Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
10/2020
Používaný
Národní památkový ústav (NPÚ) představil na konci září veřejnosti projekt obnovy Invalidovny. Harmonogram obnovy je plánován do roku 2027, přípravná fáze začala v roce 2018 a skončí nejdříve v roce 2021.
[7]
9/2019
Používaný
NPÚ představil projekt obnovy Invalidovny a studii jejího využití. V rámci obnovy bude historický areál rekonstruován a doplněn o vrstvu současné architektury v podobě moderní přístavby. Obnovený areál bude sloužit jako sídlo NPÚ a pro Pražský filharmonický sbor, část bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkové trasy. Vzniknou zde i výstavní a konferenční prostory a rovněž prostory pro vzdělávání a kreativní i komunitní aktivity.
[9] Kontroverzní návrh dostavby vzbudil bouřlivé diskuze.
5/2019
Používaný
Než obnova začne, poskytl NPÚ západní křídlo budovy spolku Iniciativa pro Invalidovnu. Ten v něm bude připravovat hudební, divadelní a taneční představení, budou se tam konat i přednášky, besedy, diskuse či workshopy.
[8]
5/2018
Prázdný
Národní památkový ústav 18.5. oficiálně převzal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) do své správy budovu pražské Invalidovny. Svými podpisy to přímo v unikátní barokní památce stvrdily za přítomnosti ministra kultury Ilji Šmída generální ředitelky obou institucí. První návštěvníci se do části Invalidovny mimořádně podívají již o nadcházejícím víkendu.
[5] Invalidovnu čeká následně celková rekonstrukce, která bude stát asi miliardu korun a s pracemi se má začít v roce 2020.
8/2016
Prázdný
O převod budovy projevil zájem Národní památkový ústav. ÚZSVM je přímo ze zákona o majetku České republiky povinen při převodu nemovitostí na jiné organizační složky státu vyhodnotit naléhavost jejich potřeb a účelnost a efektivitu takového převzetí. K tomu potřebuje od žádající složky dokumenty, které by splnění podmínek zákona dokazovaly.
[6]
6/2016
Karlínská Invalidovna je na prodej. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vyhlásil výběrové řízení na prodej areálu Invalidovny v pražském Karlíně. Podle znaleckého posudku činí minimální kupní cena 637 689 000 korun. Podle úřadu to bude letos nejvýznamnější prodej státního majetku.
[3]
2016
Objekt využívají často filmaři. Nejslavnějšími snímky, které se zde natáčely, je Hellboy, seriál Indiana Jones ale také několik záběrů ve filmu Amadeus.
2015
Prázdný
Ministerstvo obrany objekt vyhodnotilo jako nepotřebný a 15. 9. 2015 jej proto převedlo na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na základě usnesení vlády České republiky.
2014
Prázdný
Vojenský ústřední archiv se přestěhoval do nových prostor v Praze–Ruzyni.
2010
Stavební úpravy
Ministerstvo obrany provedlo částečnou rekonstrukci. Bylo obnoveno průčelí budovy, byla rekonstruována část střechy.
2002
Invalidovnu zasáhla ničivá povodeň, která poškodila nejen objekt samotný, ale také cenné archiválie Vojenského historického archivu. Na budově jsou patrné stopy, kam až voda sahala.
5/1958
Památkově chráněno od 3. 5. 1958.
[1]
1945
Invalidovnu získalo Ministerstvo obrany a budova začala sloužit vojenskému archivnictví.
1935
Prázdný
Pražská Invalidovna ukončila svou činnost po zprovoznění nové vojenské ozdravovny v Hořicích v květnu 1935.
1930
Používaný
Fakt, že se Invalidovna postavila v Praze a nikoli v Hořicích, neslo město v Podkrkonoší jako velkou křivdu, se kterou se nechtělo smířit. Ve své poslední vůli si totiž hrabě Strozzi přál, aby vojenská ozdravovna stála právě na jeho hořických pozemcích. Tomuto přání bylo vyhověno až po vzniku samostatného Československa, kdy se rozhodlo o stavbě nového léčebného ústavu, tentokrát již v Hořicích. Jeho základní kámen byl položen 30. června 1930 a zprovozněn byl o pět let později.
1925
Po první světové válce byly do pražské Invalidovny kvůli klesajícímu počtu válečných vysloužilců přestěhovány některé exponáty Vojenského muzea.
1920
Stavební úpravy
Ve dvacátých letech došlo k částečné rekonstrukci. Byly zde zřízeny kanceláře, bylo postaveno schodiště s výtahem a došlo též k elektrifikaci budovy.
1814
Invalidovna přešla do správy státu pod Všeobecný invalidní fond.
1737
Používaný
Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měl tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků i s jejich rodinami. Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Z úsporných i časových důvodů tak bylo rozhodnuto, že se realizuje pouze jedna devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.
1735
Používaný
Do Invalidovny se nastěhovalo prvních 200 invalidů. Původní velkolepý plán počítal s ubytováním pro 4 000 vojáků s rodinami.
1732
Vznik
Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou. Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731. Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732. Slavnostní akt se uskutečnil 15. srpna 1732 za přítomnosti samotného císaře Karla VI.
1728
Vznik
Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides. Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze. Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.
