Chemické závody Kaznějov

TISK DOPLNIT KARTU
Objekt
Chemický
Stav: Prázdný
Adresa mapa
Pod Továrnou 587
331 51 Kaznějov
Plzeň-sever
49° 53' 15.2'', 13° 22' 19.4''
Osoby spjaté s nemovitostí
Majitel: RECULTORIA, k.s. (katastr)
Architekt: neznámý nebo nevyplněný

Architektonický / technický popis

Máte k objektu informace / fotografie? Použijte nahoře vpravo "doplnit kartu", kde se můžete stát také autorem / spoluautorem této karty.

Časová osa

2015 Probíhá demolice většiny objektů. Cena všeho kovu, který je v továrně, je dražší, než demolice, záměr vlastníka je tedy jasný, co nejvíce kovu zpeněžit a areál srovnat se zemí. [4]
2011 V podniku pracuje 14 lidí, kteří v malé míře vyrábějí roztoky dusičnanů a demineralizovanou vodu vyčištěnou od kationtů a aniontů. Výroba kyseliny citronové nemůže být v podniku také nikdy obnovena, protože zařízení majitel převezl do jiných závodů. Zdá se tedy, že kdysi slavné fabrice, která vyráběla tuny socialistické náhražky rychlorozpustných nápojů, po téměř dvou stoletích už skutečně zazvonila hrana.[3]
2006 Prázdný

Dotace na výrobu cukru končí, a tak byla výroba úplně zastavena. [3]
2005 Těchto 90 lidí se záhy stalo zaměstnanci pražské OMGD, která na podzim roku 2005 výrobu kyseliny citronové znovu obnovila. Povedlo se to díky evropským dotacím na zpracování cukru.[3]
2004 Firma jen na mzdách dlužila miliony korun. V roce 2004 tak přišel další konkurs a v podniku zbylo 90 lidí. [3]
2003 Levná konkurence z Číny a částečně i silná koruna však zapříčiňují opět zastavení výroby kyseliny (duben 2003).[2]
1999 1.3.1999 vzniká Aktiva, a.s. a o dva roky později zajišťuje již 7% výroby citrónové kyseliny na evropském trhu; tehdy se vyrábí kolem 26000 tun ročně, pro srovnání - v roce 1930 to bylo pouhých 240t, v roce 1968 6600t. Dále je produkována např. kyselina vinná, síran chromito-draselný a dusičnan mědnatý. [2]
1997 I přes orientaci hlavně na výrobu kyseliny citrónové a značným investicím do jejího zefektivnění, je podnik zadlužen a v roce 1997 je vyhlášen konkurz. [2]
1992 Od 15.12.1992 po privatizaci vzniká Aktiva, s.r.o. Nový provoz hlubinného kvašení cukerných roztoků běží od roku 1993, ostatní provozy postupně stagnují. [2]
1990 V roce 1990 vznikají Kaznějovské chemické závody, s.p.. [2] Výroba Vitacitu tu probíhala ještě na začátku 90. let, ale majitelé nezaplatili ochrannou známku a tím přišli o výrobu.[3]
1980 V 80. letech dochází k dalšímu navýšení kapacity kyseliny citrónové. [2]
1978 Začíná výroba tavicích solí pro sýry.[2]
1970 V roce 1970 je zahájena produkce asi nejznámějšího místního výrobku - Vitacitu. Ten se nejprve míchal do kelímků a měl pouze citronovou příchuť. Někdy v půlce 70. let se přešlo na známé sáčky Vitacitu a rozšířila se i škála - mandarinka, malina, jahoda. Výroba vitacitu bylo prosté smíchání 93 procent cukru, zhruba 3 procent kyseliny citronové, barviva, vitamínu C a aroma. To byl v podstatě monopol a firma nestíhala ty tržní fondy, jak se tomu tehdy říkalo, naplňovat. Vyrábělo se kolem 200 tun měsíčně. [3]
1965 V roce 1965 závod spadá pod Lachemou Brno. V šedesátých letech vzniká nová kapacita na výrobu kyseliny citrónové, zahajuje se výroba lithných solí a síranu nikelnatého.[2]
1959 Roku 1959 je zastavena výroba i kyseliny sírové. V té době patří závod pod Spolanu Neratovice.[2]
1955 V roce 1955 vznikají nové objekty pro zahajovanou výrobu tehdy vzácného germania (do roku 1980), o rok později je naopak po letech zastavena výroba superfosfátu.[2]
1953 V rekonstrukci

Začíná rozsáhlá a dlouhodobá přestavba, ta již dává areálu konečnou tvář.
1947 Od roku 1947 se stavělo sídliště pro zaměstnance (dnešní ulice Dolní, Střední, Horní čp. 323–328). [1]
1945 Po skončení druhé světové války továrnu převzal n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Praze, poté n. p. Jodasta, chemické závody Kaznějov (od roku 1953 Chemické závody Julia Fučíka Kaznějov) a později se stala pobočným závodem Spolany Neratovice a Lachemy Brno. [1]
1930 Od roku 1930 se zavedla poprvé na světě výroba kyseliny citronové vrchním kvašením odpadní melasy z cukrovarů pomocí plísně Aspergillus niger. Výrobu vedl zakladatel a šéfredaktor časopisu Chemický obzor Jaroslav Schneider (1894–1968). [1]
1902 V rekonstrukci

V letech 1902–1907, kdy firmu vlastnili Petschkové, proběhla kompletní rekonstrukce továrny – byla postavena klihárna s moderní extrakcí, skladiště kostí, výrobna síranu hlinitého a kamence, nová elektrická ústředna, administrativní budova a domy pro úředníky (Pod Továrnou čp. 105 a 67). Program tvořily minerální superfosfáty, hnojiva, chemikálie na výrobu barev a laků,[1]
1893 Těžba břidlic a vitriolového kamene v Hromnici skončila v roce 1893, na místě minerálního závodu je dnes (2018) fotbalové hřiště (dochovala se ale budova s nízkým komínem u čp. 200), těžbu připomíná Hromnické jezírko, obsahující kyselinu sírovou a sírany železa (je chráněnou přírodní památkou). Menší závody pak firma měla v Chotiné, Lité (Alžbětině údolí) a Draženi. [1]
1870 V roce 1870 syn Johann Anton Starck (1808–1883) založil v Kaznějově důl David, u kterého o čtyři roky později začal budovat novou chemickou továrnu, napojenou koněspřežnou vlečkou na trať Plzeňsko-březenské dráhy. Sídlo tu mělo také ředitelství celé plzeňské oblasti (Na Komárově čp. 78). Podnik vyráběl kyselinu dusičnou (od 1879), modrou skalici (1883), síran hlinitý z kaolinu (1886), superfosfát (1869) a zelenou skalici (1880). [1]
1839 Od roku 1839 se uhlí dolovalo také v nedalekém polesí Jalovčiny, činnost dokládají domy se štajgrovskými (čp. 59) a úřednickými (čp. 58) byty. [1]
1833 Vznik

V roce 1833 Starck dal postavit na východním okraji Kaznějova 49°53'35.96"N, 13°23'32.47"E výrobnu olea z hromnického vitriolového kamene a později fosforu a kyseliny solné, dusičné a sírové. Ze závodu, jehož činnost skončila v roce 1901, se dochovala budova čp. 93 v ulici K Olejně a ředitelství (tzv. Zámeček) v ulici K Zámku čp. 34.[1]
1819 Uhlí v Kaznějově začalo dobývat několik těžařů od roku 1819, ale již o tři roky později všechny doly vlastnila Starckova firma.[1]
1807 Roku 1807 postavil huť na výrobu dýmavé kyseliny sírové (olea), podnik vedl bratr Anton Starck (1781–1830). Uhlí, potřebné k výrobě vitriolového kamene, se dováželo z jednoduchých dolů u Obory a v Kaznějově, jež Johann David Starck otvíral od roku 1809. [1]
1802 V roce 1802 koupil Johann David Starck (1770–1841) živořící doly na dobývání kyzových břidlic a huť na výrobu kamence v Hromnici 49°50'55.38"N, 13°26'39.19"E.[1]

Náhled galerie

Článek

28. února 2015
Po chemičce v Kaznějově jen zašumělo / Job reporty / Články / bagry.cz - vše o stavebních strojích pro zemní práce
[4]

Knihy

Externí galerie (foto / video)

Odkazy

Facebook

Majitelé nemovitosti

2. září 2018
RECULTORIA, k.s.
Křížová 1018/6, Smíchov, 15000 Praha 5

Panorama

Mapa

Autor karty Rendy (Radomír Kočí) aktualizováno: 2. září 2018

Diskuze Přidat komentář

K tomuto objektu neexistují žádné komentáře.