Původně postavena jako luxusní moderní jízdárna. Objekt skýtal veškeré pohodlí a zázemí pro jezdce i koně, v suterénních prostorách bývaly parkovány kočáry, později první automobily, byla zde kovárna, uhelna, byt kováře, v patře pak lóže, ochozy a parádní obytné pokoje s toaletami. Po r. 1945 objekt chátral. Po mimořádně náročné postupné obnově zpřístupněno veřejnosti - kulturní akce, prohlídky. [1]. Druhá největší jízdárna v Evropě byla až do roku 1945 využívána pro svůj původní účel, po válce začala chátrat, sloužila jako tělocvična pro pohraničníky a později i jako sýpka. V 80. letech se objevily plány na její úplnou demolici. Město Tachov začalo zdevastovanou jízdárnu s využitím státních dotací rekonstruovat v roce 2000. Opravená jízdárna byla v roce 2010 zařazena na seznam národních kulturních památek.
