromě dalšího majetku je ve smlouvě uvedena ve Chříči také sladovna a pivovar. [2]
1560 Hospodařili tu bratři Šebestián a Oldřich Katanští, kteří k chříčskému statku přikoupili r. 1565 tvrz Dubjany a ves Studenou. Šebestián a Oldřich Katanští chříčskou tvrz přestavěli a postavili při ní nový dvůr. [3]
1541 Před rokem 1541 se novým majitelem Chříče, ale také Hedčan a části Holovous, stal Oldřich Lažanský z Bukové († 1541). [2]
1531 Na počátku šestnáctého století na tvrzi sídlil Gabriel z Vispachu a po něm Martin Kozlovec z Kozlova, který tvrz s poplužním dvorem a vesnicí prodal před rokem 1531 Václavovi Strojetickému ze Strojetic za 450 kop grošů. [2]
1489 Zikmund zemřel nejpozději roku 1489 a vdova Anna, rozená z Řepan, panství propuštěné z manství, přenechala jeho bratrovi Janu z Ryncmaule. [2]
1475 Tvrz se uvádí v kupní smlouvě z roku 1475, podle které Markvart z Jelnic tvrz Chríč s poplužím a jiným příslušenstvím prodal Zikmundovi z Ryncmaule. [2]
1471 V roce 1471 Otík zemřel. [3]
1447 Vznik

Panské sídlo ve Chříči existovalo již ve čtrnáctém století. [2] Od Otíka ze Šanova ves koupil Sezema z Malšína za 170 kop grošů, a tehdy se zde také poprvé připomíná tvrz. [3]
1318 Ves Chříč se v pramenech objevuje poprvé v r. 1318, kdy náležela Buškovi z Krašova. [3]

Článek

Knihy

Externí galerie (foto / video)

17. srpna 2019
Brigáda na zámku I
[4]
Autor externí galerie: Rendy
4. července 2019
Autor externí galerie: Rendy
19. prosince 2018
Zámek na fotografiích z RK
3. března 2018
lotusesprit.rajce.idnes.cz
Autor externí galerie: lotusesprit
1. ledna 2013
jopu.rajce.idnes.cz

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

18. srpna 2019
Ústav šlechtičen, z.ú.
č. p. 2, 33141 Chříč
8. února 2018
Ducastle, s.r.o.
Václavské náměstí 834/17, Nové Město, 11000 Praha 1

Panorama

Mapa

Autor karty jklamo Spoluautoři: Spirala aktualizováno: 30. března 2019

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.