Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.
2007
Prázdný
Mluví se o tom, že majitelé plánují domek zbořit a na místě postavit modernější. Dne 11. 2. 2007 ředitel zdejšího muzea adresoval ZM dopis ohledně zachování čp. 158. Obdobný dopis datovaný dnem 12. 2. 2007 s vyjádřením a s požadavkem citlivého řešení situace domu čp. 158 přišel starostovi města i z Národního památkového úřadu Středních Čech. Okna i ostatní otvory jsou zaslepeny zazdívkou a objekt dostal smutnou podobu opuštěného domku, postupně devastovaného a chátrajícího.
2005
Dne 2. 3. 2005 došlo Slámovým písemné sdělení od města o záměru prodeje obálkovou metodou. Pan Sláma se ještě dne 25. 4. 2005 prostřednictvím advokátní kanceláře snažil majetek získat zpět, ale opět marně. A tak se jen mohli dočíst v zápise ze ZM ze 16. 11. 2005, že čp. 158 a ppč. 69/1 o výměře 515 m2 bylo na základě doporučení RM prodáno obálkovou metodou za 808.808,- Kč manželům Brožovým.
2004
Když došlo ke změnám ve vedení města, původní majitelé se opět dne 30. 4. 2004 osmělili požádat pana starostu, aby souhlasil se zpětným odprodejem.
1996
Dne 17. června roku 1996 se pan Sláma osmělil požádat město o zpětný odprodej dříve jim vlastněného domku čp. 158. Jednání nedopadla.
1992
V lednu 1992 byla předložena nově zpracována Urbanistická studie – Rybářská, v regulačních zásadách pak je uvedeno „zachovat v současné podobě drobný domek čp. 158“. Tento záměr byl projednán a schválen i na ZM dne 2. 6. 1992.
1991
Rodině Slámových se otevřela možnost opět svůj nuceně prodaný majetek získat zpět. Nemovitost byla předána do vlastnictví města a další jednání nebyla jako obyčejně jednoduchá. Teprve v únoru 1991 RM Čelákovic odsouhlasila panu Slámovi pronájem čp. 158 k rekreačním účelům na dobu neurčitou a dne 15. 5. 1991 s ním MÚ uzavřel smlouvu.
1989
Díky listopadovým událostem v roce 1989 nedošlo k dokončení „velkolepého budovatelského plánu“ tehdejšího Krajského projektového ústavu, od 70. let podporovaného komunistickým vedením města, které souhlasilo s odstraněním podstatné části staré zástavby města Čelákovic, s jejím srovnáním se zemí a s náhradou za tehdy šerednou šedou výškovou zástavbu s Krajskou politickou školou v centru. Dne 13. 12. 1989 bylo rozhodnuto, že další demolice v Rybářské ulici se provádět nebudou a že nebude v příštím roce ani žádáno o peníze určené na tyto práce.
1988
Dne 19. 10. 1988 došel od Krajského investorského útvaru (KIÚ) Slámovým dopis s návrhem kupní smlouvy a se sdělením, že pokud nebude podepsána, že bude zahájeno vyvlastňovací řízení. Náhradou dle příkazu KIÚ ze dne 21. 11. 1988 dostali směšnou náhradu ve výši necelých 30. tisíc Kč a vlastníkem se stal Československý stát.
1987
Patrně jednání opět nedopadlo a záležitost se znovu začala projednávat teprve v září roku 1987.
1973
Na nějakou dobu celá záležitost umlkla a znovu došlo se zdejším MěstNV ohledně výkupu čp. 158 se zahradou k jednání dne 23. 5. 1973.
1969
Dne 5. listopadu 1969 bylo p. Slámovi úředně oznámeno, že v rámci nového ÚP dojde k zásahu do jeho soukromého vlastnictví, že město má záměr nemovitost zbořit a dána mu podmínka, že buď dobrovolně prodá, nebo že dojde k vyvlastnění. Nic jiného mu nezbývalo, než souhlasit, ale alespoň dopisem z 12. 11. 1969 za domek čp. 158 žádal náhradou jiný rodinný domek se zahradou.
1934
Někdy po roce 1934 byl majetek převeden na rodinné příslušníky a z nich poslední rodina pana J. Slámy z Prahy o něj pečovala a i s přilehlým pozemkem jej používala předně k rekreačním účelům do roku 1969.
1912
V roce 1912 jsou uváděni již noví vlastníci, manželé Josef a Antonie Průchovi (oba *1852).
1911
Roku 1911 se ženil do té doby zde žijící syn Křesadlových František (*1874), který je i posledním vlastníkem z rodu.
1900
Roku 1900 se dcera Křesadlových Marie (*1876) provdala za Leopolda Tomischka, truhláře z Prahy.
1886
Ještě k roku 1885 je uváděn jako majitel Václav Čepička, ale v následujícím 1886 již manželé Josef Křesadlo, mistr zámečnický s manželkou Josefou, kde se jim v listopadu narodil první syn Karel.
1855
K roku 1855 je jako majitel uváděn Jan Čepička, který se již roku 1848 oženil s dcerou Fr. Málka Marií (+1881) a v roce 1849 se jim v tomto domku narodila první dcera Josefa.
1839
K roku 1839 je jako majitel uváděn František Mecera.
1831
František Málek v dubnu 1831 ovdověl a ke konci roku se znovu oženil s devatenáctiletou Ludmilou roz. Mecerovou z Káraného.
1825
Prvním známým majitelem byl roku 1825 krejčí pan František Málek (*1804 +1859), který se jako druhorozený syn z gruntu sedláka Václava Málka v Poleradech vyučil krejčovskému řemeslu. Pravděpodobně v domě čp. 118 na náměstí u mistra krejčovského a měšťana Františka Hory (*1769 +1820), který měl také syna vyučeného krejčovskému řemeslu Františka (*1802 +1825). Ten měl za manželku Kateřinu roz. Zahradníkovou z Toušeně (*1802 +1831). František Hora ml. ve věku 23 let náhle zemřel a Kateřina se téhož roku provdala za zmíněného Františka Málka.
1764
Vznik
Počátky této drobné venkovské stavby lze klást na přelom 18. a 19. století. Zdá se ale, že již v šedesátých letech 18. století měla zděná stavba nějakého svého předchůdce, čemuž nasvědčuje i stav zástavby zakreslený v mapě brandýského panství z roku 1764. Svým vzhledem je posledním dochovaným svědkem historické okrajové městské zástavby z přelomu 18. a 19. století.
