Budova státních úřadů v Liberci (Skloexport)

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Státní správa
Stav: Prázdný
Adresa mapa
1. máje 750
46007 Liberec – Liberec III-Jeřáb
Liberec
50° 45' 43.9'', 15° 2' 49.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: (katastr)
Architekt: Vahala František

Doplňující informace

Budova s dvěma podzemními a pěti nadzemními podlažími byla postavená v letech 1928 až 1930 pro daňovou a celní správu, Skloexport ji získal v době komunistického režimu. Světově proslulá firma vyvážela dlouhá léta úspěšně české sklo, ve druhé polovině 90. let ale zkrachovala. Stát budovu převzal v roce 2001, spravuje ji Generální finanční ředitelství a využití pro ni nemá. Poslední nájemci opustili objekt v roce 2009. Pouze ve fázi záměrů zůstalo, že se do ní přestěhují zaměstnanci finančního úřadu, úřadu práce či České správy sociálního zabezpečení. Stát budovu k prodeji nabídl poprvé už v roce 2008, kdy za ni žádal bezmála 85 milionů korun. Žádný zájemce se tehdy nenašel. Neúspěchem skončila i další vypsaná výběrová řízení na její prodej, při nichž se cena postupně snižovala.[2] LIBEREC:REICHENBERG: Někdejší sídlo okresního úřadu čp.  750–III (bývalá budova Skloexportu)  představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v „německém“ městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.[1]

 

Budova je napojena na elektřinu o napětí 230 V a 400 V z rozvodné sítě přes kobkovou trafostanici 400 kVA na pozemku p.č. 4098/3. Je zaveden městský vodovod a kanalizace. Do budovy je přiveden plyn do centrální plynové kotelny. Vytápění je ústřední, topná tělesa představují závěsné radiátory. Pro ohřev vody jsou instalovány bojlery.
Společnými prostory jsou: vstupní prostor, schodiště, chodby, nákladní a osobní výtah (pater-noster).
Ve 2. PP se nachází chodby, kotelna, sklepy, sklady, archiv, schodiště, výtah nákladní, výtah osobní. UP= 868 m2.
V 1.PP se nachází nádvoří, chodby, sklady, kotelna, schodiště, výtah nákladní, výtah osobní, prodejny, kanceláře. UP = 1.320 m2.
V 1. NP se nachází vstupní hala, recepce, chodby, sociální zařízení, kanceláře, jídelna a kuchyně se zázemím, sklady, schodiště, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.482 m2.
Ve 2. NP se nachází chodby, schodiště, balkon, kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.317 m2.
Ve 3. NP se nachází chodby, schodiště, kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, sklad, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.317 m2.
Ve 4. NP se nachází chodby, schodiště, kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, sklad, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.317 m2.
V 5. NP se nachází chodby, schodiště, 2 balkony, kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, sklad, strojovna výtahu, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.286 m2.
V podkroví se nachází chodby, schodiště, závodní klub se zázemím, kanceláře, sklady půdy, severní část budovy s pochůznou plochou střechou bez zastřešení. UP = 450 m2.
Podlahová plocha činí 9.357 m2.
Budova není několik let provozována a vyžaduje kompletní rekonstrukci a modernizaci.[5]

Časová osa

2/2023 Prázdný

Léta nevyužívanou budovu Skloexportu v Liberci se ani napotřetí prodat nepodařilo. Liberecký kraj ani město Liberec se třetího kola aukce nezúčastnily a nikdo jiný do aukce nepřihodil. Zda se uskuteční čtvrté kolo aukce, zatím není rozhodnuto. Poprvé úřad budovu dražil 15. a 16. listopadu 2022 s vyvolávací cenou přes 79 milionů korun. Jistinu složil jeden zájemce, ale nepřihodil a budova se neprodala. Podobně dopadlo druhé kolo aukce 20. a 21. prosince, i když se cena snížila na 67 milionů, a teď i třetí kolo navzdory dalšímu zlevnění. [6]
1/2023 Na prodej

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových budovu již potřetí nabídl do aukce, tektokrát za cenu 57 010 000,00 Kč. [5]
1/2022 Na prodej

Město Liberec má možnost objekt od státu získat za 66 milionů korun. Zhruba desetinásobné náklady by ale přinesla rekonstrukce. O nákupu budou rozhodovat zastupitelé. [3]
Návrh byl zastupitelstvem pouze vzat na vědomí. Vedení města nepředstavilo konkrétní plán, jak s budovou naložit a město řeší zároveň výdaje za chystanou rekonstrukci vedlejšího Uranu nebo plaveckého bazénu. Má však dál jednat se státem např. o možnosti bezplatného převodu. [4]
2017 Prázdný

Dlouhodobě prázdný
2009 Prázdný

Objekt opouštějí i poslední nájemníci v přízemí.
1928 Vznik

Vznik

Články

1. února 2023
archiweb.cz - Nevyužívanou budovu Skloexportu v Liberci se ani napotřetí prodat nepodařilo
[6]
27. ledna 2022
POLITICKÁ KORIDA: Má Liberec koupit budovu bývalého Skloexportu? | Politika | Zprávy | Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje
19. ledna 2022
Má koupit Liberec budovu Skloexportu? Rozhodovat budou zastupitelé | Společnost | Zprávy | Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje
[3]
21. března 2019
Radnice by ráda získala bývalé sídlo Skloexportu. Rekonstrukce se odhaduje na půl miliardy | Společnost | Zprávy | Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje
[2]
19. ledna 2019
Představitelé města si prohlédli budovu Skloexportu - Statutární město Liberec
6. listopadu 2014
Opuštěný komplex Skloexportu mohou ze spánku probudit stovky úředníků
17. ledna 2009
Kauza Skloexport: Soudce zprostil viny všechny obžalované - Liberecký deník

Knihy

Externí galerie (foto / video)

19. ledna 2022
album Skloexport, Jindřich Gubiš

Odkazy

FB

Majitelé nemovitosti

Mapa

Autor karty tlumenesvetlo Spoluautoři: Rendy, Dáša aktualizováno: 12. února 2023

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.