Hodnotné barokní sídlo s arkádovým nádvořím. Barokní čtyřkřídlý patrový zámek s arkádovým nádvořím, vstupní fasáda s plochým rizalitem převýšeným o patro. Areál zámku byl přestavěný z tvrze kolem roku 1700, úpravy ve 2. třetině 18. století a v 19. století. V současnosti je ve špatném stavu. Areál se nachází na JV straně jádra obce, na mírně svažitém pozemku pod silnicí. Na hlavní objekt zámku v SZ rohu areálu navazuje od V hospodářský dvůr, tvořený párem podélných staveb a uzavřený na V konci kolmo umístěnou budovou chlévů. Jižní část areálu tvoří rozsáhlý zámecký park, sahající až ke Košáteckému potoku. Ve střední části parku obnovil majitel rybník. Předmětem památkové ochrany je zámek, zahrada a pozemky vymezeného areálu.
[1]
10/2019
Stavební úpravy
Probíhají záchranné práce, odstraňování havarijního stavu, oprava statiky.
[2]
2016
Stavební úpravy
Zámek dostal nového majitele, pana Jarého, který zámek chce zachránit. Opravy již začaly. Pozemek pod zámkem a bývalý zámecký park vlastní pan Kostka Jaroslav. Zámecký park byl v minulosti na katastrálním úřadu připraven na výstavbu 20 rodinných domů. Vznikly pouze 2 rodinné domy, viz výřez katastrální mapy v galerii. Mezi majiteli probíhá soudní spor.
2014
Na prodej
Velmi zdevastovaný zámek se v listopadu objevil na realitních serverech jako nabídka k prodeji. Objekt majitel inzeruje k prodeji za 3/4 mil.
11/2013
Prázdný
Celý areál je silně zchátraný a některé jeho části jsou vážně poškozeny. Hlavní zámecká budova byla v minulosti zajištěna a zachráněna před úplným zničením provizorní plechovou krytinou střechy. Od té doby ale není objekt v podstatě udržován.
[1]
12/2011
Prázdný
Provizorní zajištění zabraňuje naprostému zničení památky, ale stav je stále kritický.
[1]
1990
Prázdný
Zámek se stal soukromým majetkem, ale nadále chátral. Kolem objektu byl posléze umístěn plot s výstražnou cedulí se zákazem vstupu, ale celý areál jinak udržován nebyl.
1972
Zámek převzala Československá akademie věd, která chtěla objekt zrekonstruovat pro svou potřebu. K tomu však nedošlo.
5/1958
Památkově chráněno od 3.5.1958.
[1]
1948
Zámek byl zestátněn.
1801
Od 19. stol. zámek již nesloužil jako stálé sídlo, ale byl využíván jen sezónně a postupně byl upravován pro zemědělské potřeby mělnického velkostatku.
1784
Stavební úpravy
Počátek poslední proměny zámku. Nastupující klasicismus se projevil na fasádách. Došlo ke stržení starých pavlačí a vybudování nových arkádových chodeb v obou podlažích po obvodu nádvoří zámku. Také se strhla věž západního křídla. Byl pořízen nový krov a šindelová střecha, v prvním patře byly vyměněny dveře, některé zárubně a okenní rámy.
1719
V r. 1719 získali Byšice Černínové a připojili je ke svému mělnickému panství, jehož osudy pak sdílely až do 20. století.
1713
Od Pachtů z Rájova panství v r. 1713 koupil František Josef Valdštejn.
1676
Stavební úpravy
V r. 1676 připadlo panství Pachtům z Rájova. Ti přestavěli zámek do barokní podoby, kterou si zachoval až do 21. století.
1650
Po smrti Johany v r. 1650 zdědil Byšice opět manžel Václav, avšak v témže roce je získal jiný příslušník rodu Pětipeských, Adam Šťastný.
1638
Po Polyxeně z Lobkovic zdědil panství její syn Václav František Eusebius, který je v r. 1638 prodal manželce Václava Šťastného Pětipeského Johaně Myškovně ze Žlunic.
1623
Přestože byl Václav Šťastný Pětipeský později propuštěn, připadl v r. 1623 byšický velkostatek Polyxeně z Lobkovic. Řádění vojsk za třicetileté války (1618 - 1648) mělo neblahý vliv na hospodaření panství a také samotné městečko bylo značně zpustošeno. Byšická tvrz, popisovaná r. 1623 jako trojkřídlé, patrové stavení s řadou místností, byla téměř zničena. Vrchnost na Byšicích nesídlila a její majetek tu spravoval hejtman.
1618
Pro svou účast ve stavovském odboji z l. 1618 – 1620 (byl direktorem) byl Václav Šťastný Pětipeský po Bílé Hoře zbaven veškerého majetku a odsouzen na doživotí.
1596
Panství zdědil Albrechtův syn Václav Šťastný Pětipeský. Byšice byly tehdy kvetoucím městečkem s řadou důležitých privilegií. Pětipeští rozšířili panství o Obříství, Bosyni a v r. 1619 získali do zástavy i mělnické panství.
1577
Vznik
Ves Byšice se poprvé připomíná v r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. Kolem r. 1577 připadly Byšice Albrechtovi Pětipeskému z Chýš a Egerberka, který zde patrně vybudoval tvrz, o jejíž podobě se však žádné bližší zprávy nezachovaly.
