Jeden z mála stavebně krajinných celků dochovaných v úpravě z počátku 19. století. Příklad romantické sadové úpravy pražského okolí, charakterizovaný účinným a citlivým sepjetím volné přírody s drobnou architekturou a plastikou. [1]
12/2021
Stavební úpravy
Od května do začátku prosince tu probíhaly nejnutnější práce. Jednotlivé stavby, v nichž bylo místy až po pás suti, vyklidila specializovaná firma. Její pracovníci také masivními dřevěnými konstrukcemi podepřeli stropy a krovy, protože už akutně hrozilo jejich zřícení. Část usedlosti Cibulka v pražských Košířích, která desítky let chátrala, se pro veřejnost nastálo otevře už v průběhu roku 2023.
[6]
Jako první přijde na řadu původní klasicistní domek zahradníka v těsné blízkosti veřejného parku. Po rekonstrukci v něm vznikne kavárna, která se nastálo otevře už v průběhu roku 2023.
[7]
4/2021
Prázdný
Areál o ploše 11 595 m2, včetně nedalekého Čínského pavilonu v dubnu 2021 koupili pro účely Nadace rodiny Vlčkových manželé Vlčkovi. Do roku 2026 zde plánují vybudovat dětský hospic s paliativním střediskem a zároveň komunitní prostory pro veřejnost.
[5]
12/2020
Prázdný
Radnice Prahy 5 koupí usedlost Cibulka v Košířích za 105 milionů korun, což je cena daná znaleckým posudkem.
[3]
6/2019
Prázdný
Soukromý majitel nabídl Praze 5 k prodeji usedlost v Košířích, kterou se neúspěšně pokoušel zrekonstruovat. Radnice nechce koupi uspíšit, nejprve prověří výši ceny, budoucí využití usedlosti i její stav, který začíná být kritický. První výsledky by mělo mít vedení městské části po prázdninách. Na jejich základě rozhodne, jestli je reálné se o chátrající památku vůbec ucházet.
[2]
2018
V současné době je někdejší empírové sídlo knížete-biskupa Leopolda Leonharda Thuna v havarijním stavu. Obytné budovy jsou podpírány dřevěnými trámy, které mají za úkol udržet zbytky zdiva a střech. V období posledního roku došlo k rekonstrukci okapů.
2017
Radnice Prahy 5 si část areálu od jeho vlastníka pronajala a opraví ho. Podařilo se ji dostat do správy pavilon a část okolních pozemků na dobu dvaceti let bez jakéhokoli nájemného, a podařilo se ji vyjednat finance na rekonstrukci od magistrátu, Praha postupně zrevitalizovala lesopark Cibulka. Za 1,4 milionu korun byla rekonstruována bývalá hájovna, která byla v havarijní stavu.
2016
Statický posudek uvedl, že situace Cibulky je kritická, ale usedlost stále ještě lze zachránit.
5/2015
Policejní zásah proti squatterům.
2014
Památkový odbor magistrátu hlásí, že majitel Oldřich Vaníček plní uložená nápravná opatření. Ministerstvo kultury naopak konstatovalo že dosavadní postup magistrátu vůči vlastníkovi objektu je neúčinný.
2012
Další pokuta, tentokrát od ministerstva kultury, ve výši 150 000 korun za neplnění zákonných povinností k památce.
2010
Památkový odbor udělil majiteli objektu pokutu 250 000 korun za neplnění zákonných povinností k památce.
2008
Národní památkový ústav (NPÚ) konstatoval, že usedlost je v kritickém stavu.
2007
Inspekce ministerstva kultury vydala podnět kvůli zhoršujícímu se stavu památky.
2005
Pražský magistrát udělil vlastníkovi pokutu 100 000 korun. Park je naštěstí v majetku města a v r.2005 byly uskutečněny první práce na jeho obnovu.
1999
Ministerstvo kultury poskytlo vlastníkovi objektu dotaci ve výši 2 300 000 korun.
1997
Radnice Prahy 5 nařídila společnosti Cibulka, a. s., majiteli objektu, provést neodkladné zabezpečovací práce.
1990
První varování. Tehdejší vlastník Cibulky, CK Autoturist, dostal nařízení k údržbovým pracím na střešním plášti včetně takzvané klempířiny. Zaslal mu ho odbor výstavby radnice Prahy 5.
1989
Prázdný
Polistopadoví majitelé (Autoturist, poté Cibulka s.r.o.) Cibulku znepřístupnili, ale po léta nevykonávají žádné udržovací práce. Zámečku hrozí definitivní zkáza.
1987
Na konci socialismu se otevřely nové možnosti, tedy i vyhlídka na eventuální obnovu areálu. Město však Cibulku dva roky před revolucí, roku 1987, prodalo České spořitelně. Polistopadový majitel, dceřiná společnost firmy Autoturist, Cibulka s.r.o., nemá na opravu objektu dostatek financí, proto neustále již mnoho let „jedná“ s eventuálními zájemci o prodeji nemovitosti.
1972
Poslední rekonstrukce proběhly někdy v 70.letech. Provedeny byly hrubě necitlivě, mnohé kamenné zdi byly poničeny zaváděním cínových trubek, historicky hodnotné původní žlaby pro koně byly zality betonem apod. V parku r.1972 byly restaurovány některé sochy a v rámci lesnického obhospodařování byly upraveny cesty a vystavěn dřevěný altán. Na Cibulce se dlouho bydlelo. Údajně tu měly být i konspirační byty ministerstva vnitra. Později sloužila také jako slévárenská dílna Pražských uměleckých řemesel, autodílna a sklady Pantonu či Státního filmu.
1960
V 60.letech byl v sousedství Cibulky projektován dokonce zimní sportovní areál se sjezdovkou a skokanským můstkem, což by jistě znamenalo hrubý zásah do struktury areálu. Plány naštěstí nebyly zrealizovány a naopak se podařilo upozornit na kulturní hodnotu Cibulky a prosadit nejnutnější udržovací práce.
5/1958
Památkově chráněno od 3. 5. 1958.
[1]
1929
Necitlivé opravy zámečku v letech 1929-30 památce příliš neprospěly.
1922
Posledním soukromým majitelem Cibulky byl statkář Josef Hyross, který ji kvůli finančním problémům roku 1922 odprodal za 1 milion korun pražské obci. Zkáza celého jedinečného komplexu stále pokračovala. Zámeček se rozpadal, sochy byly kradeny a poškozovány, na volných plochách byla provedena necitlivá výsadba.
1891
Park byl v tomto roce navíc násilně rozdělen železniční tratí vedoucí ze Smíchova do Hostivic.
1826
Prázdný
Když Leopold Leonhard Thun 22.10.1826 zemřel, byl podle svého přání pochován na nedalekém Malostranském hřbitově. Cibulka ještě téhož roku vyhořela, a protože dědicové o zámeček nejevili zájem, začala záhy chátrat. Všechny pokusy a udržení usedlosti v původním stavu byly bezvýsledné. Nepomohlo ani dočasné zpoplatnění vstupu.
1817
Stavební úpravy
Usedlost koupil za 112 000 zlatých Leopold Leonhard Raymund, který byl nejen milovníkem a štědrým mecenášem umění, ale především jedinečnou osobností. Leopold Leonhard Thun nechal celý komplex radikálně přestavět. Usedlost tak získala podobu empírového zámečku. Hlavní patrová dvoutraktová budova byla rozšířena, doplněna o několik stájí a hospodářských budov. Přímo na hlavním dvorci byla umístěna empírová kašna, několik menších romantických stavbiček a zajímavé kamenné holubníky-psince.
1758
Cibulka byla zakoupena Filipem Krakovským Kolovratem pro úřad pražského purkrabího, kterému patřila až do roku 1817.
1740
V důsledku průchodu vojsk Bavorů, Sasů a Francouzů v době války o rakouské dědictví (1740 až 1748) byla Cibulka, stejně jako celá okolní oblast, velmi poničena.
1681
Stavební úpravy
Právě v takovém stavu usedlost roku 1681 koupil univerzitní profesor Johann Georg von Funcke. Zbudoval nový ovocný sad a celou oblast znovu obnovil. Dalšími majiteli byli například Karel Schönfeld, pokladník berního úřadu, nebo měšťan Vojtěchovský, který na Cibulce povolil schůze evangelických věřících pronásledovaných jezuity.
1618
Prázdný
Během třicetileté války (1618 – 1648) byla Cibulka značně poničena a později dokonce naprosto zpustla.
1501
V 16. století se stala majetkem rodu Cibulkových z Veleslavína, kteří poskytli své jméno nejenom usedlosti, ale i celé přilehlé oblasti. Malé hospodářství bylo sice rozšířeno o několik políček a ovocný sad, nejdůležitější částí však byly vinice, kterými byla oblast dnešních Košíř vyhlášená.
1301
Vznik
Nejstarší zmínky o usedlosti v okolí dnešní Cibulky pochází ze 14. století. Oblast patřila v této době Jindřichu Názovi, písaři dvorní kuchyně Karla IV.
